Marit Bjørgenová
| Marit Bjørgenová | |
|---|---|
 Marit Bjørgenová (2009) | |
| Datum narození | 21. března 1980 (43 let) |
| Místo narození | Trondheim Norsko |
| Výška | 168 cm |
| Hmotnost | 64 kg |
| Sportovní informace | |
| Sport | běh na lyžích |
| Klub | Rognes IL |
| Lyže | Fischer |
| Světový pohár v běhu na lyžích | |
| Debut | 27. 12. 1999 |
| Nejlepší umístění | 1. místo (2004/05, 2005/06, 2011/12, 2014/15) |
| Počet výher | 83 113 (včetně dílčích etap) |
| Nejlépe v TdS | 1. místo (2015) |
| Medaile v běhu na lyžích | |
| Olympijské hry | 8 - 4 - 3 |
| Mistrovství světa | 18 - 5 - 3 |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 12. 3. 2018 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Běh na lyžích na ZOH | ||
| stříbro | Salt Lake City 2002 | štafeta 4×5 km |
| stříbro | Turín 2006 | 10 km klasicky |
| bronz | Vancouver 2010 | 10 km volně |
| zlato | Vancouver 2010 | sprint klasicky |
| zlato | Vancouver 2010 | skiatlon 15 km |
| zlato | Vancouver 2010 | štafeta 4×5 km |
| stříbro | Vancouver 2010 | 30 km klasicky |
| zlato | Soči 2014 | skiatlon 15 km |
| zlato | Soči 2014 | sprint dvojic |
| zlato | Soči 2014 | 30 km klasicky HS |
| zlato | Pchjongčchang 2018 | štafeta 4×5 km |
| zlato | Pchjongčchang 2018 | 30 km klasicky |
| stříbro | Pchjongčchang 2018 | 15 km skiatlon |
| bronz | Pchjongčchang 2018 | 10 km volně |
| bronz | Pchjongčchang 2018 | sprint dvojic |
| Mistrovství světa v klasickém lyžování | ||
| stříbro | MS 2003 | štafeta 4×5 km |
| zlato | MS 2003 | sprint |
| zlato | MS 2005 | sprint dvojic |
| zlato | MS 2005 | 30 km volně |
| zlato | MS 2005 | štafeta 4×5 km |
| stříbro | MS 2005 | skiatlon 2×7,5 km |
| bronz | MS 2005 | 10 km volně |
| bronz | MS 2007 | sprint svojic |
| bronz | MS 2007 | štafeta 4×5 km |
| zlato | MS 2011 | 10 km volně |
| zlato | MS 2011 | skiatlon 2×7,5 km |
| zlato | MS 2011 | sprint |
| zlato | MS 2011 | štafeta 4×5 km |
| stříbro | MS 2011 | 30 km volně |
| zlato | MS 2013 | sprint |
| zlato | MS 2013 | skiatlon 2×7,5 km |
| stříbro | MS 2013 | 10 km volně |
| zlato | MS 2013 | štafeta 4×5 km |
| zlato | MS 2013 | 30 km volně |
| zlato | MS 2015 | sprint |
| zlato | MS 2015 | štafeta 4×5 km |
| stříbro | MS 2015 | 30 km volně |
| zlato | MS 2017 | skiatlon 2×7,5 km |
| zlato | MS 2017 | 10 km volně |
| zlato | MS 2017 | štafeta 4×5 km |
| zlato | MS 2017 | 30 km volně |
Marit Bjørgenová (* 21. března 1980 Trondheim) je bývalá norská běžkyně na lyžích. V dubnu 2018 oznámila ukončení aktivní sportovní kariéry.[1]
Sportovní kariéra
Prvním jejím velkým úspěchem byl zisk stříbrné medaile na Zimních olympijských hrách v Salt Lake City ve štafetě na 4×5 km. Bjørgenová zprvu vynikala ve sprintech, svědčí o tom sedm jejích vítězství ve sprintu, které ji vyneslo v sezóně 2003/2004 druhé místo ve Světovém poháru. V této sezóně spočítaly noviny Adresseavisen, že si Marit vydělala lyžováním 800 000 norských korun a včetně sponzorských peněz a školného téměř 1 500 000 norských korun. V následující sezóně 2004/2005 Marit Bjørgenová ve Světovém poháru zvítězila a získala pět medailí na Mistrovství světa v Oberstdorfu v Německu – tři zlaté medaile (běh na 30 km, team sprint, 4×5 km štafeta), jednu stříbrnou (7,5+7,5 km stíhací závod) a jednu bronzovou v běhu na 10 km. Na ZOH 2006 v Turíně však získala pouze stříbrnou medaili v závodě na 10 km klasicky a v ostatních závodech vyhořela, v cíli štafety zkolabovala, stěžovala si na bolest žaludku, bronchitidu i velký tlak.[2] Na MS 2007 v Sapporu získala dvě bronzové medaile ve štafetě a ve sprintu dvojic.
