Marie Magdalena Tomanová

Marie Magdalena Tomanová
Rodné jménoMarie Magdalena Brautfergerová
Narození9. července 1893
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí?
?
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánírozhlasová hlasatelka
Choť? Toman
Přemysl Pražský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Magdalena Tomanová (rozená Brautfergerová, později Pražská, 9. července 1893 Praha[1] – ?) byla česká úřednice, rozhlasová hlasatelka a redaktorka, v letech 19291945 působící v československém Radiojournalu, později zaměstnaná u Československého státního filmu. Vedle např. Zdenky Wallo či Vlasty Voborské-Slavické byla jednou z prvních československých rozhlasových hlasatelek.

Život

Mládí

Narodila se v Praze do zaopatřené evangelické rodiny. Střední vzdělání získala na českých školách v Praze, dále pak ve švýcarském Curychu a Lausanne. Posléze uměla německy, francouzsky, italsky a rusky. Díky znalosti těsnopisu byla následně zaměstnána pro některá velvyslanectví. Provdala se jako Tomanová, manželství bylo později rozvedeno.

Rozhlas

1. dubna 1929 pak byla přijata jako do pražského Radiojournalu[2][3], hlavní vysílací stanice v zemi, založené roku 1923 Eduardem Svobodou, Milošem Čtrnáctým a pozdějším dlouholetým ředitelem Ladislavem Šourkem, jako výpomocná redaktorka a hlasatelka. Její práce byla rozdělena na hlasatelskou a kancelářskou část, nicméně se stala třetí profesionální hlasatelkou Radiojournalu, po Emílii Tučkové-Kočové a Zdence Wallo. Od roku 1936 se zapojila do přípravy nově zřízeného zahraničního vysílání. Kvůli vysílání do Jugoslávie si Tomanová osvojila též srbochorvatštinu.

Hlavní budova někdejšího Radiojournalu v Praze ve Vinohradské ulici

Od období zřízení tzv. druhé republiky roku 1938 a následného vzniku Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 bylo vysílání Čs. rozhlasu pod vlivem politiky a propagandy nacistického Německa, Tomanová tak častěji vysílala v němčině. Roku 1942 se provdala za zaměstnance rozhlasu Přemysla Pražského a začala užívat příjmení Pražská. Manželství bylo rozvedeno v roce 1945.

Během své práce pro rozhlas žádala několikrát o mimořádný finanční příspěvek ze zdravotních důvodů. Rovněž je zaznamenáno několik jejích chyb a pracovních nedostatků, za které byla pokutována.

Po roce 1945

Roku 1945 podala Tomanová výpověď z důvodu nabídky funkce generální sekretářky u zplnomocněnce pro dovoz a vývoz filmů pro Československou republiku (Československý státní film). Ve filmovém průmyslu pracovala i následujících letech.[1]

Reference

  1. a b M. M. Tomanová. Filmový přehled [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. 
  2. Hlasatelky v Československém rozhlase a rozhlas pro ženy ve třicátých letech 20. století. is.cuni.cz [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 
  3. Vlasta Voborská-Slavická. Témata [online]. 2011-07-15 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Cesky rozhlas Vinohradska.jpg
Autor: Ludek, Licence: CC BY-SA 3.0
Budova Českého rozhlasu v Praze, Vinohradská