Marija Lasickeneová
| Marija Lasickene | |
|---|---|
.jpg) | |
| Osobní informace | |
| Narození | 14. ledna 1993 (31 let) Prochladnyj |
| Stát |  Rusko |
| Výška | 180 cm |
| Hmotnost | 57 kg |
| Choť | Vladas Lasitskas |
| Kariéra | |
| Disciplína | skok do výšky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH | ||
| zlato | Tokio 2020 | skok do výšky |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| zlato | Peking 2015 | skok do výšky |
| zlato | Londýn 2017 | skok do výšky |
| zlato | Dauhá 2019 | skok do výšky |
| Halové MS v atletice | ||
| zlato | Sopoty 2014 | skok do výšky |
| zlato | Birmingham 2018 | skok do výšky |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| stříbro | Helsinky 2014 | skok do výšky |
| zlato | Berlín 2018 | skok do výšky |
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | Praha 2015 | skok do výšky |
| zlato | Glasgow 2019 | skok do výšky |
| Mistrovství světa juniorů v atletice | ||
| bronz | Barcelona 2012 | skok do výšky |
| Mistrovství světa v atletice do 17 let | ||
| stříbro | Brixen 2009 | skok do výšky |
| Mistrovství Evropy juniorů v atletice | ||
| zlato | Tallinn 2011 | skok do výšky |
| Univerziáda | ||
| stříbro | Kazaň 2013 | skok do výšky |
Marija Alexandrovna Lasickene[pozn. 1] rozená Kučinová (rusky: Мария Александровна Ласицкене, roz. Кучина; * 14. ledna 1993 Prochladnyj, Kabardsko-Balkarsko) je ruská atletka, jejíž specializací je skok do výšky.
Sportovní kariéra
První úspěchy začala sbírat v roce 2009, kdy vybojovala stříbrnou medaili na Mistrovství světa do 17 let v italském Brixenu a stříbro na Evropském olympijském festivalu mládeže ve finském Tampere. O rok později na prvním ročníku Letních olympijských hrách mládeže v Singapuru vybojovala výkonem 189 cm zlatou medaili.
26. ledna 2011 se stala v Třinci vítězkou mítinku Beskydská laťka, když překonala 197 cm, čímž vytvořila nový juniorský halový světový rekord.[1] O tři dny později skočila na Hustopečském skákání 194 cm a obsadila druhé místo, když prohrála jen s krajankou Světlanou Školinovou. I to ji však stačilo k celkovému vítězství na Moravské výškařské tour.[2] Na halovém ME 2011 v Paříži ji těsně unikla finálová účast, když v kvalifikaci obsadila deváté, první nepostupové místo.[3] V témže roce se stala v estonském Tallinnu juniorskou mistryní Evropy. Titul získala výkonem 195 cm, čímž si vylepšila osobní rekord a vyrovnala rekord šampionátu Rusky Jeleny Jelesinové z roku 1989.[4]
V roce 2012 vybojovala na MS juniorů v Barceloně výkonem 188 cm bronzovou medaili. Na světové letní univerziádě v Kazani v roce 2013 získala stříbro, když ve finále překonala 196 cm a prohrála pouze s Polkou Kamilou Stepaniukovou, jež zvítězila díky lepšímu technickému zápisu.[5]
V roce 2014 se zařadila do světové výškařské špičky. Na jaře se stala mistryní světa v hale a v létě vicemistryní Evropy ve skoku do výšky. V následující sezóně nejprve v Praze získala titul halové mistryně Evropy a v létě vybojéovala zlatou medaili v soutěži výškařek na světovém šampionátu v Pekingu. Titul mistryně světa obhájila v roce 2017 v Londýně. V roce 2018 připojila k úspěchům druhý titul halové mistryně světa ve skoku do výšky. V roce 2019 zvítězila potřetí na MS, tentokrát v katarském Dauhá, a to výkonem 204 cm.[6] V roce 2021 se stala v Tokiu olympijskou vítězkou.[7]
V březnu 2017 se vdala za televizního sportovního komentátora Vladase „Taševa“ Lasickase.[8] V roce 2014, 2017, 2018, 2019 a 2021 se stala celkovou vítězkou Diamantové ligy ve skoku do výšky.
