Marie Zlatníková-Mikanová

Marie Zlatníková-Mikanová
Rodné jménoMarie Mikanová
Narození29. ledna 1901
Bosanci
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. října 1985 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánísochařka a malířka
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Zlatníková-Mikanová, rozená Marie Mikanová (29. ledna 1901 Bosanci - 22. října 1985 Praha), byla česká malířka a sochařka.

Život

Narodila se na Bukovině v obci Bossancze v rodině celního úředníka Karla Mikana a jeho ženy Anny roz. Staňkové. Oba její rodiče pocházeli z Chrudimi a Marie, ještě s o rok mladším bratrem Jiřím vyrůstala v umělecky založené rodině. V šesti letech se počala projevovat její záliba pro výtvarné umění, zvláště pak malířství. Kolem roku 1910 se rodina přestěhovala do Prahy[1] a otec dceři domluvil učitele malby, posluchače pražské malířské akademie Adolfa Zahela. V roce 1918 zemřel[2] Mariin otec, která v té době navštěvovala dívčí lyceum na Královských Vinohradech a zdárně i odmaturovala[3]. Po skončení války absolvovala tři ročníky na uměleckoprůmyslové škole, patrně krom jiných i u prof. Emilie Krostové[4] a v roce 1921 byla přijata na pražskou malířskou akademii.

Na akademii postupně navštěvovala v letech 1921/22 II. a 1922/23 III. ročník všeobecné školy prof. J. Obrovského, dále pak absolvovala v letech 1923-1926 speciální grafickou školu u prof. A. Brömse a po jeho úmrtí v roce 1925 pak u prof. F. Thiele. V roce 1926 akademické studium úspěšně absolvovala a ve školním roce 1926-27 ještě absolvovala speciální sochařská školu prof. B. Kafky. Ještě během studia na akademii se v roce 1925 provdala[5] za Josefa Zlatníka a v posledním ročníku byla již zapsána jako Marie Zlatníková. V roce 1926 pak ještě jako studentka akademie podnikla studijní cestu po Československu, Rakousku a Itálii. Později opustila malířství a započala svojí cestu sochařky.

V roce 1927 se Marii narodilo první dítě, syn Kryštof[6], o dva roky později dcera Jana a roku 1939 dcera Kateřina. V roce 1936 se konala v Praze její první samostatná výstava „Dítě v kresbách a plastikách“ a tatáž výstava následovala i v Ústí nad Orlicí. V roce 1937 navštívila Marie Zlatníková Paříž, zúčastnila se mnoha odborných seminářů a mohla obdivovat dílo Augusta Rodina.

V roce 1940 byla vypsána soutěž na pomník spisovatelky Boženy Němcové a Marie Zlatníková se této soutěže zúčastnila. Vytvořila pro tuto soutěž vzpřímenou postavu ženy s nadšeným výrazem v obličeji, ale návrh nebyl přijat ani realizován. Při leteckém náletu 14. února 1945 na Prahu zasáhla bomba dům, kde měla Marie Zlatníkové svůj ateliér a zničila tam veškeré sochy, připravené pro další výstavy. Koncem 40. let jezdila Marie Zlatníková s celou rodinou do Vysokých Tater, kde vytvořila celou řadu obrazů[7] s motivy horských scenérií.

V 50. letech vytvářela Marie Zlatníková krom výtvarné práce i barevné keramické šperky, brože, náhrdelníky, náramky a náušnice, přičemž drobné díly vypalovala doma v malé peci. Na sklonku života ještě navštívila Paříž, Benátky, Florencii, Sienu a dvakrát zavítala na Korsiku, kde namalovala mnoho obrazů.

Marie Zlatníková zemřela 22. října 1985 v nemocnici Na Františku v Praze a následně byla pohřbena na Olšanech.

V sochařství se věnovala převážně figurální tvorbě a dětským portrétům, tyto náměty uplatnila i v malířství a kresbě. Od roku 1931 byla členkou Umělecké besedy, Českého fondu výtvarných umění[8], Kruhu výtvarných umělkyň a členkou Jednoty umělců výtvarných v Praze.

