Marie Tereza Neapolsko-Sicilská

Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Římskoněmecká císařovna, rakouská císařovna, královna česká, uherská a chorvatská
Marie Tereza
Korunovace	10. červen 1792, Budín (uherskou královnou) 11. srpna 1792, Praha (českou královnou)
Úplné jméno	italsky: Maria Teresa Carolina di Borbone-Napoli
Narození	6. června 1772 Neapol
Úmrtí	13. dubna 1807 (ve věku 34 let) Vídeň
Pohřbena	Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce	Marie Ludovika Španělská
Nástupce	Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Manžel	František I.
Potomci	Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, Ferdinand I. Dobrotivý, Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská, Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská, Josef František Rakouský, Karolína Ferdinanda Habsbursko-Lotrinská, František Karel Habsbursko-Lotrinský, Jan Nepomuk Rakouský, Amálie Terezie Rakouská, Karolina Ludovika Rakouská, Marie Karolína Rakouská a Marie Anna Rakouská
Dynastie	Bourbon-Obojí Sicílie
Otec	Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
Matka	Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
Příbuzní	Marie Amálie Neapolsko-Sicilská, Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská, Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská, Marie Isabela Neapolská a Sicilská, Marie Anna Neapolská a Sicilská, Marie Kristina Amálie Neapolská a Sicilská, Marie Klotylda Neapolská a Sicilská, Marie Henrietta Neapolská a Sicilská, František I. Neapolsko-Sicilský, Karel, vévoda z Kalábrie, Gennaro Karel Neapolský a Sicilský, Giuseppe Neapolský a Sicilský, Albert Neapolský a Sicilský, Leopold, kníže ze Salerna a Marie Antonie Neapolsko-Sicilská (sourozenci) Napoleon II.[1][2], Albertina z Montenuovo[2] a Vilém Albrecht z Montenuovo[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (6. červen 1772 Neapol – 13. duben 1807 Vídeň) se v roce 1790 provdala za rakouského arcivévodu Františka a o dva roky později, v roce 1792, se po jeho boku stala císařovnou Svaté říše římské, českou a uherskou královnou.

Marie Tereza byla nejstarší dcerou neapolsko-sicilského krále Ferdinanda I. z rodu Bourbon-Obojí Sicílie (1751–1825) a jeho manželky Marie Karolíny Habsbursko-Lotrinské (1752–1814) (dcera Marie Terezie).

Vyrůstala v početné rodině, do jejího sňatku se narodilo dalších 15 sourozenců, z nichž však většina zemřela v dětském věku.

Dne 15. srpna 1790 se v Neapoli konala svatba per procurationem obou starších dcer krále Ferdinanda I. s jejich bratranci, syny císaře Svaté říše římské Leopolda II. a jeho manželky Marie Ludoviky. Mladí manželé byli nejbližšími příbuznými, protože nevěstina matka Marie Karolína a ženichův otec Leopold II. byli sourozenci, stejně jako nevěstin otec Ferdinand I. a ženichova matka Marie Ludovika.

Luisa Maria se provdala za toskánského velkovévodu Ferdinanda III. a Marie Tereza za rakouského arcivévodu Františka. Po náhlé smrti císaře Leopolda II. v roce 1792 se František stal novým císařem Svaté říše římské jako František II.

Uherská korunovace Františka a jeho manželky se konala v červnu 1792. O měsíc později 14. července byl František korunován císařem. Poté se manželský pár přesunul do Prahy, kde byl 9. srpna korunován František a tři dny na to, 11. srpna 1792, proběhla korunovace české královny.

Nová císařovna si plnými doušky užívala společenského života a veselí, které jí nové postavení přinášelo, stejně jako kdysi její teta Marie Antoinetta. Pořádala večírky, divadelní představení, ve kterých sama vystupovala, a jen málo dbala rad své matky, která se dceru snažila mírnit v jejich výstřelcích.

Marie Tereza zemřela krátce po porodu své poslední dcery Amálie Terezy 13. dubna 1807.

