Marita Kochová
| Marita Kochová | |
|---|---|
 (c) Bundesarchiv, Bild 183-1984-0402-025 / CC-BY-SA 3.0 Marita Kochová v roce 1984 | |
| Osobní informace | |
| Narození | 18. února 1957 (66 let) Wismar, NDR |
| Stát |  NDR |
| Výška | 171 cm |
| Hmotnost | 62 kg |
| Kariéra | |
| Disciplína | 100 m, 200 m, 400 m |
| Účasti na LOH | 1976, 1980 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH | ||
| zlato | LOH 1980 | běh na 400 m |
| stříbro | LOH 1980 | štafeta 4 × 400 m |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| stříbro | MS 1983 | běh na 100 m |
| zlato | MS 1983 | běh na 200 m |
| zlato | MS 1983 | štafeta 4 × 100 m |
| zlato | MS 1983 | štafeta 4 × 400 m |
| Halové MS v atletice | ||
| zlato | SHH 1985 | běh na 200 m |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| zlato | ME 1978 | běh na 400 m |
| zlato | ME 1978 | štafeta 4 × 400 m |
| zlato | ME 1982 | běh na 400 m |
| zlato | ME 1982 | štafeta 4 × 400 m |
| zlato | ME 1986 | běh na 400 m |
| zlato | ME 1986 | štafeta 4 × 400 m |
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | HME 1977 | běh na 400 m |
| stříbro | HME 1979 | běh na 60 m |
| bronz | HME 1981 | běh na 50 m |
| zlato | HME 1983 | běh na 200 m |
| zlato | HME 1985 | běh na 200 m |
| zlato | HME 1986 | běh na 200 m |
Marita Kochová (* 18. února 1957 Wismar) je bývalá východoněmecká atletka, sprinterka.
Kariéra
Vrcholné období své sportovní kariéry zaznamenala od konce 70. do poloviny 80. let. Je olympijskou vítězkou, trojnásobnou mistryní Evropy a halovou mistryní Evropy v běhu na 400 metrů a mistryní světa a trojnásobnou halovou mistryní Evropy v běhu na 200 metrů.
V roce 1979 se stala první ženou v historii, která běžela 200 m pod 22 sekund. Čas 21,71 s byl až do roku 2015, kdy ho překonala Dafne Schippersová, platným evropským rekordem a celkově ji řadí na 7. místo v dlouhodobých tabulkách.[1]
Její světový rekord 47,60 s na hladké čtvrtce zaběhnutý dne 6. října 1985 v australské Canbeře nebyl dosud překonán a v současnosti je i pro elitní sprinterky prakticky nedosažitelný. Jedinou ženou, která se ještě dokázala dostat pod 48 sekund, byla Jarmila Kratochvílová.
Během své kariéry vytvořila Kochová 30 světových rekordů na různých sprinterských tratích.
Kochová závodila v době, kdy ve Východním Německu fungoval rozsáhlý státem organizovaný dopingový program. Podle záznamů z tohoto programu, které v roce 1991 publikoval německý molekulární biolog a antidopingový aktivista Werner Franke, Kochová v letech 1981 až 1984 užívala anabolický steroid Oral-Turinabol.[2] V knize je také citován dopis Kochové řediteli státní farmaceutické společnosti, ve kterém si stěžuje, že její kolegyně Bärbel Wöckelová dostává vyšší dávky steroidu, protože má v továrně známosti.[3]
Osobní život
V roce 1987 si vzala svého trenéra Wolfganga Meiera. Mají spolu dceru Ulrike.[4]
Osobní rekordy
Dráha
- Běh na 100 metrů - (10,83 s - 8. června 1983, Berlín)
- Běh na 200 metrů - (21,71 s - 10. června 1979, Karl-Marx-Stadt)
- Běh na 400 metrů - (47,60 s - 6. října 1985, Canberra) -
(Současný světový rekord) a ER
Hala
- Běh na 60 metrů - (7,04 s - 16. února 1985, Senftenberg)
- Běh na 200 metrů - (22,39 s - 5. března 1983, Budapešť)
Odkazy
Reference
- ↑ Běh na 200 m ženy (dráha) - dlouhodobá tabulka
- ↑ SCHLEBACH, Andreas. Marita Koch - Zu schnell, um wahr zu sein?. www.ndr.de [online]. 2017-02-18 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ FISCHER, Mark. E. GERMAN SPORTS: RULED BY STEROIDS. The Washington Post [online]. 1991-09-07 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Marita Koch: Greatest 400m runner unconquerable even after 36 years. Sunday Observer [online]. 2022-06-18 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marita Kochová na Wikimedia Commons - Marita Kochová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Marita Kochová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Sport records icon to be used for world records.
Sport records icon to be used for world records.
.svg)
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
.svg)
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1984-0402-025 / CC-BY-SA 3.0
