Marie Tůmová

Marie Tůmová
Narození12. června 1866
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. května 1925 (ve věku 58 let)
Praha–Podolí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníředitelka školy, politička a učitelka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Tůmová (12. června 1866 Praha[1]1. května 1925 Praha–Podolí[2]) byla vnučka Františka Ladislava Čelakovského, česká pedagožka, bojovníce za volební právo žen.

Život

Mládí a vzdělání

Narodila se v rodině spisovatele a redaktora Národních listů Karla Tůmy a jeho manželky Marie, rozené Čelakovské, dcery Františka Ladislava Čelakovského.[1] Měla sedm mladších bratrů, z nich tři zemřeli v dětském věku. Matka jí zemřela roku 1891, otec se roku 1895 znovu oženil.[3] Maturovala na učitelském ústavu.

Ženský klub český a poslanecká kandidátka

V roce 1903 se Marie Tůmová stala s Terézou Novákovou a Františkou Plamínkovou spoluzakladatelkou Ženského klubu českého. Tato organizace sdružovala ženy bez rozdílu třídního původu a politických názorů. Klub usiloval především o vzdělávání žen a o to, aby dívčí středoškolské vzdělání bylo zahrnuto do bezplatného středoškolského systému. Ženský klub mezi jiným usiloval i o volební právo žen.[4]

V roce 1908 se zúčastnila jako nezávislá kandidátka[5] voleb do Sněmu Království českého ve volebním obvodě Vysoké Mýto-Hlinsko-Skuteč;[pozn. 1] získala 199 hlasů z celkového počtu 1 198 platných hlasů.[6] V doplňovacích volbách v roce 1909 (žádný z kandidátů nezískal v roc 1908 nadpoloviční většinu) získala 261 hlasů z 1 391 platných.[7][pozn. 2]

Učitelská dráha

Marie Tůmová vyučovala na dívčích měšťanských školách na Smíchově[8] a Žižkově. V letech první světové války se stala první ředitelkou měšťanské dívčí školy na Žižkově. Po vzniku Československa se i přes relativně pokročilý věk ředitelského místa vzdala a odešla jako instruktorka Ministerstva školství na Slovensko. Po třech letech působení na Slovensku strávila další tři roky v Užhorodu na Podkarpatské Rusi.[9]

V těžkých podmínkách se jí zhoršilo zdraví a musela být počátkem roku 1925 převezena zpět do Prahy, kde 1. května téhož roku zemřela. [10]

Boj za práva žen

Spolky

Byla členkou mnoha ženských spolků, v nichž často pracovala jako předsedkyně, místopředsedkyně nebo jednatelka: Spolek českých učitelek, Jednota českoslovanských učitelek, Národní rada česká, Sdružení československých učitelek, Ženský klub český, Výbor pro volební právo žen, Minerva (starostka spolku[11]), Ženská národní rada, místostarostka užhorodského Sokola.

České ženské hnutí reprezentovala na mezinárodních konferencích:

  • 1909 – Londýn – konference Mezinárodní aliance pro volební právo žen
  • 1911 – Stockholm – dtto
  • 1913 – Budapešť – kongres Mezinárodní aliance pro volební právo žen[12]
  • 1923 – Řím – dtto
  • 1923 – Bukurešť – ustavující konference Malé ženské dohody

Publikace

  • Pro volební právo žen (1911)[13]

Odkazy

Poznámky

  1. V roce 1907 bylo povoleno všeobecné volební právo, ale pouze pro muže. Protože však volební řád výslovně nezakazoval kandidaturu žen, Výbor pro volební právo žen navrhl pro volby do zemského sněmu v roce 1908 Marii Tůmovou.
  2. První českou poslankyní se stala v roce 1912 spisovatelka Božena Viková-Kunětická.

Reference

  1. a b Matrika narozených, sv. Štěpán 1863-1867, snímek 285 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 
  2. Marie Tůmová. Český svět. 1925-05-14, s. 14. Dostupné online [cit. 2022-12-26]. 
  3. Soupis pražských obyvatel:Tůma Karl [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  4. NEUDORFLOVÁ-LACHMANOVÁ, Marie. České ženy v 19. století. Praha: Janua, 1999. Dostupné online. ISBN 80-902622-2-8. Kapitola Ženský klub, s. 214–239. Dostupné online po registraci. 
  5. Průkopnice ženského volebního práva. Ženský svět. 1908-02-20, s. 5. Dostupné online. 
  6. 26. Vysoké Mýto, Skuteč, Hlinsko. Čas. 1908-02-28, s. 2. Dostupné online. 
  7. Doplňovací volby do zemského sněmu. Plzeňský obzor. 1909-05-12, s. 4. Dostupné online. 
  8. LEŠER, Václav. Adressář královského hlavního města Prahy.../Měšťanská a obecná škola dívčí na Smíchově. Praha: Důchodci obce pražské, 1891. S. 94. 
  9. Marie Tůmová - první ředitelka měšťanské dívčí školy bojující za volební právo žen [online]. Ministerstvo školství. Dostupné online. 
  10. Marie Tůmová. Národní listy. 1925-05-02. Dostupné online. 
  11. Minerva. Ženský svět. 1915-02-10, s. 45. 
  12. VII. mezinárodní kongress.... Ženský svět. 1913-07-20, s. 8. Dostupné online. 
  13. TŮMOVÁ, Marie. Pro volební právo žen. Královo Pole: Práva Ženy, 1911. 12 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

Literatura

  • UHROVÁ, Eva. Radostná i hořká Františka Plamínková. [s.l.]: Mediasys, 2014. 344 s. ISBN 978-80-260-7207-2. Kapitola Kandidátka na poslankyni Marie Tůmová, s. 286–301. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Marie Tůmová 1867 1925.jpg
Marie Tůmová (1867-1925), Czech teacher