Marina Erakovicová
| Marina Erakovicová | |
|---|---|
 Marina Erakovićová na Nürnberger Versicherungscup 2014 | |
| Stát |  Nový Zéland |
| Datum narození | 6. března 1988 (35 let) |
| Místo narození | Split, Jugoslávie |
| Bydliště | Auckland, Nový Zéland |
| Výška | 174 cm |
| Hmotnost | 65 kg |
| Profesionál od | 2006 |
| Držení rakety | pravou rukou, obouručný bekhend |
| Výdělek | 745 492 USD |
| Tenisová raketa | Wilson |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 367–250 |
| Tituly | 0 WTA, 11 ITF |
| Nejvyšší umístění | 45. místo (5. března 2012) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2009, 2012) |
| French Open | 2. kolo (2008) |
| Wimbledon | 3. kolo (2008) |
| US Open | 1. kolo (2008, 2011) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 185–143 |
| Tituly | 5 WTA, 5 ITF |
| Nejvyšší umístění | 43. místo (27. října 2008) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2011, 2012) |
| French Open | 1. kolo (2008) |
| Wimbledon | semifinále (2011) |
| US Open | čtvrtfinále (2008) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 4. dubna 2012 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marina Erakovicová (chorvatsky Marina Eraković; narozená 6. března 1988 Split, Jugoslávie, dnes Chorvatsko) je novozélandská profesionální tenistka. Na Nový Zéland emigrovala se svou rodinou v roce 1994, ve věku šesti let.
V dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA pět turnajů ve čtyřhře. Dvakrát se probojovala do finále dvouhry, z nichž odešla poražena. Poprvé na turnaji v Québecu v roce 2011 prohrála s Barborou Záhlavovou-Strýcovou a podruhé pak v únoru 2012 v Memphisu, kde nestačila na Švédku Sofii Arvidssonovou. V rámci okruhu ITF získala k dubnu 2012 jedenáct titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.
Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v březnu 2012 na 45. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2008 na 47. místě. Trénuje ji Christian Zahalka.
Nový Zéland reprezentovala na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, kde v úvodním kole dvouhry podlehla Japonce Ajumi Moritové startující na divokou kartu.
Juniorská kariéra
Společně s Nizozemkou Michaëllou Krajicekovou vyhrály juniorku čtyřhry na US Open 2004 a v následující sezóně získala ze stejné soutěže druhý titul na Australian Open 2005, kde hrála s Běloruskou Viktorií Azarenkovou. Finále deblu si zahrála ještě dvakrát, a to ve Wimbledonu 2004 a 2005, a to vždy spolu s Rumunkou Monicou Niculescuovou odešly poraženy.
Finále na turnajích WTA
| Legenda | |
|---|---|
| před rokem 2009 | od roku 2009 |
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| Grand Slam tournaments (0) | |
| WTA Championships (0) | |
| Tier I (0–0) | Premier Mandatory (0–0) |
| Tier II (0–0) | Premier 5 (0–0) |
| Tier III (3–0 Č) | Premier (0–0) |
| Tier IV & V (0–0) | International (0–2 D; 2–4 Č) |
Dvouhra: 2 (0–2)
Finalistka (2)
| Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Finalistka | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 18. září 2011 | Quebec, Kanada | tvrdý |  Barbora Záhlavová-Strýcová | 6–4, 1–6, 0–6 |
| 2. | 25. února 2012 | Memphis, USA | tvrdý (h) |  Sofia Arvidssonová | 3–6, 4–6 |
Čtyřhra: 9 (5–4)
| Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Partnerka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
| Finalistka | 1. | 24. května 2008 |  Istanbul | antuka |  Polona Hercogová |  Jill Craybasová Olga Govorcovová | 1–6, 2–6 |
| Vítězka | 1. | 21. června 2008 |  's-Hertogenbosch | tráva | Michaëlla Krajiceková |  Līga Dekmeijereová Angelique Kerberová | 6–3, 6–2 |
| Vítězka | 2. | 4 October 2008 |  Tokio | tvrdý | Jill Craybasová | Ajumi Moritová Aiko Nakamuraová | 4–6, 7–5, 10–6 |
| Vítězka | 3. | 26. října 2008 |  Lucemburk | tvrdý |  Sorana Cîrsteaová |  Věra Duševinová Maria Korytcevová | 2–6, 6–3, 10–8 |
| Vítězka | 4. | 14. února 2010 |  Pattaya City | tvrdý | Tamarine Tanasugarnová | Anna Čakvetadzeová Xenija Pervaková | 7–5, 6–1 |
| Finalistka | 2. | 24. července 2010 | Portorož | tvrdý | Anna Čakvetadzeová | Marija Kondratěvová Vladimíra Uhlířová | 4–6, 6–2, [7–10] |
| Finalistka | 3. | 8. ledna 2011 | Auckland | tvrdý | Sofia Arvidssonová | Květa Peschkeová Katarina Srebotniková | 3–6, 0–6 |
| Vítězka | 5. | 16- října 2011 |  Linec | tvrdý (h) | Jelena Vesninová | Julia Görgesová Anna-Lena Grönefeldová | 7–5, 6–1 |
| Finalistka | 4. | 14. ledna 2012 |  Hobart | tvrdý |  Čuang Ťia-žung | Irina-Camelia Beguová Monica Niculescuová | 6–7(4–7), 7–6(7–4), [10-5] |
Postavení na žebříčku WTA na konci sezóny
Dvouhra
| Rok | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| Pořadí | 213. | ▲ 160. | ▼ 161. | ▲ 60. | ▼ 232. |
Čtyřhra
| Rok | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| Pořadí | 677. | ▲ 274. | ▲ 258. | ▲ 43. | ▼ 351. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marina Erakovic na anglické Wikipedii.
- www.sonyericssonwtatour.com Archivováno 27. 7. 2009 na Wayback Machine.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marina Erakovicová na Wikimedia Commons - Marina Erakovicová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Marina Erakovicová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Marina Erakovicová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- (anglicky) Marina Erakovicová – oficiální stránka
Média použitá na této stránce
Autor: Michael Frey (Michael Frey), Licence: CC BY-SA 3.0
Marina Erakovic during her 1st round match against Angelique Kerber at the 2014 Nürnberger Versicherungscup on May 20, 2014
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
