Mario Praz

Mario Praz
Mario Praz.jpg
Narození6. září 1896
Řím
Úmrtí23. března 1982 (ve věku 85 let)
Řím
Povolánísběratel umění, kunsthistorik, novinář, překladatel, vysokoškolský učitel, literární kritik a spisovatel
Alma materBoloňská univerzita
Florentská univerzita
Témataanglická literatura
OceněníSerena Medal (1935)
Premio Feltrinelli (1960)
rytíř komandér Řádu britského impéria
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mario Alcibiade Praz (6. září 1896, Řím23. března 1982, Řím) byl italský literární kritik, novinář, překladatel z angličtiny a historik umění, jeden z nejcitovanějších ve 20. století.[1]

Proslulé jsou jeho analýzy romantické literatury, především role morbidity a sadistické sexuality v ní (zejm. u Baudelaira, Flauberta či Wilda), a to v knize La carne, la morte e il diavolo nella letteratura romantica, která vyšla roku 1930 (anglicky jako The Romantic Agony), a kterou napsal během svého pobytu ve Velké Británii. Známá byla též jeho soukromá sbírka neoklasicistního umění, neoklasicismu věnoval též práci Gusto neoclassico z roku 1939. Palazzo Primoli, místo jeho sbírky, bylo roku 1995 otevřeno jako muzeum.

Bibliografie

  • Secentismo e Marinismo in Inghilterra, 1925
  • Poeti inglesi dell'Ottocento, 1925
  • Penisola Pentagonale 1926
  • La carne, la morte e il diavolo nella letteratura romantica, 1930
  • Studi sul concettismo, 1934
  • Antologia della letteratura inglese, 1936
  • Studi e svaghi inglesi 1937
  • Viaggio in Grecia. Diario del 1931, 1943
  • Gusto neoclassico 1939
  • La crisi dell'eroe nel romanzo vittoriano, 1952
  • La casa della vita, Bellezza e bizzarria 1960
  • Mnemosine 1971
  • Il patto col serpente, 1972
  • Il giardino dei sensi, 1975
  • Panopticon romano secondo, 1978
  • Perseo e la Medusa, 1979
  • Voce dietro la scena, 1980
  • La filosofia dell'arredamento, 1981
  • Il mondo che ho visto, 1982

Externí odkazy

Reference

Média použitá na této stránce