V sezónách 2007/08 a 2008/09 se jí nedařilo – v celkové klasifikaci Světového poháru skončila jedenáctá a desátá, což byla její nejhorší umístění od sezóny 2001/02. Na MS 2009 v Liberci skončila zcela bez medaile a jejím nejlepším individuálním umístěním bylo deváté místo ve sprintu. Následně byla kritizována, že je ve svých devětadvaceti letech příliš unavená a chybí jí motivace.[2] Na základě těchto neúspěchů se rozhodla změnit tréninkové metody a ukončila spolupráci se svým osobním trenérem Sveinem Tore Samdalem, zaměřila se na získání lepší techniky při bruslení pomocí tréninků rovnováhy, koordinace a síly. Lékařská vyšetření potvrdila zhoršení jejího onemocnění astmatem a od června 2009 jí bylo povoleno užívání nových léků.[3]
ZOH 2010 ve Vancouveru se jí podařilo konečně získat zlatou olympijskou medaili - ve sprintu klasicky, na stejné olympiádě pak přidala zlato ze skiatlonu a ze štafety.
Na MS 2011 v Oslo proměnila ve vítězství čtyři z pěti závodů, ve kterých startovala (sprint, skiatlon, 10 km klasicky a štafetu) a jen 2. místo v závěrečném běhu na 30 km jí zabránilo ve vyrovnání rekordu Rusky Jeleny Vjalbeové, která na MS v roce 1997 v Trondheimu vyhrála pět závodů. Od 20. března 2011 je rekordmankou v počtu vítězství ve Světovém poháru, když překonala 45 vítězství Jeleny Vjalbeové.[4] V celé sezóně 2010/11 si ve Světovém poháru připsala 17 vítězství[5], čímž překonala rekord Bente Skariové z roku 2003. Do roku 2015 zvítězila v 75 individuálních závodech a čtyřikrát zvítězila i v celkovém pořadí (2004/05, 2005/06, 2011/12, 2014/15).
Na ZOH 2014 v Soči získala tři zlaté medaile a stala se tak nejúspěšnější olympioničkou v historii zimních her s celkovým ziskem 6 zlatých, 3 stříbrných a jedné bronzové medaile.[6]
V lednu 2015 se stala celkovou vítězkou Tour de Ski. Na Mistrovství světa v klasickém lyžování 2015 ve Falunu získala dvě zlaté medaile, čímž zvýšila svůj celkový počet triumfů na šampionátu na 14 a vyrovnala historický rekord Jeleny Vjalbeové z let 1989 až 1997.[7]
Sezónu 2015/16 vynechala kvůli těhotenství a do Světového poháru se vrátila ve finské Ruce v listopadu 2016, jedenáct měsíců po narození syna Mariuse. V úvodním sprintu byla desátá a ve druhém závodě – na 10 km klasicky – si připsala své 103. pohárové vítězství v kariéře.[8] Rekordmankou se stala na Mistrovství světa v klasickém lyžování 2017 v Lahti, kdy získala patnáctou zlatou medaili ve skiatlonu na 2×7,5 km. Po šampionátu měla pozitivní dopingový test. Podařilo se jí prokázat, že zvýšená hladina 19-Norandrosteronu v jejím vzorku byla způsobena povoleným přípravkem Primolut-N a byla omilostněna.[9] Na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu vyhrála závod na 30 km klasickým stylem a štafetu 4×5 km, byla druhá ve skiatlonu a třetí na 10 km volným stylem a ve sprintu dvojic. Stala se tak historicky nejúspěšnější účastnicí zimních olympijských her s bilancí osmi zlatých, čtyř stříbrných a tří bronzových medailí.[10] Je také rekordmankou Světového poháru se 114 individuálními a 30 týmovými vítězstvími.[11]
V letech 2005 a 2018 získala Idrettsgallaen pro norskou sportovkyni roku a v roce 2014 obdržela cenu International Fair Play Mecenate Award za sportovní chování.
V roce 2020 oznámila, že se vrací k lyžování, bude se však účastnit pouze dálkových běhů. O rok později skončila druhá na Vasově běhu.
Osobní život
Je svobodná a žije v Oslo se svým přítelem Fredem Børre Lundbergem[12], bývalým olympijským vítězem v severské kombinaci. 26. prosince 2015 porodila Lundbergovi syna.[13] Od svých devatenácti let, kdy studovala na střední škole, měla v levém obočí umístěn piercing.[14] V březnu 2019 se jí narodil druhý syn.
Reference
- ↑ ČTK. 15 olympijských medailí a dost. Marit Björgenová ve 38 letech ukončila kariéru. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-04-06 [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b MACEK, Tomáš. Prý je stará a bez motivace. Ale Björgenová kraluje. iDnes.cz [online]. MAFRA, 22. 2. 2010. Dostupné online.
- ↑ SKJERDINGSTAD, Anders. Bjørgen «endelig» syk nok. Nettavisen [online]. Srpen 2009. Dostupné online. (norsky)
- ↑ Björgenová potvrdila pozici jedničky a překonala historický rekord. iDnes.cz [online]. MAFRA, 20. 3. 2011. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Třináctá výhra v sezoně. Johaugová kralovala na pětce ve Falunu. iDnes.cz [online]. MAFRA, 13. 2. 2016. Dostupné online.
- ↑ SUCHAN, Jan. Björgenová se zapsala do historie jako nejúspěšnější sportovkyně ZOH. rozhlas.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Severský štafetový souboj vyhrály Norky před Švédkami a Finkami. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 26. 2. 2015. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDnes.cz. Björgenová prožila vítězný návrat, ovládla klasickou desítku v Ruce. iDnes.cz [online]. MAFRA, 27. 11. 2016. Dostupné online.
- ↑ Zděšení a panika. Hrozné peklo, popisuje největší hvězda zimních olympiád životní drama. Sport.cz [online]. Seznam.cz, Borgis, 2021-10-12 [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Björgenová vyhrála poslední závod her, získala rekordní osmé olympijské zlato. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-02-25 [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Železná dáma se loučí. Jak Björgenová patnáct let vládla lyžařskému světu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-4-10 [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
- ↑ ODIIN, Rolf Arne. Marit back on top of the world. AIPS [online]. [cit. 2010-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-27. (anglicky)
- ↑ Bjørgen er blitt mamma. VG.no [online]. Rev. 19. 1. 2016. Dostupné online. (norsky)
- ↑ MACEK, Tomáš. Kdo je nejlepší? Venkovanka s piercingem. iDNES.cz [online]. 2005-01-17 [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marit Bjørgenová na Wikimedia Commons - Výsledky M. Bjørgen na stránkách FIS
- Marit Bjørgenová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympijská vlajka
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Autor: Jarle Vines Jarvin, Licence: CC BY 3.0
Marit Bjørgen under Blinkfestivalen i Sandnes 2009