Marie Tůmová
Marie Tůmová | |
---|---|
![]() | |
Narození | 12. června 1866 Praha ![]() |
Úmrtí | 1. května 1925 (ve věku 58 let) Praha–Podolí ![]() |
Povolání | ředitelka školy, politička a učitelka |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Tůmová (12. června 1866 Praha[1] – 1. května 1925 Praha–Podolí[2]) byla vnučka Františka Ladislava Čelakovského, česká pedagožka, bojovníce za volební právo žen.
Život
Mládí a vzdělání
Narodila se v rodině spisovatele a redaktora Národních listů Karla Tůmy a jeho manželky Marie, rozené Čelakovské, dcery Františka Ladislava Čelakovského.[1] Měla sedm mladších bratrů, z nich tři zemřeli v dětském věku. Matka jí zemřela roku 1891, otec se roku 1895 znovu oženil.[3] Maturovala na učitelském ústavu.
Ženský klub český a poslanecká kandidátka
V roce 1903 se Marie Tůmová stala s Terézou Novákovou a Františkou Plamínkovou spoluzakladatelkou Ženského klubu českého. Tato organizace sdružovala ženy bez rozdílu třídního původu a politických názorů. Klub usiloval především o vzdělávání žen a o to, aby dívčí středoškolské vzdělání bylo zahrnuto do bezplatného středoškolského systému. Ženský klub mezi jiným usiloval i o volební právo žen.[4]
V roce 1908 se zúčastnila jako nezávislá kandidátka[5] voleb do Sněmu Království českého ve volebním obvodě Vysoké Mýto-Hlinsko-Skuteč;[pozn. 1] získala 199 hlasů z celkového počtu 1 198 platných hlasů.[6] V doplňovacích volbách v roce 1909 (žádný z kandidátů nezískal v roc 1908 nadpoloviční většinu) získala 261 hlasů z 1 391 platných.[7][pozn. 2]
Učitelská dráha
Marie Tůmová vyučovala na dívčích měšťanských školách na Smíchově[8] a Žižkově. V letech první světové války se stala první ředitelkou měšťanské dívčí školy na Žižkově. Po vzniku Československa se i přes relativně pokročilý věk ředitelského místa vzdala a odešla jako instruktorka Ministerstva školství na Slovensko. Po třech letech působení na Slovensku strávila další tři roky v Užhorodu na Podkarpatské Rusi.[9]
V těžkých podmínkách se jí zhoršilo zdraví a musela být počátkem roku 1925 převezena zpět do Prahy, kde 1. května téhož roku zemřela. [10]
Boj za práva žen
Spolky
Byla členkou mnoha ženských spolků, v nichž často pracovala jako předsedkyně, místopředsedkyně nebo jednatelka: Spolek českých učitelek, Jednota českoslovanských učitelek, Národní rada česká, Sdružení československých učitelek, Ženský klub český, Výbor pro volební právo žen, Minerva (starostka spolku[11]), Ženská národní rada, místostarostka užhorodského Sokola.
České ženské hnutí reprezentovala na mezinárodních konferencích:
- 1909 – Londýn – konference Mezinárodní aliance pro volební právo žen
- 1911 – Stockholm – dtto
- 1913 – Budapešť – kongres Mezinárodní aliance pro volební právo žen[12]
- 1923 – Řím – dtto
- 1923 – Bukurešť – ustavující konference Malé ženské dohody
Publikace
- Pro volební právo žen (1911)[13]
Odkazy
Poznámky
- ↑ V roce 1907 bylo povoleno všeobecné volební právo, ale pouze pro muže. Protože však volební řád výslovně nezakazoval kandidaturu žen, Výbor pro volební právo žen navrhl pro volby do zemského sněmu v roce 1908 Marii Tůmovou.
- ↑ První českou poslankyní se stala v roce 1912 spisovatelka Božena Viková-Kunětická.
Reference
- ↑ a b Matrika narozených, sv. Štěpán 1863-1867, snímek 285 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Marie Tůmová. Český svět. 1925-05-14, s. 14. Dostupné online [cit. 2022-12-26].
- ↑ Soupis pražských obyvatel:Tůma Karl [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2023-03-31]. Dostupné online.
- ↑ NEUDORFLOVÁ-LACHMANOVÁ, Marie. České ženy v 19. století. Praha: Janua, 1999. Dostupné online. ISBN 80-902622-2-8. Kapitola Ženský klub, s. 214–239. Dostupné online po registraci.
- ↑ Průkopnice ženského volebního práva. Ženský svět. 1908-02-20, s. 5. Dostupné online.
- ↑ 26. Vysoké Mýto, Skuteč, Hlinsko. Čas. 1908-02-28, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Doplňovací volby do zemského sněmu. Plzeňský obzor. 1909-05-12, s. 4. Dostupné online.
- ↑ LEŠER, Václav. Adressář královského hlavního města Prahy.../Měšťanská a obecná škola dívčí na Smíchově. Praha: Důchodci obce pražské, 1891. S. 94.
- ↑ Marie Tůmová - první ředitelka měšťanské dívčí školy bojující za volební právo žen [online]. Ministerstvo školství. Dostupné online.
- ↑ Marie Tůmová. Národní listy. 1925-05-02. Dostupné online.
- ↑ Minerva. Ženský svět. 1915-02-10, s. 45.
- ↑ VII. mezinárodní kongress.... Ženský svět. 1913-07-20, s. 8. Dostupné online.
- ↑ TŮMOVÁ, Marie. Pro volební právo žen. Královo Pole: Práva Ženy, 1911. 12 s. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Tůmová na Wikimedia Commons
Literatura
- UHROVÁ, Eva. Radostná i hořká Františka Plamínková. [s.l.]: Mediasys, 2014. 344 s. ISBN 978-80-260-7207-2. Kapitola Kandidátka na poslankyni Marie Tůmová, s. 286–301.
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Marie Tůmová (1867-1925), Czech teacher