Marie Restituta Kafková
Blahoslavená Marie Restituta Kafková | |
---|---|
![]() | |
mučednice | |
Narození | 1. května 1894 Husovice ![]() |
Úmrtí | 30. března 1943 (ve věku 48 let) Vídeň ![]() |
Příčina úmrtí | stětí gilotinou |
Svátek | 29. října |
Místo pohřbení | Wiener Zentralfriedhof |
Místo působení | Mödling, Margareten |
Státní občanství | Rakousko |
Řád | Františkánský řád |
Vyznání | katolicismus |
Blahořečena | 21. června 1998, Vídeň, Jan Pavel II. |
Úřady | řeholnice |
Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | řeholní oděv |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Blahoslavená Marie Restituta Kafková SFCC, rodným jménem Helena Kafková (1. května 1894 Husovice[1] – 30. března 1943 Vídeň) byla rakouská řeholnice a mučednice českého[2] původu, oběť nacistického teroru. Katolická církev ji prohlásila za blahoslavenou, její svátek připadá na 29. října.
Život
Marie Restituta se narodila v Husovicích (dnes součást Brna) jako dcera obuvníka Antonína Kafky a jeho manželky Marie, rozené Stehlíkové, pocházející ze západočeských Přeštic.[1] Její děd Jindřich Kafka byl soukeníkem v Náměšti nad Oslavou. Pokřtěna byla 13. května 1894 a dostala jméno Helena.
V roce 1896 se rodina přestěhovala do Vídně, kde Helena později vstoupila do kongregace Sester františkánek křesťanské lásky (Sorores Franciscanae a Caritate Christiana, lidově hartmannky) a přijala řeholní jméno Marie Restituta.
Vynikala jako zdravotní sestra. Nejprve působila na operačním sále řádové nemocnice v Mödlingu, poté ve vídeňské nemocnici v obvodu Margareten, kde zastávala funkci vrchní sestry a blízké spolupracovnice primáře Stöhra. Pro svou rozhodnost si mezi kolegy i pacienty vysloužila přezdívku „sestra Resoluta“.
Byla hluboce zbožná, avšak k asketismu ve stravování neměla sklon. Kvůli časté konzumaci piva a guláše trpěla nadváhou,[3] což však mohlo být v její profesi výhodou – jako sálová sestra potřebovala dostatečnou sílu, aby byla schopna při operacích fyzicky asistovat.
Po anšlusu Rakouska se sestra Marie Restituta opakovaně dostávala do konfliktu s nacistickými úřady, zejména poté, co odmítla jejich nařízení odstranit krucifixy z nemocničních prostor. Dne 18. února 1942 byla přímo na operačním sále zatčena a obviněna ze šíření protinacistických materiálů.
Dne 29. října 1942 byla odsouzena k trestu smrti a 30. března 1943 na příkaz Martina Bormanna popravena gilotinou.[4][5][6]
Odkaz
Katolická církev zahájila beatifikační proces sestry Marie Restituty v listopadu 1988 a 21. června 1998 byla prohlášena papežem Janem Pavlem II. za blahoslavenou. Její svátek se v brněnské a vídeňské diecézi slaví 29. října, v den jejího odsouzení.
Jméno bl. Marie Restituty dnes nese Park Marie Restituty v Brně-Husovicích, ulice u nemocnice v Mödlingu (Schwester-Maria-Restituta-Gasse) a kostel v Brně na Lesné.
Brněnské Divadlo Feste uvedlo v roce 2009 divadelní hru Marie Restituta – Nemocnice na kraji říše, inspirovanou jejím životním příběhem.[7] Šlo o páté představení cyklu Identita, což byl cyklus původních her o hledání identity jednotlivce i národa.[8]
Při návštěvě papeže Benedikta XVI. v České republice v září 2009 se objevily spekulace o možném blížícím se svatořečení Marie Restituty.[9]
V květnu 2019 rozhodla Rada města Brna o umístění sochy Marie Restituty v husovickém parku nesoucím její jméno. Původně bylo odhalení sochy plánováno na rok 2021.[10] Podle aktuálních informací by měla být socha odhalena 1. května 2025, v den jejího narození.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika 17279, sn. 132 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Blahoslavená sestra Restituta by se dožila 120 let. Stane se svatou?. iDNES.cz [online]. 2014-04-30 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online.
- ↑ https://web.archive.org/web/20190126075842/https://www.ewtn.com/library/MARY/bios98.htm
- ↑ https://www.catholicnewsagency.com/saint/blessed-maria-restituta-kafka-639
- ↑ Archivovaná kopie. www.munimedia.cz [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-26.
- ↑ USER. Marie Restituta – Divadlo Feste [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26.
- ↑ LUŠTINEC, Vít. V Brně vzniká inscenace o blahořečené řeholnici popravené nacisty / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Papež se chystá rozšířit řady světců – ČT24.cz, 2. 10. 2009
- ↑ JELÍNKOVÁ, Veronika. Aktualita: Obyvatelé Husovic se dočkají sochy Marie Restituty, kterou nacisté popravili gilotinou. www.munimedia.cz [online]. 2019-05-22 [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-26.
- ↑ LIBOR@DRBNA.CZ, TRIMA NEWS, s r o. Lidé se nedostanou do parku Marie Restituty v Husovicích. Začíná jeho rekonstrukce. Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Restituta Kafková na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Restituta Kafková
- Stručný životopis na stránkách Radia Proglas
- Životopis na stránkách České biskupské konference
- Životopis na stránkách Českého rozhlasu
- Životopis a liturgické texty na Katolik.cz
- Marie Restituta Kafková v Encyklopedii dějin města Brna
- (německy) Tematický web
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Autor: Karel Pažourek, Licence: CC0
Kostel blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné