Marie Vilemína z Thun-Hohensteinu

Marie Vilemína z Ulfeldtu
Narození13. června 1744
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí18. května 1800 (ve věku 55 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povoláníhudební skladatelka
Choť(1761) František Josef z Thun-Hohensteinu (1734–1801)
DětiMarie Alžběta z Thun-Hohensteinu
Marie Karolína z Thun-Hohensteinu[1]
Marie Kristýna z Thun-Hohensteinu
Josef Jan Antonín z Thun-Hohensteinu
RodičeAntonín Korfic z Ulfeldtu a Marie Alžběta z Lobkovic[2]
RodUlfeldtové
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Vilemína Anna Josefa z Thunu a Hohenštejna, rozená z Uhlfeldtu, (německy Maria Wilhelmine von Thun und Hohenstein,[3] 13. června 1744, Vídeň[4] – 18. května 1800 tamtéž) byla rakouská hraběnka z dánského rodu Ulfeldtů provdaná do česko-italského rodu Thun-Hohensteinů. Byla skvělou klavíristkou.[5] Ve Vídni vedla významný hudebně-intelektuální salon a podporovala Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena.[6]

Životopis

Marie Vilemína z Ulfeldtu byla dcera říšského hraběte Antonína Corfize z Ulfeldtu (1699–1770), který zastával několik vysokých politických a dvorských funkcí [5] a jeho druhé manželky Marie Alžběty z Lobkowicz (1726–1786).

V mládí studovala hru na klavír u císařského dvorního varhaníka Wenzela Raimunda Bircka (1718–1763). Z této doby se dochovaly rukopisy jednoduchých skladeb a cvičení, které Birck pro mladou hraběnku připravil.[7] Je možné, že studovala také u Josepha Haydna, může však jít také o jinou osobu s titulem „hraběnka Thunová“, jak uvádí jediný zdroj.[8] Hraběnka byla evidentně velmi zdatná hudebnice. Hostující anglický muzikolog Charles Burney ocenil její hru na cembalo z listu a prohlásil, že „má tak skvělé hudební dovednosti jako žádná aristokratka, kterou jsem kdy poznal“.[9]

Salon, který vedla ve svém domě, popisuje Clive jako „středobod hudebního a společenského života vídeňské aristokracie“.[5]

Manželství a rodina

Dne 30. července 1761 ve svých 17 letech se provdala za hraběte Františka Josefa Antonína z Thun-Hohensteinu (1734–1801), který se později stal císařským komořím.

Pár měl šest dětí, z nichž čtyři přežily do dospělosti:

  • Marie Terezie (3. srpna 1762 – 1763)[10]
  • Marie Alžběta (25. dubna 1764 – 1806),[10] dne 4. listopadu 1788 [11] provdala za knížete Andreje Kyrilloviče Razumovského, který se stal ruským velvyslancem ve Vídni (1793–1799) a byl mecenášem Beethovena. [12]
  • Marie Kristýna Josefa (25. července 1765 – 1841) [10] 24. listopadu 1788 [11] provdala za knížete Karla Aloise Lichnovského z Voštic. Ten byl, stejně jako jeho tchyně Marie Vilemína, patronem Mozarta i Beethovena.
  • Ferdinand Josef (29. srpna 1766 – 1768)[10]
  • Josef Jan (5. prosince 1767 – 1810)[10] vystřídal svého otce jako hrabě.[13]
  • Marie Karolína Anna neboli Caroline, hraběnka Thunová (19. května 1769 – 1800) [10] se 16. října 1793 provdala za anglického aristokrata Lorda Gillforda, známějšího jako Richard Meade, 2. hrabě z Clanwilliamu (10. května 1766 – 3. září 1805).[14] Vynikala jako zpěvačka a kytaristka.[15] Měli jednoho syna Richarda Charlese Francise Christiana Meadea, 3. hraběte z Clanwilliamu a dvě dcery Caroline, provdanou hraběnku Széchenyiovou (1794–1820) a Selinu, hraběnku z Clam-Martinic (1797–1872).[16]

Vztahy s Mozartem a Beethovenem

Hraběnka Thunová se se sedmiletým Mozartem poprvé setkala pravděpodobně v roce 1762, když jí bylo 18 během koncertního turné rodiny Mozartových, které se uskutečnilo v domě jejího otce.[13] Když se v roce 1781 25letý Mozart natrvalo usadil ve Vídni, stali se s Thunem přáteli a často spolu obědvali.[17] 24. března 1781 Mozart o hraběnce napsal svému otci Leopoldovi tato slova: „[ona je] tou nejpůvabnější a nejvíce okouzlující dámou, jakou jsem kdy potkal; a jsem vysoko v její přízni.“[18] Často vystupoval u ní doma a 24. prosince 1781, když Mozart vystupoval před císařem v soutěži s Muziem Clementim, mu zapůjčila svůj vynikající klavír Stein.[17]

Hraběnka Thunová zřejmě také sehrála významnou roli v Mozartově kariéře, když zařídila provedení ukázek z jeho nedávné (1780) opery Idomeneo u ní doma před řadou významných hostů, mezi nimiž byl také ředitel dvorního divadla, hrabě Orsini-Rosenberg. Hrabě „vřele tleskal“ [19] a poté souhlasil s plánem objednat u Mozarta operu. Šlo o Únost ze serailu, která v roce 1782 přinesla jeho první velký skladatelův úspěch ve Vídni. Při dokončení každého ze tří dějství opery, které Mozart přehrál na klavír, hraběnka Thunová s nadšením poslouchala.[6]

Podle Kenyona „po roce 1782 se [hraběnka Thunová] objevuje méně často.“[20] Po Mozartově smrti v roce 1791 zřejmě finančně vypomáhala se školní docházkou jeho dvou synů.[21]

Hraběnka Thunová byla dedikantkou Beethovenova Klavírního tria B, Opus 11.[22]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Wilhelmine von Thun und Hohenstein na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Kindred Britain.
  2. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. ↑ Deutsch 1965, 673
  4. ↑ A-Wstm, Taufbuch Tom. B, p. 456. According to, "A-Wstm" abbreviates "Vienna [i.e., Wien], St. Michael, Pfarrarchiv". "Taufbuch" is a book of baptismal records, and "Pfarrarchiv" refers to parish archives.
  5. ↑ a b c Clive 2001, 367
  6. ↑ a b Braunbehrens
  7. ↑ Libin 2016
  8. ↑ Braunbehrens, Webster
  9. ↑ Quoted from Irving, 11
  10. ↑ a b c d e f A-Ws
  11. ↑ a b A-Wstm
  12. ↑ Clive 1993, 157; Clive 2001, 367
  13. ↑ a b Clive 1993, 157
  14. ↑ Fuller-Maitland and Grove, 132, apparently refers to him as Lord Guilford, a different aristocratic title. A picture of her by Vigee-Lebrun Archivováno 22. 3. 2016 na Wayback Machine. is available.
  15. ↑ Schönfeld, Jahrbuch der Tonkunst für Wien und Prag, 1796
  16. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0-8063-1433-4. 
  17. ↑ a b Keefe
  18. ↑ Irving 1997, 166
  19. ↑ Source: Abert 2007. Gottfried van Swieten, an important future patron of Mozart, was also in the audience.
  20. ↑ Kenyon 127
  21. ↑ Source: Hoffmeister 196
  22. ↑ Grove

 

Literatura

  • A-Ws, baptismal records.
  • A-Wstm, marriage records
  • Abert, Hermann (2007) W. A. Mozart. Yale University Press. (New edition of a much old biography)
  • Braunbehrens, Volkmar (1990) Mozart in Vienna.
  • Clive, Peter (1993) Mozart and His Circle: A Biographical Dictionary, Yale University Press.
  • Clive, Peter (2001) Beethoven and His World: A Biographical Dictionary, Oxford University Press.
  • Deutsch, Otto Erich (1965) Mozart: A Documentary Biography. Stanford University Press.
  • Fuller-Maitland, John and George Grove (1880) A Dictionary of Music and Musicians (A.D. 1450–1880). Macmillan.
  • Grove Dictionary of Music and Musicians, on line edition, article "Ludwig van Beethoven", work list. Copyright 2007 by Oxford University Press.
  • Hoffmeister, Gerda (2002) Mythos Mozart: Versuch einer persönlichen Annäherung. Books on Demand.
  • Irving, John (1997) Mozart's Piano Sonatas: Contexts, Sources, Style, Cambridge University Press.
  • Keefe, Simon P. (2006) "Thun-Hohenstein family," in Cliff Eisen and Simon P. Keefe, eds., The Cambridge Mozart Encyclopedia, Cambridge University Press.
  • Kenyon, Nicholas (2006) The Pegasus Pocket Guide to Mozart, Pegasus Books.
  • Libin, Kathryn L. (2016) "The Musical Notenbuch of Countess Wilhelmine von Uhlfeld," in Newsletter of the Mozart Society of America, vol. xx no. 2, Fall 2016: 8–13.
  • Webster, James. Article "Joseph Haydn," in Grove Dictionary of Music and Musicians, on line edition, article "Ludwig van Beethoven", work list.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)