Zkritizovala poměry v Rusku ohledně atletiky. [9] [10] Po zákazu ruských sportovců na mezinárodních akcí napsala šéfu olympijského výboru Bacha otevřený dopis, kde ho kritizovala za toto rozhodnutí, protože nemá záležet na národnosti. [11] [12] V roce 2023 ukončila svou profesionální kariéru.
Osobní rekordy
Patří mezi devět výškařek celé historie, které mají skočeno v hale i pod širým nebem 205 cm a více. Totéž dále dokázaly Bulharka Stefka Kostadinovová, Němky Heike Henkelová a Ariane Friedrichová, Švédka Kajsa Bergqvistová, Belgičanka Tia Hellebautová, Chorvatka Blanka Vlašičová, Ruska Anna Čičerovová a Ukrajinka Jaroslava Mahučichová.
Poznámky
- ↑ Původní podoba příjmení Lasickene již obsahuje litevskou manželskou přechylovací příponu -ene, připojování českého -ová je z tohoto hlediska nadbytečné.
Odkazy
Reference
- ↑ Ruská výškařka Kučinová vylepšila na Beskydské laťce výkon roku
- ↑ Na Skákání exceloval Uchov, ženám vládla Školinová. www.atletika.cz [online]. [cit. 2011-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10.
- ↑ Women High Jump Athletics European Indoor Championship 2011
- ↑ European Junior Championships Best Performances Women. www.european-athletics.org [online]. [cit. 2011-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-05.
- ↑ Athletics: Women's High Jump Final. kazan2013.ru [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-16.
- ↑ https://www.iaaf.org/competitions/iaaf-world-championships/iaaf-world-athletics-championships-doha-2019-6033/news/report/women/high-jump/final
- ↑ KUČERA, Stanislav. Pykala za ruský doping, přestála horor. O spletité pouti výškařské panovnice. iDNES.cz [online]. 2021-08-10 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Kučina vyšla zamuž!. RusAthletics [online]. 2017-03-18 [cit. 2017-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-22. (rusky)
- ↑ Je nejlepší výškařkou a kritizuje poměry v Rusku. Lasickeneová se v Ostravě pokusila o světový rekord. iROZHLAS [online]. 2019-06-21 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online.
- ↑ IDNES.CZ, ČTK. Elitní ruští atleti vyzývají Putina k akci: Jsme na pokraji chaosu a zničení. iDNES.cz [online]. 2020-06-24 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online.
- ↑ MIKEŠ, Pavel. Ruská hvězda šije do olympijského šéfa. Vyčítá mu, že je zbabělec a pokrytec. Deník.cz. 2022-06-10. Dostupné online [cit. 2023-12-26].
- ↑ IDNES.CZ, ČTK. Vyloučením Rusů jste jen začal jinou válku. Lasickeneová napsala Bachovi. iDNES.cz [online]. 2022-06-10 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Výškařská šampionka Lasickeneová skočila 205 cm, dopingová kauza jí však kazí olympijský sen. Lidovky.cz [online]. 2020-02-10 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Špotáková v Lausanne chvíli vládla světovým tabulkám, Staněk má formu. iDNES.cz [online]. 2017-07-06 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marija Lasickeneová na Wikimedia Commons - Marija Lasickeneová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Profil na Tilastopaja.org[nedostupný zdroj] (anglicky)
- její účet na Instagramu
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
.svg)
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
.svg)
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympijská vlajka
.svg)
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
.svg)
Provisional flag for the Authorised Neutral Athletes (ANA) team at the IAAF events; since 2017.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
.svg)
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Autor: Erik van Leeuwen, Licence: GFDL
Mariya Lasitskene during the 2017 FBK Games, Hengelo