Marie Restituta Kafková
Blahoslavená Marie Restituta Kafková | |
---|---|
![]() | |
mučednice | |
Narození | 1. května 1894 Husovice ![]() |
Úmrtí | 30. března 1943 (ve věku 48 let) Vídeň ![]() |
Příčina úmrtí | stětí gilotinou |
Svátek | 29. října |
Místo pohřbení | Wiener Zentralfriedhof |
Místo působení | Mödling, Margareten |
Státní občanství | Rakousko |
Řád | Františkánský řád |
Vyznání | katolicismus |
Blahořečena | 21. června 1998, Vídeň, Jan Pavel II. |
Úřady | řeholnice |
Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | řeholní oděv |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Blahoslavená Marie Restituta Kafková SFCC, rodným jménem Helena Kafková (1. května 1894 Husovice[1] – 30. března 1943 Vídeň) byla rakouská řeholnice a mučednice českého[2] původu, oběť nacistického teroru. Katolická církev ji prohlásila za blahoslavenou, její svátek připadá na 29. října.
Život
Marie Restituta se narodila v Husovicích (dnes součást Brna) jako dcera obuvníka Antonína Kafky a jeho manželky Marie, rozené Stehlíkové, pocházející ze západočeských Přeštic.[1] Její děd Jindřich Kafka byl soukeníkem v Náměšti nad Oslavou. Pokřtěna byla 13. května 1894 a dostala jméno Helena.
V roce 1896 se rodina přestěhovala do Vídně, kde Helena později vstoupila do kongregace Sester františkánek křesťanské lásky (Sorores Franciscanae a Caritate Christiana, lidově hartmannky) a přijala řeholní jméno Marie Restituta.
Vynikala jako zdravotní sestra. Nejprve působila na operačním sále řádové nemocnice v Mödlingu, poté ve vídeňské nemocnici v obvodu Margareten, kde zastávala funkci vrchní sestry a blízké spolupracovnice primáře Stöhra. Pro svou rozhodnost si mezi kolegy i pacienty vysloužila přezdívku „sestra Resoluta“.
Byla hluboce zbožná, avšak k asketismu ve stravování neměla sklon. Kvůli časté konzumaci piva a guláše trpěla nadváhou,[3] což však mohlo být v její profesi výhodou – jako sálová sestra potřebovala dostatečnou sílu, aby byla schopna při operacích fyzicky asistovat.
Po anšlusu Rakouska se sestra Marie Restituta opakovaně dostávala do konfliktu s nacistickými úřady, zejména poté, co odmítla jejich nařízení odstranit krucifixy z nemocničních prostor. Dne 18. února 1942 byla přímo na operačním sále zatčena a obviněna ze šíření protinacistických materiálů.
Dne 29. října 1942 byla odsouzena k trestu smrti a 30. března 1943 na příkaz Martina Bormanna popravena gilotinou.[4][5][6]
Odkaz
Katolická církev zahájila beatifikační proces sestry Marie Restituty v listopadu 1988 a 21. června 1998 byla prohlášena papežem Janem Pavlem II. za blahoslavenou. Její svátek se v brněnské a vídeňské diecézi slaví 29. října, v den jejího odsouzení.
Jméno bl. Marie Restituty dnes nese Park Marie Restituty v Brně-Husovicích, ulice u nemocnice v Mödlingu (Schwester-Maria-Restituta-Gasse) a kostel v Brně na Lesné.
Brněnské Divadlo Feste uvedlo v roce 2009 divadelní hru Marie Restituta – Nemocnice na kraji říše, inspirovanou jejím životním příběhem.[7] Šlo o páté představení cyklu Identita, což byl cyklus původních her o hledání identity jednotlivce i národa.[8]
Při návštěvě papeže Benedikta XVI. v České republice v září 2009 se objevily spekulace o možném blížícím se svatořečení Marie Restituty.[9]
V květnu 2019 rozhodla Rada města Brna o umístění sochy Marie Restituty v husovickém parku nesoucím její jméno. Původně bylo odhalení sochy plánováno na rok 2021.[10] Podle aktuálních informací by měla být socha odhalena 1. května 2025, v den jejího narození.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika 17279, sn. 132 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Blahoslavená sestra Restituta by se dožila 120 let. Stane se svatou?. iDNES.cz [online]. 2014-04-30 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online.
- ↑ https://web.archive.org/web/20190126075842/https://www.ewtn.com/library/MARY/bios98.htm
- ↑ https://www.catholicnewsagency.com/saint/blessed-maria-restituta-kafka-639
- ↑ Archivovaná kopie. www.munimedia.cz [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-26.
- ↑ USER. Marie Restituta – Divadlo Feste [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26.
- ↑ LUŠTINEC, Vít. V Brně vzniká inscenace o blahořečené řeholnici popravené nacisty / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Papež se chystá rozšířit řady světců – ČT24.cz, 2. 10. 2009
- ↑ JELÍNKOVÁ, Veronika. Aktualita: Obyvatelé Husovic se dočkají sochy Marie Restituty, kterou nacisté popravili gilotinou. www.munimedia.cz [online]. 2019-05-22 [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-26.
- ↑ Lidé se nedostanou do parku Marie Restituty v Husovicích. Začíná jeho rekonstrukce. Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Restituta Kafková na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Restituta Kafková
- Stručný životopis na stránkách Radia Proglas
- Životopis na stránkách České biskupské konference
- Životopis na stránkách Českého rozhlasu
- Životopis a liturgické texty na Katolik.cz
- Marie Restituta Kafková v Encyklopedii dějin města Brna
- (německy) Tematický web
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Autor: Karel Pažourek, Licence: CC0
Kostel blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné