Marie Popperová (filmařka)

Marie Popperová
Rodné jméno	Marie Ballenbergerová
Narození	7. června 1895 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1944 (ve věku 48 nebo 49 let) Vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka Německá říše Německá říše
Bydliště	Praha I
Národnost	Židé
Povolání	ředitelka filmové společnosti
Choť	Karel Popper
Příbuzní	Vítězomír Ballenberger (otec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Popperová (roz. Ballenbergerová, zvaná též Mizzi, 7. června 1895 Praha-Libeň^[1] – 1944 Vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka) byla česká podnikatelka a filmová producentka židovského původu, dcera pražského průkopníka kinematografie Vítězomíra Ballenbergera. Od roku 1925 až do druhé světové války působila jako ředitelka filmové distribuční a výrobní společnosti UFA-Film, posléze pak Korunafilm, zajišťujících dovoz zahraničních filmů do Československo a asistující s výrobu celovečerních filmů. Byla jednou z mála žen ve vedoucích pozicích produkčních společností v době První československé republiky.^[2]

Život

Mládí

Narodila se v pražské Libni v židovské rodině obchodníka Vítězomíra (Siegfrieda) Ballenbergera a Herminy, rozené Wertheimerové.^[3] Měla jednu mladší sestru, Růženu. Otec se na přelomu 19. a 20. století začal podnikatelsky zajímat o vynález kinematografu a podobně jako bratři Kříženečtí či Viktor Ponrepo začal pořádat filmová promítání němých filmů. Roku 1908 se stal majitelem přístroje Projektograf a zřídil si pojízdný biograf. Roku 1911 se stal zástupcem norské filmové společnosti Nordisk-film, posléze začal dovážet filmy také ze Švédska a Německa. Marie získala dobré vzdělání, podílela se též na chodu otcovy firmy. Vdala se a změnila příjmení na Popperová.

Filmovou producentkou

Po smrti Vítězomíra Ballenbergera roku 1925 převzala rodinný podíl v distribuční firmě a ve stejném roce převedla od Nordisk-filmu spolu se společníkem Josefem Jakubů podnik pod německou filmovou společnost UFA-Film, kde působila jako ředitelka. Ta se posléze v ČSR začala zabývat též samotnou filmovou výrobou. Se společností spolupracovali například režisér Vladimír Slavínský či herečka Lída Baarová, které Popperová mj. zprostředkovala cenné kontakty u německého filmu.^[4] Konkurenci ji tvořilo například studio AB Barrandov vlastněné producentem Milošem Havlem.

Spolupráce s německými partnery byla roku 1935 kvůli židovskému původu Popperové přerušena následkem změn spojených s nástupem nacismu a Adolfa Hitlera k moci ve státě roku 1933. Roku 1935 proto transformovala Popperová UFA-Film do nové firmy Korunafilm. Ta disponovala mj. distribučními právy amerických studií Columbia Pictures.

Po roce 1939

Od období zřízení tzv. druhé republiky roku 1938 a následného vzniku Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 byla rodina Marie Popperové kvůli židovskému původu na základě tzv. Norimberských zákonů protektorátními úřady pod vlivem nacistického Německa perzekvována. Roku 1942 byla v rámci procesu tzv. arizace^[5] židovského majetku připravena o vlastnictví společnosti Korunafilm.

Úmrtí

Marie Popperová byla roku 1942 transportována do Koncentračního tábora Terezín, v říjnu 1942 byla pak přemístěna do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka^[6] na dnešním území Polska. Zde během roku 1944, nejspíše v plynových komorách, zahynula. Přesné datum úmrtí není známo.

Rodinný život

Provdala se za Karla Poppera,^[7] majitele továrny v Kostelci nad Orlicí. S manželem počali dvě děti. Karel Popper zemřel roku 1941. Syn Jiří (* 1923) byl s Marií transportován do Terezína i Osvětimi a tam také zahynul.^[8][9]

Reference

Související články

• Česká kinematografie