Marius Copil
Marius Copil | |
---|---|
Marius Copil ve wimbledonské kvalifikaci 2016 | |
Stát | Rumunsko |
Datum narození | 17. října 1990 (32 let) |
Místo narození | Arad, Rumunsko |
Bydliště | Arad, Rumunsko |
Výška | 1,93 m |
Profesionál od | 2008 |
Držení rakety | pravák |
Výdělek | 2 585 409 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 66–91 |
Tituly | 0 |
Nejvyšší umístění | 56. místo (28. ledna 2019) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2015, 2019) |
French Open | 1. kolo (2017, 2018, 2019) |
Wimbledon | 1. kolo (2016, 2017, 2018, 2019) |
US Open | 2. kolo (2019) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 16–30 |
Tituly | 1 |
Nejvyšší umístění | 182. místo (24. srpna 2015) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2018, 2019) |
French Open | 3. kolo (2019) |
Wimbledon | 1. kolo (2017, 2018, 2021) |
US Open | 2. kolo (2019) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 18. července 2021
Marius Copil (* 17. října 1990 v Aradu) je rumunský profesionální tenista hrající na okruhu ATP Tour a ATP Challenger Tour a člen Daviscupového týmu Rumunska. Marius Copil je známý svým silným podáním.
Kariéra
2009
V září 2009 se Copil na divokou kartu do 2009 BCR Open Romania, kde v prvním kole porazil svého krajana Viktora Crivoiho, ale ve druhém kole prohrál se Španělem Rubénem Ramírezem Hidalgem.
2010
V květnu 2010 vybojoval Copil své první finále ATP Challenger Tour v Trofeo Paolo Corazzi. Na své cestě do finále zvítězil ve třech setech proti Australanovi Bernardovi Tomicovi v semifinále.
2011
Rok 2011 začal pro Maria Copila dobře. Dosáhl druhého finále v ATP Challenger Tour. Ve finále zvítězil proti 4. nasazenému Němci Andreasi Beckovi v přímých setech.
2012
Copil porazil Marina Čiliće (ve světovém žebříčku tehdy na 13. místě) v prvním kole na China Open v Pekingu. 2015
V 's-Hertogenbosch Copil porazil Jarkka Nieminena a Guillerma García-Lópeze, čímž dosáhl čtvrtfinále. Na Australian Open zaznamenal nejrychlejší servis v Grand Slamu – 242,0 km/h.
2018
Copil dosáhl finále na Sofia Open, kde prohrál s Mirzou Bašićem.[1] Bylo to jeho první finále na úrovni ATP World Tour.
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 2 (0–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | únor 2018 | Sofia, Bulharsko | tvrdý (h) | Mirza Bašić | 6–7(6–8), 7–6(7–4), 4–6 |
Finalista | 2. | říjen 2018 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Roger Federer | 6–7(5–7), 4–6 |
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | duben 2015 | Bukurešť, Rumunsko | antuka | Adrian Ungur | Nicholas Monroe Artem Sitak | 3–6, 7–5, [17–15] |
Finále ATP Challenger Tour
Dvouhry: 12 (3–9)
Legenda |
---|
ATP Challenger Tour (3–9) |
Výsledek | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Soupeř | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Prohra | 1. | 23. května 2010 | Cremona, Itálie | Pevný | Denis Gremelmayr | 4–6, 5–7 |
