Marina Stakusicová

Marina Stakusicová
Marina Stakusicová na Washington Open 2024
Stát	Kanada Kanada
Datum narození	27. listopadu 2004 (19 let)
Místo narození	Mississauga, Ontario, Kanada[1]
Výška	174 cm
Profesionál od	2022
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	217 199 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	72–46
Tituly	0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění	143. místo (12. srpna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
French Open	3. kolo kvalifikace (2024)
Wimbledon	1. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů	14–11
Tituly	0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění	448. místo (14. srpna 2023)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cup	vítězka (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240814a14. srpna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marina Stakusicová (srbsky Marina Stakušić / Марина Стакушић, * 27. listopadu 2004 Mississauga, Ontario) je kanadská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2024 na 143. místě a ve čtyřhře v srpnu 2023 na 448. místě.^[3]

V kanadském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2023 finálovým turnajem v Seville. Ve dvouhře základní skupiny proti Španělsku porazila jako hráčka třetí stovky světovou pětašedesátku Rebeku Masárovou a dosáhla první výhry nad členkou Top 100. Kanaďanky zvítězily 3:0 na zápasy a poté získaly historicky první titul, když celý ročník ovládly. Ve finálovém turnaji vyhrála tři ze čtyř dvouher, do nichž nastoupila. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 3–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[4]

Jejím starším bratrem je kanadský tenista Marko Stakusic.^[5]

V rámci okruhu ITF debutovala jako 14letá v říjnu 2019,^[6] když na turnaji v Saguenay dotovaném 60 tisíci dolary prošla kvalifikací. V úvodním kole dvouhry podlehla Britce Taře Mooreové z šesté světové stovky. První polovinu roku 2023 nehrála pro zranění kolena.^[1] Premiérové tři tituly v této úrovni tenisu pak vybojovala na podzim 2023, když ovládla 25tisícovku ve Valladolidu a 60tisícovky v Berkeley a na torontském Tevlinově challengeru. V září 2023 byla vyhlášena hráčkou měsíce na okruhu ITF.^[6][7]

Divokou kartu obdržela do kvalifikace srpnového National Bank Open 2022 v Torontu, turnaje z kategorie WTA 1000. Po zisku úvodní sady nad Číňankou Wang Sin-jü jí soupeřka z deváté desítky žebříčku skrečovala. Do hlavní soutěže však nepostoupila po prohře s Terezou Martincovou. Ve dvouhře i čtyřhře okruhu WTA Tour tak debutovala o dva týdny později na kanadském Championnats Banque Nationale de Granby 2022. V kvalifikaci přehrála Norku Eikeriovou i Australanku Routliffeovou. První singlový zápas na okruhu pak vyhrála v granbyjské dvouhře nad Jaimee Fourlisovou z poloviny druhé stovky, než ji vyřadila desátá nasazená Ukrajinka Marta Kosťuková, přestože získala úvodní set.^[8] V granbyjské čtyřhře skončila s krajankou Cadence Braceovou v úvodním kole na raketách čtvrtých nasazených Nadiji Kičenokové s Terezou Mihalíkovou.^[7][2]

Na finálovém turnaji Billie Jean King Cupu 2023 výrazně přispěla k historicky prvnímu titulu Kanady v soutěži. Kapitánka El Tabakhová ji jako 258. hráčku žebříčku ve dvouhrách upřednostnila před zkušenější dvojkou týmu Marinovou z druhé světové stovky, ačkoli v sezóně neodehrála ani jednu dvouhru na okruhu WTA Tour. Startovala pouze na túře ITF. V 18 letech tak debutovala základní skupinou finále, v níž porazila světovou pětašedesátku Rebeku Masárovou ze Španělska^[1][6][9] a o dvě místa výše postavenou Katarzynu Kawaovou z Polska, znamenající první dvě kariérní výhry nad členkami Top 100. V semifinále utržila jedinou porážku od desáté ženy žebříčku Barbory Krejčíkové. Přesto Kanaďanky přes Česko postoupily do finále, když následně získaly dva body. V souboji o titul zdolala čtyřicátou třetí hráčku klasifikace Martinu Trevisanovou a připsala si premiérovou výhru nad členkou Top 50. Druhý rozhodující bod proti Itálii přidala Fernandezová, čímž Kanada vybojovala první titul a stala se třináctou vítěznou zemí v soutěži.^[10][11]

V 19 letech debutovala v hlavní grandslamové soutěži, když postoupila z kvalifikace do dvouhry Wimbledonu 2024.^[12] Na úvod ji vyřadila dvacátá sedmá nasazená Kateřina Siniaková, která si v utkání vypracovala vysoký počet 24 brejkbolů. Proměnila však jen čtyři z nich.^[13]

Č.	datum	turnaj	povrch	poražená finalistka	výsledek
1.	září 2023	Valladolid, Španělsko	tvrdý	Anna Kubarevová	3–6, 7–5, 6–3
2.	září 2023	Berkeley, Spojené státy	tvrdý	Allie Kiicková	6–3, 6–4
3.	říjen 2023	Toronto, Kanada	tvrdý	Jana Fettová	3–6, 7–5, 6–3

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	červenec 2022	Saskatoon, Kanada	tvrdý	Kayla Crossová	Kendra Bunchová Katarina Kozarovová	6–3, 7–6(4)

Výsledek	č.	datum a místo konání	spoluhráčky	soupeřky	skóre
Vítězka	1.	Billie Jean King Cup 2023 12. listopadu 2023 Sevilla, Španělsko tvrdý (hala), Estadio La Cartuja	Leylah Fernandezová Rebecca Marinová Eugenie Bouchardová Gabriela Dabrowská	Itálie	2–0
				Jasmine Paoliniová Martina Trevisanová Elisabetta Cocciarettová Lucia Bronzettiová Lucrezia Stefaniniová

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marina Stakusic na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marina Stakusicová na Wikimedia Commons
• Marina Stakusicová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Marina Stakusicová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Marina Stakusicová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Marina Stakusicová na Facebooku
• Marina Stakusicová na Instagramu