Marie Tůmová

Marie Tůmová
Narození	12. června 1866 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	1. května 1925 (ve věku 58 let) Praha–Podolí Československo Československo
Povolání	ředitelka školy, politička a učitelka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Tůmová (12. června 1866 Praha^[1] – 1. května 1925 Praha–Podolí^[2]) byla vnučka Františka Ladislava Čelakovského, česká pedagožka, bojovníce za volební právo žen.

Život

Mládí a vzdělání

Narodila se v rodině spisovatele a redaktora Národních listů Karla Tůmy a jeho manželky Marie, rozené Čelakovské, dcery Františka Ladislava Čelakovského.^[1] Měla sedm mladších bratrů, z nich tři zemřeli v dětském věku. Matka jí zemřela roku 1891, otec se roku 1895 znovu oženil.^[3] Maturovala na učitelském ústavu.

Ženský klub český a poslanecká kandidátka

V roce 1903 se Marie Tůmová stala s Terézou Novákovou a Františkou Plamínkovou spoluzakladatelkou Ženského klubu českého. Tato organizace sdružovala ženy bez rozdílu třídního původu a politických názorů. Klub usiloval především o vzdělávání žen a o to, aby dívčí středoškolské vzdělání bylo zahrnuto do bezplatného středoškolského systému. Ženský klub mezi jiným usiloval i o volební právo žen.^[4]

V roce 1908 se zúčastnila jako nezávislá kandidátka^[5] voleb do Sněmu Království českého ve volebním obvodě Vysoké Mýto-Hlinsko-Skuteč;^{[pozn. 1]} získala 199 hlasů z celkového počtu 1 198 platných hlasů.^[6] V doplňovacích volbách v roce 1909 (žádný z kandidátů nezískal v roc 1908 nadpoloviční většinu) získala 261 hlasů z 1 391 platných.^{[7][pozn. 2]}

Učitelská dráha

Marie Tůmová vyučovala na dívčích měšťanských školách na Smíchově^[8] a Žižkově. V letech první světové války se stala první ředitelkou měšťanské dívčí školy na Žižkově. Po vzniku Československa se i přes relativně pokročilý věk ředitelského místa vzdala a odešla jako instruktorka Ministerstva školství na Slovensko. Po třech letech působení na Slovensku strávila další tři roky v Užhorodu na Podkarpatské Rusi.^[9]

V těžkých podmínkách se jí zhoršilo zdraví a musela být počátkem roku 1925 převezena zpět do Prahy, kde 1. května téhož roku zemřela. ^[10]

Boj za práva žen

Spolky

Byla členkou mnoha ženských spolků, v nichž často pracovala jako předsedkyně, místopředsedkyně nebo jednatelka: Spolek českých učitelek, Jednota českoslovanských učitelek, Národní rada česká, Sdružení československých učitelek, Ženský klub český, Výbor pro volební právo žen, Minerva (starostka spolku^[11]), Ženská národní rada, místostarostka užhorodského Sokola.

České ženské hnutí reprezentovala na mezinárodních konferencích:

• 1909 – Londýn – konference Mezinárodní aliance pro volební právo žen
• 1911 – Stockholm – dtto
• 1913 – Budapešť – kongres Mezinárodní aliance pro volební právo žen^[12]
• 1923 – Řím – dtto
• 1923 – Bukurešť – ustavující konference Malé ženské dohody

Publikace

• Pro volební právo žen (1911)^[13]

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Tůmová na Wikimedia Commons

Literatura

• UHROVÁ, Eva. Radostná i hořká Františka Plamínková. [s.l.]: Mediasys, 2014. 344 s. ISBN 978-80-260-7207-2. Kapitola Kandidátka na poslankyni Marie Tůmová, s. 286–301.