Výhra | 2. | 6. února 2011 | Kazaň, Rusko | Pevný (i) | Andreas Beck | 6–4, 6–4 |
Prohra | 3. | 5. února 2012 | Kazaň, Rusko | Pevný (i) | Jürgen Zopp | 6–7(4–7), 6–7(4–7) |
Výhra | 4. | 17. února 2013 | Quimper, Francie | Pevný | Marc Gicquel | 7–6(11–9), 6–4 |
Prohra | 5. | červen 2013 | Arad, Rumunsko | antuka | Adrian Ungur | 4–6, 6–7(3–7) |
Prohra | 6. | červenec 2013 | Guimaraes, Portugalsko | tvrdý | Joao Sousa | 3–6, 0–6 |
Prohra | 7. | 27. září 2015 | Izmir, Turecko | Pevný | Lukáš Lacko | 3–6, 6–7 (5-7) |
Prohra | 8. | 12. června 2016 | Surbiton, Velká Británie | Tráva | Lu Yen-hsun | 5–7, 6–7 (11–13) |
Výhra | 9. | 30. října 2016 | Hungarian Open, Maďarsko | Pevný (i) | Steve Darcis | 6–4, 6–2 |
Prohra | 10. | 13. listopadu 2016 | Slovak Open, Slovensko | Pevný (i) | Norbert Gombos | 6–7(8–10), 6–4, 3–6 |
Prohra | 11. | 8. října 2017 | OEC Kaohsiung, Taipei | Pevný | Evgeny Donskoy | 6–7(0–7), 5–7 |
Prohra | 12. | 12. listopadu 2017 | Slovak Open, Slovensko | Pevný (i) | Lukáš Lacko | 4–6, 6–7(4–7) |
Čtyřhry: 5 (2–3)
Legenda |
---|
ATP Challenger Tour (2–3) |
Výsledek | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Spoluhráč | Protihráč | Přehled setů |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Výhra | 1. | 8. září 2012 | Brașov, Rumunsko | Antuka | Victor Crivoi | Andrei Ciumac Oleksandr Nedověsov | 6–7(8–10), 6–4, [12–10] |
Prohra | 2. | 20. června 2014 | Binghampton, USA | Pevný | Serhij Stachovskyj | Daniel Cox Daniel Smethurst | 7–6(7–3), 2–6, [6–10] |
Prohra | 3. | 28. září 2014 | Sibiu, Rumunsko | Antuka | Alexandru-Daniel Carpen | Potito Starace Adrian Ungur | 5–7, 2–6 |
Prohra | 4. | 18. září 2016 | Istanbul, Turecko | Pevný | Marco Chiudinelli | Sadio Doumbia Calvin Hemery | 4–6, 3–6 |
Výhra | 5. | 25. září 2016 | İzmir, Turecko | Pevný | Marco Chiudinelli | Sadio Doumbia Calvin Hemery | 6–4, 6–4 |
Výsledky ve dvouhře na časové ose
Turnaj | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | W–L |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Grand Slamové turnaje | ||||||||||||||||||
Australian Open | A | A | A | A | A | A | A | A | Q1 | Q2 | 2R | Q2 | Q1 | 1R | 2R | Q2 | Q1 | 2-3 |
French Open | A | A | A | A | A | A | Q2 | A | Q1 | Q2 | Q3 | Q3 | 1R | 1R | 1R | Q1 | Q1 | 0-3 |
Wimbledon | A | A | A | A | A | A | A | A | A | Q2 | Q2 | 1R | 1R | 1R | 1R | n | Q2 | 0-4 |
US Open | A | A | A | A | A | A | Q2 | Q3 | Q1 | Q1 | Q2 | Q1 | 1R | 1R | 2R | A | 1-3 | |
Výsledek | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 1–1 | 0–1 | 0–3 | 0–4 | 2–4 | 0–0 | 0–0 | 3–13 |
Výhry nad TOP 10 hráči v žebříčku ATP
Season | 2018 | 2019 | Celkem |
výher | 2 | 0 | 2 |
# | Protihráč | Žebříček ATP | Událost | Povrch | Rd | Výsledek | MC Rank |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2018 ATP World Tour | |||||||
1. | Marin Čilić | 6 | Basilej, Švýcarsko | Pevný (i) | 2R | 7–5, 7–6(7–2) | 93 |
