Marie Magdalena Tomanová
| Marie Magdalena Tomanová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Marie Magdalena Brautfergerová |
| Narození | 9. července 1893 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. století ?  Československo |
| Národnost | česká |
| Povolání | rozhlasová hlasatelka |
| Choť | ? Toman Přemysl Pražský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Marie Magdalena Tomanová (rozená Brautfergerová, později Pražská, 9. července 1893 Praha[1] – ?) byla česká úřednice, rozhlasová hlasatelka a redaktorka, v letech 1929 až 1945 působící v československém Radiojournalu, později zaměstnaná u Československého státního filmu. Vedle např. Zdenky Wallo či Vlasty Voborské-Slavické byla jednou z prvních československých rozhlasových hlasatelek.
Život
Mládí
Narodila se v Praze do zaopatřené evangelické rodiny. Střední vzdělání získala na českých školách v Praze, dále pak ve švýcarském Curychu a Lausanne. Posléze uměla německy, francouzsky, italsky a rusky. Díky znalosti těsnopisu byla následně zaměstnána pro některá velvyslanectví. Provdala se jako Tomanová, manželství bylo později rozvedeno.
Rozhlas
1. dubna 1929 pak byla přijata jako do pražského Radiojournalu[2][3], hlavní vysílací stanice v zemi, založené roku 1923 Eduardem Svobodou, Milošem Čtrnáctým a pozdějším dlouholetým ředitelem Ladislavem Šourkem, jako výpomocná redaktorka a hlasatelka. Její práce byla rozdělena na hlasatelskou a kancelářskou část, nicméně se stala třetí profesionální hlasatelkou Radiojournalu, po Emílii Tučkové-Kočové a Zdence Wallo. Od roku 1936 se zapojila do přípravy nově zřízeného zahraničního vysílání. Kvůli vysílání do Jugoslávie si Tomanová osvojila též srbochorvatštinu.
Od období zřízení tzv. druhé republiky roku 1938 a následného vzniku Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 bylo vysílání Čs. rozhlasu pod vlivem politiky a propagandy nacistického Německa, Tomanová tak častěji vysílala v němčině. Roku 1942 se provdala za zaměstnance rozhlasu Přemysla Pražského a začala užívat příjmení Pražská. Manželství bylo rozvedeno v roce 1945.
Během své práce pro rozhlas žádala několikrát o mimořádný finanční příspěvek ze zdravotních důvodů. Rovněž je zaznamenáno několik jejích chyb a pracovních nedostatků, za které byla pokutována.
Po roce 1945
Roku 1945 podala Tomanová výpověď z důvodu nabídky funkce generální sekretářky u zplnomocněnce pro dovoz a vývoz filmů pro Československou republiku (Československý státní film). Ve filmovém průmyslu pracovala i následujících letech.[1]
Reference
- ↑ a b M. M. Tomanová. Filmový přehled [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Hlasatelky v Československém rozhlase a rozhlas pro ženy ve třicátých letech 20. století. is.cuni.cz [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Vlasta Voborská-Slavická. Témata [online]. 2011-07-15 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Ludek, Licence: CC BY-SA 3.0
Budova Českého rozhlasu v Praze, Vinohradská