Marija Timofejevová

Marija Timofejevová
Мария Тимофеева
Marija Timofejevová ve Wimbledonu 2023
Marija Timofejevová ve Wimbledonu 2023
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození18. listopadu 2003 (20 let)
Místo narozeníMoskva, Rusko[1]
Výška167 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek440 598 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů152–88
Tituly1 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění99. místo (18. března 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2024)
French Open3. kolo kvalifikace (2023)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2023)
US Open1. kolo kvalifikace (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů80–48
Tituly0 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění179. místo (13. února 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240321a21. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marija Timofejevová (rusky Мари́я Гле́бовна Тимофе́ева, Marija Glebovna Timofejeva, * 18.  listopadu 2003 Moskva) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový turnaj. Na Hungarian Grand Prix 2023 se stala čtvrtou vítězkou dvouhry v historii WTA, již při debutovém startu v hlavní soutěži okruhu. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2024 na 99. místě a ve čtyřhře v únoru 2023 na 179. místě. Trénuje ji Slovinec Anej Morelj. Přpravuje se v Koperu.[1]

Tenisová kariéra

V hlavní soutěži okruhu WTA Tour debutovala v 19 letech červencovým Hungarian Grand Prix 2023 v Budapešti. Z pozice 246. hráčky žebříčku musela projít kvalifikací, v níž přehrála Ulrikke Eikeriovou a podlehla Anně Siskové až ztraceným tiebreakem v závěrečné sadě. Budapešťskou dvouhru si přesto zahrála po odstoupení Martincové z turnaje. Na cestě do finále pak postupně vyřadila Darju Savilleovou, Dianu Šnajderovou, slovinskou kvalifikantku Kaju Juvanovou[3] a argentinskou osmdesátou ženu pořadí Nadiu Podoroskou. V souboji o titul zdolala stou hráčku klasifikace Katerynu Baindlovou z Ukrajiny, které v rozhodujícím setu uštědřila „kanára“. Stala se tak čtvrtou šampionkou v historii WTA, která získala singlovou trofej již při debutové účasti v hlavní soutěži. Naposledy předtím při svém debutu triumfovala Widjajaová na balijském Commonwealth Bank Tennis Classic 2001. Rovněž představovala čtvrtou šťastnou poraženou šampionku v historii WTA. Naplosledy před ní se takovou vítězkou stala Gauffová na Linz Open 2019.[4][5]

Do kvalifikace grandslamu premiérově zasáhla na French Open 2023. Po výhrách nad krajankou Marinou Melnikovovou a Polkou Majou Chwalińskou ji do dvouhry nepustila stá devátá hráčka žebříčku Taylor Townsendová.[6] Na antukovém Hamburg European Open 2023 ji časnou porážku přivodila nizozemská světová šedesátka a pozdější vítězka Arantxa Rusová.[7] V první světové stovce debutovala 18. března 2024 po účasti v kvalifikaci BNP Paribas Open 2024, když se posunula ze 102. na 99. příčku.[1]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.23. července 2023Budapešť, MaďarskoantukaUkrajina Kateryna Baindlová6–3, 3–6, 6–0

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments15 000 $ tournaments

Dvouhra (5 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.září 2019Antalya, TureckotvrdýŠvýcarsko Svenja Ochsnerová7–6(7–3), 7–5
2.únor 2020Monastir, TuniskotvrdýŠvýcarsko Karin Kennelová7–5, 6–4
3.duben 2021Káhira, EgyptantukaEgypt Sandra Samirová6–3, 6–3
4.červen 2022Ra'anana, Israeltvrdý  Valeria Savinychová6–1, 6–2
5.leden 2023Monastir, TuniskotvrdýJaponsko Sakura Hosogiová7–5, 6–4

Čtyřhra (6 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.únor 2021Monastir, TuniskotvrdýČesko Linda FruhvirtováFrancie Nina Radovanovicová
Gruzie Sopiko Cickišviliová
6–1, 6–2
2.duben 2021Káhira, EgyptantukaRusko Elina AvanesjanováNizozemsko Isabelle Haverlagová
Nizozemsko Marel Hoedtová
1–6, 6–4, [10–8]
3.červenec 2021Nur-Sultan, KazachstántvrdýRusko Alina ČarajevováRusko Jevgenija Levašovová
Brazílie Laura Pigossiová
7–6(5), 2–6, [10–6]
4.duben 2022Čiang Rai, ThajskotvrdýKazachstán Gozal AinitdinovováJaponsko Momoko Koboriová
Thajsko Luksika Kumkhumová
2–6, 7–5, [10–4]
5.červen 2022Ra'anana, Izraeltvrdý  Sofja LansereováRumunsko Elena-Teodora Cadarová
Maďarsko Fanny Stollárová
6–3, 7–6(5)
6.červenec 2022Aschaffenburg, Německoantuka  Irina ChromačovováČesko Karolína Kubáňová
Česko Ivana Šebestová
6–2, 5–7, [10–3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Timofeeva na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Marija Timofejevová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240321a21. března 2024
  2. Marija Timofejevová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240321a21. března 2024
  3. Lucky loser Timofeeva into semi-finals in main-draw debut. Tennis Majors [online]. 2023-07-21 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Teenage lucky loser Timofeeva wins Budapest title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-23 [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. VOJKŮVKA, Jan. Prohrála v kvalifikaci, přesto slaví senzační titul! Budapešť si podmanila hráčka z třetí stovky. Tenisový svět [online]. ČTS, 2023-07-24 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. 
  6. BOUCHARD, Carole. Townsend, Tauson continue comeback trail to qualify for Roland Garros. www.itftennis.com [online]. ITF, 2023-05-26 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Maria Timofeeva Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.