Marie Terezie z Harrachu

Marie Terezie z Harrachu
Nejvyšší hofmistryně císařského dvora
Ve funkci: 1899[1] – 20. srpna 1908
Panovník	František Josef I.
Nejvyšší hofmistryně císařovny
Ve funkci: 1897 – 1898
Panovnice	Alžběta Bavorská
Nástupce	císařovna zavražděna
Palácová dáma
Panovnice	Alžběta Bavorská
Rodné jméno	Marie Terezie z Thurn-Taxisu
Narození	7. ledna 1856 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. června 1908 (ve věku 52 let) nebo 20. srpna 1908 (ve věku 52 let) zámek Prugg, Bruck an der Leitha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Harrachovská hrobka v Horní Branné
Choť	(1878) Jan Harrach (1828–1909)
Rodiče	Hugo z Thurn-Taxisu (1817–1889) a Almerie Belcrediová (1819–1914)
Děti	Arnošt František (1879–1971)
Příbuzní	Christiane Gräfin von Harrach[2] a Arnošt Linhart z Harrachu[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Terezie z Harrachu (rodným jménem Marie Terezie z Thurn-Taxisu, německy Maria Theresia Walentine Prinzessin von Thurn und Taxis; 7. ledna 1856 Praha – 20. srpna 1908 zámek Prugg, Bruck an der Leitha)^[1] byla česko-rakouská šlechtična pocházející z rodu Thurn-Taxisů, provdaná za českého šlechtice, politika a mecenáše Jana Harracha. Působila na dvoře rakouské císařovny Alžběty Bavorské jako palácová dáma, následně jako její poslední nejvyšší hofmistryně (1897–1898) a nakonec až do své smrti zastávala post nejvyšší hofmistryně císařského dvora.

Pocházela z česko-rakouského šlechtického rodu Thurn-Taxisů, narodila se v Praze jako dcera Huga z Thurn-Taxisu (1817–1889) a jeho manželky Almerie z Belcredi (1819–1914). Roku 1878 se v Praze^[3] provdala za osmadvacet let staršího ovdovělého šlechtice a politika Jana Františka Nepomuka Harracha (1828–1909),^[4] mj. poslance rakouské Říšské rady a podporovatele rozvoje českého kulturního i politického života ve vrcholném období tzv. Národního obrození, mj. během budování Národního divadla v Praze.

Patrně již od raného mládí působila na rakouském císařském dvoře ve Vídni jako jedna z palácových dam císařovny Alžběty Bavorské, manželky císaře Františka Josefa I. V roce 1897 se stala nejvyšší hofmistryní císařovny, v kteréžto funkci byla zodpovědná za chod jejího dvora. Tuto funkci zastávala až do smrti Alžběty 20. září 1898 po atentátu italského anarchisty v Ženevě. Z pozice svého úřadu zprostředkovávala převoz ostatků císařovny ze Švýcarska do Vídně a podílela se na organizací jejího pohřbu. U dvora od podzimu 1898^[zdroj?] zastávala až do své smrti úřad nejvyšší hofmistryně císařského dvora.

Byla nositelkou titulů dáma Řádu hvězdového kříže (1879) a dáma Maltézského řádu, rovněž byla držitelkou velkokříže Řádu Alžběty (1898).^[1]

Marie Terezie z Harrachu zemřela 20. srpna 1908 na rodinném zámku zámek Prugg u města Bruck an der Leitha v Dolních Rakousích ve věku 52 let. Pohřbena byla v rodinné hrobce Harrachů v Horní Branné u Semil.

S manželem, který měl celkem osm dětí z předchozího manželství,^[5] počali jediného syna, Arnošta Františka (1879–1971). Byl rytířem Maltézského řádu a získal čestnou hodnost c. k. komořího. Jeho manželkou se roku 1905 stala Elisabeth hraběnka von Preysing-Lichtenegg-Moos (1883–1932).

• Illustrovaný svět: velké vydání Besed lidu. Praha: J. Otto, 13.11.1903, undefined(3). s. 51. Dostupné online
• Národní listy. Praha: Julius Grégr, 21.8.1908, 48(230, ranní vydání), s. 3. ISSN 1214-1240. Dostupné online
• POUZAR, Vladimír. Almanach českých šlechtických rodů. Martin, 2017, 2001(1). s. 386.

• Rodokmen Thurn-Taxisů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen Harrachů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Archivováno 12. 2. 2013 na Wayback Machine.