Marie Medicejská

Marie Medicejská
královna francouzská a navarrská
Portrét
královna Marie na dobovém portrétu
Korunovace13. května 1610
Narození26. duben 1575
Florencie, Toskánské velkovévodství
Úmrtí3. červenec 1642
Kolín nad Rýnem, SŘŘ
PohřbenaBazilika Saint-Denis
ManželJindřich IV. Francouzský
PotomciLudvík XIII., Izabela Bourbonská, Kristina Marie Bourbonská, Gaston Orleánský, Henrietta Marie Bourbonská a Mikuláš Jindřich Orleánský
DynastieMedicejové
OtecFrantišek I. Medicejský
MatkaJohana Habsburská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Medicejská (26. dubna 1575, Florencie – 3. července 1642, Kolín nad Rýnem) byla toskánská velkovévodská dcera a po sňatku s Jindřichem IV. provdaná francouzská a navarrská královna v letech 1600 až 1610. Po smrti Jindřicha IV. vykonávala do roku 1617 funkci regentky svého syna, mladého Ludvíka XIII.

Život

Původ

Po otci, druhém toskánském vévodovi Františkovi I. Toskánském, náležela k rodu Medicejských a po matce k dynastii Habsburské. František I. byl nejstarším synem velkého Cosima I. a Eleonory Toledské. V roce 1565 se oženil s císařskou dcerou Johanou Habsburskou (nejmladší dcera císaře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské) a po otcově smrti usedl v roce 1574 na toskánský velkovévodský stolec. [1]

Manželství

5. října 1600 se ve Florencii provdala za francouzského krále Jindřicha IV. (jakožto jeho druhá manželka, po Margot, jež byla po matce také z rodu Medicejských); ženicha zastupoval nevěstin strýc Ferdinand I. Medicejský. S manželem se poprvé viděla 9. prosince téhož roku v Lyonu. Manželství nebylo příliš šťastné, protože Jindřich měl mnoho milenek a ona sama to těžce nesla. [2]

Regentství

Po smrti Jindřicha IV. byla s pomocí Pařížského parlamentu jmenována regentkou. Tento postup jmenování regentky s pomocí soudního dvora byl neobvyklý a přisuzoval Pařížskému parlamentu moc, kterou do té doby neměl. Regentství prováděla s pomocí maršála Conciniho a jeho manželky Leonory Galigai. Přestože regentství oficiálně ukončila v den 13. narozenin Ludvíka XIII. (27. září 1614), tak tento ihned požádal svou matku, aby jeho jménem vládla Francii i nadále. Ukončení vlády Marie Medicejské je tedy spjato až se zavražděním maršála Conciniho (24. dubna 1617) a to z vůle krále. [1][3][4]

Celá vláda Marie Medicejské je hodnocena velmi kriticky, protože navzdory politické nutnosti Francie vystupovat proti Habsburské hegemonii, tak z popudu regentky došlo naopak ke snaze Francie vystupovat jako spojenec katolických Habsburků proti protestantské opozici v Evropě. Vrcholem těchto snah potom byl sňatek krále s Annou Rakouskou. Taková politika dlouhodobě Francii oslabovala a tato přestala být považována za velmoc. V Evropě však v té době nebyl panovník, který by uměl takové slabosti Francie využít ve svůj prospěch - ve Španělsku vládl Filip III., v Anglii Jakub I. a ve Svaté říši Římské Rudolf II. [3][4]

Konec života

Marie Medicejská se nikdy nesmířila s tím, že se stal králem její syn Ludvík XIII., neustále se snažila uplatňovat svůj vliv a byla jednou z vůdčích osobností několika vzpour proti králi. Ten však ve spolupráci s kardinálem de Richelieu všechny tyto vzpoury potlačil. Král byl dokonce nucen porazit v poli armádu své matky v bitvě u Ponts-de-Cé. Opakovaná vystoupení Marie Medicejské proti králi vedlo až k tomu, že ji král vykázal z Francie. Marie Medicejská zemřela v exilu v Kolíně nad Rýnem, pohřbena je ve Francii v bazilice Saint-Denis.[3] Její tělesné pozůstatky byly spolu s tělesnými pozůstatky dalších francouzských králů nasypány do společného hrobu dne 14. října 1793 po vyhlášení profanace královských hrobek Konventem.[5] [6] Teprve po Velké Francouzské revoluci v roce 1817 byly její ostatky, smíšené s ostatky ostatních příslušníků královského rodu, umístěny do kostnice uvnitř baziliky Saint-Denis vytvořené z příkazu Ludvíka XVIII. [6]

Potomci

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Petr František Medicejský
 
 
Giovanni dalle Bande Nere
 
 
 
 
 
 
Kateřina Sforzová
 
 
Cosimo I. Medicejský
 
 
 
 
 
 
Jacopo Salviati
 
 
Maria Salviati
 
 
 
 
 
 
Lukrécie Medicejská
 
 
František I. Toskánský
 
 
 
 
 
 
Fadrique Álvarez de Toledo
 
 
Pedro Álvarez de Toledo
 
 
 
 
 
 
Isabel de Zúñiga y Pimentel
 
 
Eleonora Toledská
 
 
 
 
 
 
Luis Pimentel y Pacheco
 
 
Maria Osorio
 
 
 
 
 
 
Juana Osorio y Bazán
 
Marie Medicejská
 
 
 
 
 
Maximilián I. Habsburský
 
 
Filip I. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Marie Burgundská
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Aragonský
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
 
 
 
 
Isabela Kastilská
 
 
Johana Habsburská
 
 
 
 
 
 
Kazimír IV. Jagellonský
 
 
Vladislav Jagellonský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Habsburská
 
 
Anna Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Gaston II. de Foix-Candale
 
 
Anna z Foix a Candale
 
 
 
 
 
 
Kateřina z Foix
 

Reference

  1. ↑ a b KOSINA, J. a kol. Ilustrované dějiny světové: Novověk I.. Praha: J. Vilímek, 1934. 
  2. ↑ Metresy francouzských králů | WorldCat.org. search.worldcat.org [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Ludvík XIII. : spravedlivý "Král Tří mušketýrů" | WorldCat.org. search.worldcat.org [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b MAUROIS, A. Dějiny Francie. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 1994. ISBN 80-7106-098-4. 
  5. ↑ Ressource «Décret de la Convention nationale du 1er août 1793, an.... Mnesys [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. ↑ a b Nécropole royale de la basilique de Saint-Denis. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (francouzsky) Page Version ID: 215171882. 

Externí odkazy

Francouzská a navarrská královna
Předchůdce:
Markéta z Valois		1600–1610
Marie Medicejská		Nástupce:
Anna Rakouská

Média použitá na této stránce