Dílo (výběr)

Sochy

a mnoho dalších

Výstavy

Autorské

  • 1936 Marie Zlatníková: Dítě v kresbě a plastice, Topičův salon, Praha
    • Marie Zlatníková: Dítě v kresbě a plastice, Ústí nad Orlicí[17]
  • 1943 Marie Zlatníková, Topičův salon, Praha
  • 1951 Marie Zlatníková, Výstavní síň Ars Melantrich, Praha 1
  • 1989 Marie Zlatníková, Stuttgart

Kolektivní

  • 1931 Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům - výstavní sály, Praha
  • 1932 Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům - výstavní sály, Praha
  • 1933 Jubilejní výstava UB 1933, Obecní dům - výstavní sály, Praha
  • 1939 Národ svým výtvarným umělcům, Praha
  • 1940/1941 Národ svým výtvarným umělcům, Praha
  • 1942 Národ svým výtvarným umělcům, Praha
  • 1943 Umělci národu 1943, Praha
  • 1950 České a slovenské výtvarné umělkyně, Galerie Československý spisovatel, Praha
  • 1965 Výtvarní umelci k 20. výročiu oslobodenia ČSSR, Dom kultúry, Bratislava
    • Výtvarní umělci k výročí 20 let ČSSR, Mánes, Praha
  • 1967 1. pražský salon, Bruselský pavilon, Praha
  • 1969 2. pražský salón obrazů, soch a grafik, Dům U Hybernů, Praha
  • 1974 Mládí na obrazech a plastikách Východočeské galerie, Východočeská galerie v Pardubicích
  • 1987 Český portrét 1877–1987, Středočeská galerie, Praha

Díla Marie Zlatníkové ve sbírkách českých galerií a muzeí

Odkazy

Literatura

  • 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2010 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců (XXI. W - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Reference

  1. NA Praha, Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Mikan Karl (1869) s rodinou Dostupné online
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Karla Mikana farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
  3. eAntik.cz, Výtvarné umělkyně, Maturitní fotografie Marie Mikanové (1918)
  4. Informační systém abART:Emilie Krostová
  5. eAntik.cz, Výtvarné umělkyně, svatební fotografie novomanželů Zlatníkových (1925)
  6. eAntik.cz, Výtvarné umělkyně, Marie Zlatníková se čtyřměsíčním synem Kryštofem (1927)
  7. eAntik.cz, Výtvarné umělkyně, Popradské pleso - Marie Zlatníková-Mikanová (1954)
  8. Informační systém abART:Český fond výtvarných umění (ČFVU)
  9. eAntik.cz, Výtvarné umělkyně, básník F. X. Svoboda, mramor - Marie Zlatníková-Mikanová (1941)
  10. eAntik.cz, Výtvarné umělkyně, kameník Velínský, patinovaná sádra - Marie Zlatníková-Mikanová (1942)
  11. eAntik.cz, Výtvarné umělkyně, sochař Jaroslav Horejc, patinovaná sádra - Marie Zlatníková-Mikanová (1946)
  12. eAntik.cz, Výtvarné umělkyně, lékař I. P. Pavlov, patinovaná sádra - Marie Zlatníková-Mikanová (1949)
  13. eAntik.cz, Výtvarné umělkyně, hudební skladatel Jarmil Burghauser - Marie Zlatníková-Mikanová
  14. eAntik.cz, Výtvarné umělkyně, herec Vladimír Borský - Marie Zlatníková-Mikanová (1941)
  15. eAntik.cz, Výtvarné umělkyně, kanovník Dr Antonín Stříž - Marie Zlatníková-Mikanová (1954)
  16. eAntik.cz, Výtvarné umělkyně, Dr. M. Frýdecká - Marie Zlatníková-Mikanová (1937)
  17. Moravská zemská knihovna v Brně, Při zahájení výstavy sochařky Marie Zlatníkové 1936, Letem světem - obrázkový týdeník, Datum vydání 07.07.1936, č.39 str.4

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Marie Zlatníková-Mikanová, signatura.jpg
Marie Zlatníková-Mikanová, signatura
Marie Mikanová-Zlatníková 1936.jpg
Marie Mikanová-Zlatníková, česká malířka a sochařka.