Marie Trnková

Marie Trnková
Narození23. října 1886
Hrušovany u Brna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. června 1929 (ve věku 42 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísociální pracovnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Trnková (23. října 1886 Hrušovany u Brna[1]27. června 1929 Brno[2]) byla moravská sociální pracovnice, zabývající se ochranou matek a dětí, členka redakční rady časopisu Péče o mládež. Psala odborné články do novin a časopisů. Založila Zemský ústav pro matky a kojence v Kuřimi. Byla iniciátorkou oslav Svátku matek a zakladatelkou lékařských poraden. Lze ji zařadit mezi představitele sociální politiky samostatného Československa.[3]

Životopis

Marie Trnková se narodila do rodiny učitele Aloise Trnky a Marie Trnkové, rozené Mertensové.[4] Studovala na vyšší dívčí škole ženského vzdělávacího spolku Vesna v Brně. Později zde pracovala jako archivářka a sekretářka.

Česká zemská péče o mládež na Moravě

Péče o děti do čtrnácti let byla v Československu počátkem 20. století dána domovským zákonem. Domovské obce byly povinny postarat se o všechny děti, které potřebovaly pomoc, většinou to byli sirotci. Obce, většinou ty chudé, často neplnily své závazky a o sirotky se nestaraly.[5] Proto od roku 1904 začaly vznikat ve většině obcí Moravského markrabství sirotčí rady a tzv. zemské sirotčí fondy, které byly zákonem stanoveny pro zaopatření chudých, osiřelých a opuštěných dětí. Sirotčí rady fungovaly bez zákonných předpisů a jednotného řádu. Od roku 1911 byly zakládány na Moravě okresní sirotčí spolky. Jejich úkolem bylo organizovat péči o chudé děti a sirotky a pomáhat České zemské komisi pro ochranu dítek a péči o mládež na Moravě. V roce 1922 byla komise přejmenována na Českou zemskou péči o mládež na Moravě.[6]

Pracovní aktivity Marie Trnkové

Z období začátku 20. století existuje málo pramenů obsahujících téma péče o matky a kojence. Pro Čechy a Moravu byly založeny odbory pro ochranu matek a kojenců při Zemském ústředí péče o mládež. Také vznikaly a pracovaly samostatné spolky Ochrany matek a dětí. Mezi velmi aktivní osoby, které se zabývaly touto problematikou, patřila též Marie Trnková.

Založila 79 okresních odborů Ochrany matek a dětí, 159 lékařských poraden. Zasloužila se také o založení Zemského ústavu pro matky a kojence v Kuřimi.[5] Od roku 1905 psala odborné články do novin a časopisů (Rovnost, Americký list, Právo ženy, Ženská revue aj.). Byla členkou redakční rady časopisu Péče o mládež.

Od roku 1908 pracovala jako sekretářka spolku Ochrany matek a dětí při České zemské péči o mládež na Moravě. Byla iniciátorkou oslav Svátku matek. Jako externistka přednášela na C. k. českém ústavu ke vzdělání učitelek,[4] v „jednoroční běhu ku vzdělání učitelek ručních prací“. Pracovala ve Společnosti pro výzkum dítěte, angažovala se v Masarykově sociologické společnosti, organizovala kurzy pro matky a exkurze žákyň do porodnic, jeslí a útulků. Také patřila mezi delegátky a členky výboru YWCA.

Po vzniku samostatného Československa se vláda intenzívně zabývala sociální politikou. Obyvatelé republiky byli s tímto souborem opatření a nástrojů seznamováni prostřednictvím brožurek, časopisů, věstníků i knih. Mezi jejich autory, kterými byli např. Jaroslav Kallab nebo Antonín Tůma, patřila i Marie Trnková.[3]

Kromě vlastní práce ve Vesně zde Marie Trnková také přednášela. Ve školním roce 1919–1920 organizovala přednášky na téma „organisace péče o kojence“ a „sociální péče“.[7]

V roce 1928 se podílela na přípravě Výstavy soudobé kultury v Brně.[4]

Marie Trnková zemřela 27. června 1929 v Brně, ve svém domově ve Špilberské ulici. Je pohřbena na Ústředním hřbitově města Brna. Její hrob zdobí bronzový reliéf s biblickým motivem „Žízním“, který vytvořil v roce 1931 sochař František Bílek.

Přednášky a publikace

  • O sociální péči, předneseno ve Vesně dne 22. října 1919, Brno, vydáno – Nový lid, 1920;
  • Organizace péče o kojence, předneseno ve Vesně 19. listopadu 1919. Brno, vydáno – Nový lid, 1920;
  • Kursy pro matky, Brno, Česká zemská komise pro ochranu dítek 1921;
  • Pracovní program a řád odborů Ochrany matek a kojenců na Moravě, schválen výnosem ministerstva sociální péče ze dne 18. dubna 1924, Brno, Zemská péče o mládež 1924;
  • Prosba nejmladších, Česká zemská péče o mládež na Moravě, Brno, 1925[8]
  • Pracovní plán sociální péče o mládež, Podněty k diskusi. Brno, Česká zemská péče o mládež 1926 (spoluautor Jaroslav Kallab);
  • Návrh na spolupráci orgánů sociálního pojištění s institucemi péče o mládež, Brno, Česká zemská péče o mládež, 1927;
  • Kapitoly ze sociální péče o mládež, Praha, Organisace sociálních pracovnic 1932 (vydáno posmrtně).[4]

„Korespondence“ Jiřího Wolkera

Marie Trnková se léčila v roce 1923 v sanatoriu v Tatranské Poliance, které vedl Michal Guhr. V té době se zde setkala s Jiřím Wolkrem, který byl nemocí již velmi fyzicky oslaben. Marie Trnková začala místo něho psát dopisy adresované jeho rodičům. Jeden z posledních dopisů napsala před příjezdem matky Zdeny Wolkerové do sanatoria v listopadu 1923.[9]

Odkazy

Reference

  1. Matrika 2204, sn. 108 [online]. MZA [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. 
  2. Matrika 17189, sn. 227 [online]. MZA [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. 
  3. a b MARTINA, Randová. Moravská ústřední útulna ženská v Brně (1899-1952)a její starostka Marie Steyskalová. , 2013 [cit. 2021-11-03]. . Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  4. a b c d Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-11-02]. Dostupné online. 
  5. a b MAGEROVÁ, Hana. Péče o matku a dítě v 1. polovině 20. století na Moravě - na příkladu České Zemské péče o mládež, bakalářská práce [online]. Brno: 2008 [cit. 2021-11-02]. Dostupné online. 
  6. MALÁ, Kateřina. Česká zemská péče o mládež na Moravě v Brně v první polovině 20. století. dk.upce.cz. 2013. Dostupné online [cit. 2021-11-02]. 
  7. CRHOVÁ, Monika. Brněnský spolek Vesna v letech 1870 – 1920 – jeho činnost a cíle na poli ženské otázky, bakalářská práce [online]. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, 2010 [cit. 2021-11-02]. Dostupné online. 
  8. Sociální revue, věstník ministerstva sociální péče. [s.l.]: Ministerstvo práce a sociální péče. 550 s. Dostupné online. 
  9. KAPECOVÁ, Tereza. Tajemství Jiřího Wolkera v rodinné korespondenci [online]. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, 2014 [cit. 2021-11-02]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“