2. | Alexander Zverev | 5 | Basilej, Švýcarsko | Pevný (i) | SF | 6–3, 6–7(6–8), 6–4 | 93 |
Davis Cup
Dvouhra(10–5)
Ročník | Kolo | Datum | Soupeř | Povrch | Protihráči | Výsledek | Přehled setů |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Davis Cup 2009 – baráž | 18.–20. září 2009 | Švédsko | Pevný (i) | Andreas Vinciguerra | Výhra | 4–6 ret. | |
2010 Europe/Africa Zone Group I | 7.–8. května 2010 | Ukrajina | Antuka | Ivan Sergejev | Nedohráno | 4–6, 2–1 | |
Davis Cup 2011 – baráž | 16.–18. září 2011 | Česká republika | Antuka | Lukáš Rosol | Prohra | 4–6, 6–7(2–7) | |
2012 Europe/Africa Zone Group I | 14.–16. září 2012 | Finsko | Pevný (i) | Harri Heliövaara | Výhra | 3–6, 6–4, 6–2, 6–4 | |
Jarkko Nieminen | Prohra | 3–6, 5–7, 6–1, 6–7(4–7) | |||||
2013 Europe/Africa Zone Group I | 1.–3. února 2013 | Dánsko | Pevný (i) | Frederik Nielsen | Výhra | 6–3, 7–6(9–7), 6–4 | |
Christoffer Kønigsfeldt | Výhra | 6–4, 6–3 | |||||
2013 Europe/Africa Zone Group I | 5.–7. dubna 2013 | Nizozemí | Pevný | Thiemo de Bakker | Prohra | 6–7(3-7), 6–7(2–7) | |
Davis Cup 2014 – zóna Evropy a Afriky | 12.–14. září 2014 | Švédsko | Antuka | Elias Ymer | Výhra | 6-2, 6-3, 6-2 | |
2015 Europe/Africa Zone Group I | 6.–8. března 2015 | Izrael | Pevný (i) | Dudi Sela | Výhra | 6–7(3–7), 7–6(7–3), 6–4, 6-2 | |
Bar Tzuf Botzer | Výhra | 7–6(7–3), 6–3 | |||||
2015 Europe/Africa Zone Group I | 17.–19. července 2015 | Slovensko | Antuka | Norbert Gombos | Výhra | 7–6(7–5), 6–7(6–8), 6–4, 7–6(12–10) | |
Martin Kližan | Prohra | 7–6(7–3), 6–3 | |||||
2016 Europe/Africa Zone Group I | 4.–6. března 2016 | Slovinsko | Pevný (i) | Blaž Rola | Výhra | 7-5, 6-3, 7–6(7–5) | |
Tomislav Ternar | Výhra | 6-3, 6–3 | |||||
2016 Europe/Africa Zone Group I | 15.–17. července 2016 | Španělsko | Pevný | Feliciano López | Prohra | 6–7(7-7), 7-5, 4-6, 6-3, 3-6 |
Čtyřhra (2–1)
Ročník | Kolo | Datum | Spoluhráč | Soupeř | Povrch | Protihráči | Výsledek | Přehled setů |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Davis Cup 2009 – Světová skupina | 6.–8. března 2009 | Horia Tecău | Rusko | Pevný (i) | Marat Safin Dmitrij Tursunov | Výhra | 4–6, 6–7(2–7), 7–6(7–4), 7–6(7–5), 6–4 | |
Davis Cup 2011 – baráž | 16.–18. září 2011 | Horia Tecău | Česká republika | Antuka | Tomáš Berdych Radek Štěpánek | Prohra | 6–3, 3–6, 0–6, 2–6 | |
Davis Cup 2014 – zóna Evropy a Afriky | 31. ledna – 2. února 2014 | Horia Tecău | Ukrajina | Pevný | Sergej Bubka Denys Molčanov | Výhra | 5–7, 6–3, 6–4, 6–4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marius Copil na anglické Wikipedii.
- ↑ Basic Bests Copil For First Title [online]. 11 February 2018 [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marius Copil na Wikimedia Commons
- Marius Copil na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Marius Copil na stránkách ATP Tour (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka