Marios Christou

PhDr. Marios Christou, Phd.
Manželé Marios a Anna Christouovi, Praha říjen 2009
Základní informace
Narození	14. dubna 1978 (46 let) Nikósie, Kypr Kypr
Žánry	postmoderní hudba, duchovní hudba, byzantská hudba, pravoslavná hudba
Povolání	hudební skladatel, sbormistr, hudební teoretik, hudební pedagog,
Hlasový obor	Psaltis (zpěvák byzantské hudby)
Aktivní roky	2005-dosud
Web	https://marioschristoucomposer.com/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marios Christou (* 14. dubna 1978, Nikósie, Kypr) je v Praze žijící skladatel, dirigent a hudební pedagog kyperského původu.

Vystudoval skladbu na Pražské konzervatoři u prof. Jiřího Gemrota (v letech 2005-2010) a na pražské HAMU u prof. Václava Riedlbaucha (v letech 2008-2011). Dirigování na Pražské konzervatoři u Hynka Farkače a sbormistrovství u Miroslava Košlera (v letech 2005-2010) a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy obor hudební výchova a sbormistrovství u Marka Valáška (v letech 2001-2006).

V letech 2006-2010 absolvoval doktorské studium v oboru hudební teorie a pedagogika, disertační práce na téma "duchovní minimalismus" (Holy Minimalism, Arvo Pärt, Henryk Górecki).

V roce 2005 založil vokálně-instrumentální těleso Philokallia, jehož je uměleckým vedoucím. Těleso se skládá z ženského pěveckého sboru a hudebníků, kteří se zaměřují převážně na soudobou hudbu a hudbu pravoslavných autorů.

Od roku 2006 je sbormistrem Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.

V letech 2009-2015 vedl sdružení Damaskinos, zaměřeného na všechny formy umění v pravoslaví (hudba, ikonobrazectví, kinematografii s pravoslavnou tematikou apod.).

V roce 2010 založil hudební festival pravoslavné hudby Archaion kallos („Starobylá krása“), který se koná každoročně v říjnu v Praze.

Zabývá se hudební teorií (byzantská hudba, duchovní minimalismus ad.), zejména pak duchovní vokální tvorbou skladatelů Arvo Pärta, Henryka Mikołaje Góreckého, či Alfreda Schnittkeho a také hudbou byzantských autorů. Přednáší teorii pravoslavné (byzantské a postbyzantské) hudby na Karlově univerzitě v Praze.

Od roku 2020 učí na Arcibiskupském gymnáziu v Praze.

Jeho osobitý skladatelský styl (např. Ozvěny řecké liturgie – v zahradě Arvo Pärta, Esperinos, Kanonická mše, množství aranží) ovlivnil nejenom autorův řecký původ, ale i jeho zájem o tradiční byzantskou hudební kulturu a hudebně teoretická činnost v oblasti soudobé hudby (rozbory děl A. Pärta, H. M. Goreckého apod.). Jeho skladatelská tvorba zahrnuje především vážnou hudbu, duchovní vokální skladby, orchestrální a komorní hudbu, a také úpravy tradičních liturgických řeckých a kyperských skladeb, písní a hymnů.

• Ukolébavka pro Terezín (A Lullaby for Terezín), 2023, pro smyčcový orchestr, sólo klarinet a sólo soprán nebo alt
• Dvořák na Kypru (Dvořák in Cyprus), 2022 - více zde Archivováno 3. 2. 2023 na Wayback Machine.
• Řecký památník Lidicím ( A Greek memorial to Lidice), 2022/2019 (nahrávka zde)
• Ozvěny řecké liturgie (v zahradě Arvo Pärta), 2020 (nahrávka zde)
• Beethoven v Řecku (Beethoven in Greece), 2016 (nahrávka zde)
• Kanonická mše (Missa canonica)
• Missa in Stylo Graeco (Missa græca – Řecká mše) na latinský liturgický text, pro orchestr, sbor, ansámbl a barytonové sólo
• První modlitba pro sólový klarinet
• Studie pro klarinet a komorní orchestr

• „A newly-discovered manuscript by Bohuslav Martinů on the Byzantine Octoechos“ (read the full article here), In Journal of the International Society for Orthodox Church Music, Vol. 2, Section II: Conference Papers, 2018, pp. 112–120.
• „The Kratema in the 1st Plagal Mode by P. Chalatzoglou – An 18th-century Kratema written in Sonata Form?“, In Enlightenment & Illumination: Essays on Sacred Music East and West?, Praha: Univerzita Karlova v Praze. Vydavatelství PedF UK, 2020, s. 97–106.
• „Development and motivic elaboration in the third mode Kratema of st. John Koukouzelis“, In Creating Liturgically: Hymnography and Music, University of Eastern Finland, Joensuu, Finland, 2017, s. 300–311.

• Arvo Pärt a jeho Tintinnabuli styl ve výuce hudební výchovy – integrace minulosti a přítomnosti, In: Kontexty hudební pedagogiky II, ss. 61–65, Praha 2007, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, ISBN 978-80-7290-324-5.
• Polystylovost v tvorbě H. M. Góreckého, In: Kontexty hudební pedagogiky III, ss. 190–195, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, Praha 2009, ISBN 978-80-7290-323-8.
• Soudobá hudba jako součást vzdělání dnešního pedagoga – Tvorba Alfreda Schittkeho a její význam pro učitele hudební výchovy, In: Inovace v hudební pedagogice a výchově k poctě Lea Kestenberga, ss. 139–143, Olomouc 2008, Univerzita Palackého v Olomouci – Pedagogická fakulta, ISBN 978-80-903776-5-3.
• Arvo Pärt a jeho Tintinnabuli styl v hudební výchově, In: Hudební výchova. Roč. 15, č. 3, 2007, ss. 44–46, Praha, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, ISSN 1210-3683.
• Tintinnabuli styl Arvo Pärta jako jeden z projevů nové tonality, Cantus. Roč. 20, č. 2, 2009, ss. 33–36.
• Symetrie v tvorbě Bély Bartóka, In: Hudební teorie dnes a zítra, ss. 97–116, Akademie múzických umění v Praze, 2010, ISBN 978-80-7331-195-7

• www.marioschristoucomposer.com/
• Marios Christou: Byzantská hudba je součástí evropské kultury – (rozhovor, portal Klasikaplus.cz)
• Kdo je kdo, Univerzita Karlova Praha^{[nedostupný zdroj]}
• Marios Christou na stránkách philokallia.com
• Kanonická mše na youtube.com