Marie Laforêtová

Marie Laforêtová
Marie Laforêtová v roce 1994
Základní informace
Rodné jméno	Maïtena Marie Brigitte Doumenachová
Jinak zvaná	„Françoise They“, „Marie Laforêt“
Přezdívky	„fille aux yeux d'or“
Narození	5. října 1939 Soulac-sur-Mer, Gironde, Francie
Úmrtí	2. listopadu 2019 (ve věku 80 let) Genolier, Švýcarsko
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise (48°51′44″ s. š., 2°23′37″ v. d.)
Žánry	pop music, world music
Povolání	zpěvačka, herečka
Aktivní roky	1960–2008
Manžel(ka)	Jean-Gabriel Albicocco Judas Azuelos Alain Kahn-Sriber Pierre Meyer Éric de Lavandeyra
Partner(ka)	Judas Azuelos
Děti	Lisa Azuelos Jean-Mehdi-Abraham Azuelos Debora Kahn-Sriber
Příbuzní	Thaïs Alessandrin (vnučka z dceřiny strany) Thaïs Alessandrin (vnučka)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Laforêtová, nepřechýleně Marie Laforêt, rodným jménem Maïtena Marie Brigitte Doumenach (5. října 1939 – 2. listopadu 2019) byla francouzská zpěvačka a herečka.

Narodila se v Soulac-sur-Mer, Gironde. Během druhé světové války, když byl její otec v německém zajetí, žila s matkou a sestrou Alexandrou v Cahors a ve městě Lavelanet. Po druhé světové válce se rodina Doumenachových usadila ve Valenciennes, kde Maïtena navštěvovala katolickou střední školu. Po přestěhování rodiny do Paříže studovala v lyceu Jean-de-La Fontaine.

Byla pětkrát vdaná. Z manželství s Judasem Azuelosem měla dvě děti, dceru Lisu (* 1965) a syna Jeana-Mehdiho-Abrahama (* 1967). Dcera Lisa Azuelos je filmovou režisérkou a produkční. Z manželství s Alainem Kahn-Sriberem má dceru Éve-Marii-Deborah (* 1974), která vystudovala historii umění a se věnuje zejména literatuře.

V roce 1959 začala navštěvovat divadelní lekce Raymonda Rouleaua. V roce 1960 debutovala ve filmu Reného Clémenta V plném slunci (Plein Soleil) po boku Alaina Delona a Maurice Roneta. V témže roce se provdala za začínajícího režiséra Jeana-Gabriela Albicocca, který ji v roce 1961 obsadil do hlavní ženské role svého debutového filmu Dívka se zlatýma očima (La fille aux yeux d'or), natočenému podle stejnojmenné novely Honoré de Balzaca. Tento film získal toho roku Stříbrného lva na festivalu v Benátkách a Marii přezdívku „Dívka se zlatýma očima“. Tomuto filmu ještě předcházel snímek Saint Tropez Blues režiséra Marcela Moussyho, v němž zpívala titulní píseň.

V šedesátých letech účinkovala v 16 filmech, z nichž nejznámější jsou Honba na muže (La chasse a l'homme) z roku 1964, Prachy a smůla (Cent briques et des tuiles) a Vojandy (Des filles pour l'armée) z roku 1965. Po roce 1967 dávala přednost hudební tvorbě. Jen v roce 1972 si zahrála královnu ve filmu Paleček a obr (Le Petit Poucet). K filmování se vrátila po roce 1977, kdy si ve filmech Policajt nebo rošťák (Flic ou voyou) v roce 1979 Veselé Velikonoce (Joyeuses Pâques) a Mrchožrouti (Les morfalous) v roce 1984 zahrála po boku Jeana-Paula Belmonda. Mezi lety 1982 a 2008 (poslední film Les Bureaux de Dieu) si zahrála v jednatřiceti filmech.

Titulní píseň filmu Saint Tropez Blues vyšla již v roce 1960 na singlu a lze ji považovat za začátek její pěvecké kariéry. V roce 1963 vydala čtyři EP desky, ze kterých je považována za nejúspěšnější píseň Les Vendanges de l'Amour.

V letech 1964 až 1998 vydala 22 alb, 14 studiových a dvě živá alba ve francouzštině, 4 alba ve španělštině a po jednom v italštině a portugalštině. Dále v letech 1963 až 1970 vydala ve Francii 20 EP desek. V letech 1960 až 1988 vydala 13 singlů ve francouzštině, 9 singlů v italštině a dva singly v němčině.

Za její nejúspěšnější písně ze šedesátých let jsou považovány písně Mon amour, mon ami a Ivan, Boris et moi. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se snažila ve svých písních uplatňovat prvky světového folklóru a stala se tak přední propagátorkou world music ve Francii, což se u její nahrávací společnosti nesetkalo s pochopením. Své tehdejší texty uváděla pod pseudonymem Françoise They. V sedmdesátých letech byly její nejúspěšnější písně Viens, viens v roce 1973, což je coververze písně Rain, Rain, Rain, kterou vydal téhož roku Simon Butterfly, a Il a neigé sur Yesterday v roce 1977.

V roce 1977 se přestěhovala do Švýcarska a přerušila nahrávání, aby se mohla více věnovat spisovatelské činnosti a filmu. K nahrávání se vrátila v roce 1993 albem Reconnaissances. V roce 1998 vyšlo její živé album Voyage au long cours.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marie Laforêt na francouzské Wikipedii a Marie Laforêt na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Laforêt na Wikimedia Commons

Oficiální kanál na YouTube – [1]

• Marie Laforêt v Česko-Slovenské filmové databázi