Marie Tereza porodila svému muži dvanáct dětí, z nichž se sedm dožilo dospělosti. Oba synové, jak následník Ferdinand, tak jeho bratr František Karel, byli vývojově zaostalí, starší z nich navíc trpěl těžkou formou epilepsie.

Všechny ostatní přeživší děti se nevyznačovaly přílišnou inteligencí. Dnes jsou známější především dvě starší děti, francouzská císařovna Marie Luisa a rakouský císař Ferdinand V., a v Brazílii pak bývalá císařovna Marie Leopoldina.

• • Marie Luisa (12. prosince 1791 – 17. prosince 1847), císařovna francouzská, vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally,

    ⚭ 1810 Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 – 5. května 1821), vojevůdce a státník, francouzský císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815

    ⚭ 1821 Adam Albert Neipperg (8. dubna 1775 – 22. února 1829), generál, hrabě z Neippergu

    ⚭ 1834 Charles-René de Bombelles (6. listopadu 1785 – 30. května 1856), hrabě, diplomat, nejvyšší hofmistr císařského dvora v Parmě

  • Ferdinand I. Dobrotivý (19. dubna 1793 – 29. června 1875), rakouský císař v letech 1835–1848, král uherský a český, markrabě moravský, ⚭ 1831 Marie Anna Savojská (19. září 1803 – 4. května 1884)
  • Karolína Leopoldina (8. června 1794 – 16. března 1795), rakouská arcivévodkyně
  • Karolína Luisa (22. prosince 1795 – 30. června 1797), rakouská arcivévodkyně
  • Marie Leopoldina (22. ledna 1797 – 11. prosince 1826), ⚭ 1817 Petr I. Brazilský (12. října 1798 – 24. září 1834), v letech 1822 až 1831 brazilský císař a v roce 1826 také nakrátko král portugalský
  • Marie Klementina (1. března 1798 – 3. září 1881), ⚭ 1818 Leopold Bourbonsko-Sicilský (2. července 1790 – 10. března 1851), syn krále Ferdinanda I. Neapolsko-Sicilského a Marie Karolíny Habsbursko-Lotrinské
  • Josef František (9. dubna 1799 – 30. června 1807), rakouský arcivévoda
  • Karolína Ferdinanda (8. dubna 1801 – 22. května 1832), ⚭ 1819 Fridrich August II. (18. května 1797 – 9. srpna 1854), saský král od roku 1836 až do své smrti
  • František Karel (17. prosince 1802 – 8. března 1878), rakouský arcivévoda ⚭ 1824 Žofie Frederika Bavorská (27. ledna 1805 – 28. května 1872), dcera krále Maximiliána I. Bavorského
  • Marie Anna (8. června 1804 – 28. prosince 1858), rakouská arcivévodkyně, svobodná a bezdětná
  • Jan Nepomuk (30. srpna 1805 – 19. února 1809), rakouský arcivévoda
  • Amálie Terezie (*/† 1807), rakouská arcivévodkyně

• 6. června 1772 – 15. září 1790: Její Královská Výsost princezna Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
• 15. září 1790 – 1. března 1792: Její Královská Výsost arcivévodkyně
• 1. března 1792 – 11. srpna 1804: Její Císařské Veličenstvo císařovna Svaté říše římské, královna německá, uherská a česká
• 11. srpna 1804 – 6. srpna 1806: Její Císařské a Královské apoštolské Veličenstvo císařovna Svaté říše římské, císařovna rakouská, královna německá, uherská a česká
• 6. srpna 1806 – 13. dubna 1807: Její Císařské a Královské apoštolské Veličenstvo císařovna rakouská, královna uherská a česká

• WEISSENSTEINER FRIEDRICH, Ženy na habsburském trůnu : rakouské císařovny 1804–1918, nakladatelství Ikar, Knižní klub, Euromedia Group, Praha 2000, ISBN 80-7202-647-X
• ČECHURA JAROSLAV, Ženy a milenky českých králů, nakladatelství Akropolis, Praha 1994, ISBN 80-85770-06-7

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Tereza Neapolsko-Sicilská na Wikimedia Commons
• An Online Gotha