Marie Stichenwirthová-Kvíčalová

Marie Stichenwirthová-Kvíčalová
Rodné jméno	Marie Kvíčalová
Narození	19. dubna 1890 Lovčice u Klatov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. června 1965 (ve věku 75 let) Československo Československo
Národnost	česká
Ocenění	Československá revoluční medaile
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Stichenwirthová-Kvíčalová (19. dubna 1890 Lovčice u Klatov – 11. června 1965) byla česká členka tzv. Prvního československého odboje ve Spojených státech amerických, která byla roku 1916 s tajným vzkazem vyslána Londýna za skupinou T. G. Masaryka, a poté do Rakouska-Uherska jako kurýrka ústředí protirakouské odbojové organizace Maffie.^[1] Po skončení první světové války se provdala v Československu a žila s rodinou v západních Čechách.

Život

Narodila se v Lovčicích u města Plánice nedaleko Klatov^[2] v české rodině. V mládí se přesunula do Spojených států, kde byla v kontaktu s místní komunitou Čechů a Slováků. Pobývala v Bostonu.

Československý odboj

Po vypuknutí první světové války zde navštěvovala okruh tzv. Národního sdružení, krajanské organizace snažící se dosáhnout podpory k uznání samostatného československého státu nezávislého na Rakousku-Uhersku. Spolek vedený chicagským lékařem Ludvíkem Fisherem sjednocoval české a slovenské krajany v USA v podpoře aktivit exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazujících se o vznik samostatného Československa.

Kvíčalová byla roku 1916 oslovena ke spolupráci šéfem americké informační služby Emanuelem Voskou, neboť ženy vzbuzovaly obecně menší podezření z nepřátelské špionáže, Kvíčalová měla navíc snoubence v Německu. Voska tak z Kvíčalové udělal klíčovou postavu složitého plánu předání informací mezi americkým ústředím, T. G. Masarykem pobývajícím v Londýně a ústředím odboje v Čechách. Složila slib, že nic ze svěřených informací nesmí, ani pod pohrůžkou, vyzradit. Zpaměti se pak musela naučit několik stránek textu, který z bezpečnostních důvodů nemohla vézt s sebou. V červenci 1916 nastoupila s rakouským pasem na parník směřující z New Yorku do Evropy. Při mezipřistání lodi na Orknejích, kde byla Kvíčalová fingovaně zadržena jako možná špionka Trojspolku. Zde byla postavena před soud a záhy osvobozena. To bylo předem připraveno ve spolupráci s Brity, aby nepadla v podezření.

V Londýně se pak setkala s TGM, kterému předala informace od Vosky a byla instruována kontaktovat po svém příjezdu do Čech Přemysla Šámala. Z anglického Kingstonu se poté plavila do Kodaně, přes Berlín pak odjela vlakem do Prahy. Zde se v srpnu v kanceláři Ústřední matice školské setkala s ředitelem Bělobrádkem, kterému přeříkala naučený vzkaz, který si předtím pravidelně opakovala. Po několika týdnech se v Klatovech, kde pobývala u příbuzných, setkala s Přemyslem Šámalem. Následně zažádala v březnu 1917 rakouské úřady o povolení k návratu do USA. I přes počáteční podezření a probíhající ponorkovou válku v Atlantiku jí vycestování bylo povoleno.

Po roce 1918

Po vzniku Československa se vrátila do Čech a provdala se jako Stichenwirthová do rodného Pošumaví, kde s manželem žili. Roku 1927 získala státní Československou revoluční medaili za přínos při vzniku státu, spolu s dalšími ženami prvního československého odboje, jako např. Villa Bechyňová-Vosková či Milada Jarušková.

Úmrtí

Marie Stichenwirthová-Kvíčalová zemřela 11. června 1965 ve věku 75 let.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Biografické údaje
• Publikace o 1. čs. odboji
• Čtyři neohrožení