Marie Votrubová-Haunerová

Marie Votrubová-Haunerová
Rodné jménoMarie Christine Haunerová
Narození2. srpna 1878
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. května 1957 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatelka
Národnostčeská
Manžel(ka)Jan Votruba
Příbuzníbratr Wilhelm Julius Hauner, synovec Vilém Bohumír Hauner
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Votrubová-Haunerová (2. srpna 1878 Praha[1]23. května 1957 Praha) byla česká básnířka, fejetonistka, dramatička a překladatelka.

Život

Narodila se v rodině pražského restauratéra a hoteliéra Wilhelma Haunera (* 1842 Olešná – † 1919 Praha) a Julie rozené Hlaváčové.[2] Měla pět sourozenců: Viléma (1877), Julii (1882), Antonína (1882–1890), Julia (1883) a Kristinu (1896). Její otec byl majitelem prestižního prosperujícího hotelu U arcivévody Štěpána (později hotel Šroubek). V současnosti je to hotel Evropa na Václavském náměstí.

Vystudovala Vyšší dívčí školu v Praze. Brzy se provdala za Jana Votrubu. S manželem pobývala často v cizině. Postupně v Indii, Turecku, Řecku, Francii a v letech 1908–1909 v Itálii. Zde došlo k jejímu seznámení s významným spisovatelem Gabrielem d'Annunzio, kterého obdivovala. Stala se propagátorkou a překladatelkou jeho díla, například Dcera Joriova, Amaranta, Triumf smrti aj.[3]

Přispívala verši do časopisů Lumír, Besedy Času, Humoristické listy, Duch času, Rozkvět – obrázkový čtrnáctideník. Překládala z angličtiny, ruštiny, francouzštiny, italštiny a španělštiny. Používala pseudonym Avo Burtov.

Dílo

Verše

  • Touhy – in: Lumír 1894[4]
  • Jeptiška – in: Lumír 1896[5]
  • Co rozmar přinesl – Praha: Bursík a Kohout, 1902
  • Monolog – in: Besedy Času, 1902[6]
  • Bez adres – in: Humoristické listy, 1910[7]
  • Makovička – in: Rozkvět, 1911[8]
  • Jako na zemi, tak i na nebi – in: Duch času, Chicago: 1911[9]
  • Ahoj – in: Humoristické listy, 1911[10]
  • Srdce, o člověku mluv mně! Praha: Edvard Beaufort, 1912
  • Smích mrtvých – in: Lyrický rok 1913F. S. Procházka. Praha: František Topič, 1913
  • Nuže, to Láska jest? – in: Česká lyra: nárys české lyriky novodobé – F. S. Procházka. Praha: Unie, 1918[11]
  • Rada – in: Česká lyra: nárys české lyriky novodobé – F. S. Procházka. Praha: Unie, 1918[12]

Próza

  • Povídka bez tendence – in Besedy Času, 1911[13]

Drama

  • Martička pianistka; Jašmak; Když volí ženy ženu: dramata – Praha: J. R. Vilímek, 1917
  • Rovnováha: drama o jednom dějství; Senoseč: veselohra o jednom dějství – Praha: J. R. Vilímek, 1948

Překlady

  • Koráb: tragedie – Gabriele d'Annunzio. Praha: Jan Otto, 1910
  • Snad ano, snad ne – Gabrielle d'Annunzio. Praha: J. R. Vilímek, 1910
  • Dcera Joriova: pastýřská tragedie Gabrielle d'Annunzio. J. R. Vilímek, 1912
  • Potupný kvas – Sem Benelli. 1912
  • Faidra: tragedie – Gabrielle d'Annunzio. J. R. Vilímek, 1912
  • Aby Lillo nelítalUgo Ojetti; z italštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 37. Praha: J. R. Vilímek, 1912
  • Třetí manžel – Sabatino Lopez. 1914
  • Krev a písek – Vicente Blasco Ibáñez. Plzeň: Karel Beníško, 1920
  • Politické lekce z historie. I., Vilém Pitt, hrabě z Chathamu – Thomas Babington Macaulay. Praha: vlastním nákladem, 1920
  • Čtyři příběhy o ubohé lásce; Dobrá Magdalena; Ubohá MarieCharles-Louis Philippe. Praha: Aventinum, 1921
  • ScàmpoloDario Niccodemii; z italštiny. Praha: Pražská akciová tiskárna, 1922
  • Milostné dobrodružství; Modré okénkoGyp; z francouzštiny. Praha: Alois Hynek, 1923
  • Šest postav hledá autoraLuigi Pirandello. Praha: Zora, 1923
  • Rubé – Giuseppe Antonio Borgese. 1924
  • Triumf smrti – Gabrielle d'Annunzio. 1929
  • Amaranta: deník tragické lásky – Gabrielle d'Annunzio. Praha: Čin, 1943[14]

Jiné

  • Srdce [rukopis]: píseň pro vysoký hlas – na slova M. Votrubové-Haunerové napsal Milan Balcar. 1909

Odkazy

Reference

  1. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. 
  2. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-11-03]. Dostupné online. 
  3. Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-02-01]. Dostupné online. 
  4. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  5. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  6. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  7. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  8. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  9. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  10. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  11. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  12. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  13. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  14. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Votrubová-Haunerová Marie (1878-1957).jpeg
Marie Votrubová-Haunerová (1878 - 1957), Česká básnířka, dramatička a překladatelka.