Markéta Váradiová
| MgA. Markéta Váradiová Art.D | |
|---|---|
| Narození | 8. října 1973 (50 let) Jablonec nad Nisou  Československo |
| Povolání | sochařka, designérka, sklářka, spisovatelka a výtvarnice |
| Manžel(ka) | Michal Slejška |
| Děti | dcera |
| Webová stránka | marketavaradiova |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Markéta Váradiová (* 8. října 1978 Jablonec nad Nisou) je česká sochařka a malířka.
Životopis
Studovala na Střední umělecko-průmyslové škole bižuterní v Jablonci nad Nisou (1988–1992). Poté v letech 1992–1997 pokračovala ve studiu v Institutu výtvarné kultury UJEP v Ústí nad Labem, v ateliéru skla. V roce 1997 studovala na Vilniaus dailés akademija ve Vilniusu. V letech 2003–2005 studovala magisterské studium na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem v ateliéru přírodních materiálů. V letech 2002 a 2004 získala stipendium od Ministerstva kultury ČR na pobyt Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově. V letech 2006–2010 studovala výtvarné umění na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.[1][2]
Pracuje jako pedagožka na Fakultě umění a designu Univerzty J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Žije v Želenicích.
Tvorba
Její tvůrčí záběr je velmi široký – vytváří umělecké instalace a objekty, fotografie, malby. Uplatňuje znalosti z oblastí biologie, fyziky či geometrie. Inspirují ji zejména fyzikální vlastnosti materiálů a přírodní procesy. Hlavním tématem její tvůrčí práce je světlo a hloubka prostoru. Pokládá se za minimalistku. Pracuje s velmi širokou škálou materiálů, technik a médií v konceptuálním a site-specific kontextu.[1][3]
Knihy
- Tři pohádky o kočkách (2009)
- Pohádka o křídlech (2017)
Katalog k výstavě
- Magnetické pole (2008), s Michalem Slejškou
- 2009: Vesmírná odysea (2009), s Michalem Slejškou
- Relativní hranice Materia – relativní hranice Spirit (2018), s Ladou Semeckou a Ivou Kolorenčovou
Ocenění
- 1997 – Cena Miroslava Proška
- 2004 – Cena rektora Univerzity Jana Evangelisty Purkyně za uměleckou činnost
- 2006 – Cena rektora Univerzity Jana Evangelisty Purkyně za uměleckou činnost
- 2006 – Trieste Contemporanea 2006 Best Project
- 2007 – Cena rektorky Univerzity Jana Evangelisty Purkyně za uměleckou činnost
- 2008 – Ocenění národního kola Henkel CEE Art.Award 2008
Výstavy
Samostatné výstavy
- 1996 – Obskurní záležitost, Výstavní síň IVK, Ústí nad Labem
- 1997 – Máme málo společného, Regionální muzeum, Teplice (s Ivanou Winterovou)
- 1997 – Cena Miroslava Proška, Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem
- 1997 – Jiná krajka, Chrám apoštola Pavla, Ústí nad Labem (s Ivanou Winterovou)
- 2000 – Subjektivní objekty, Galerie pod věží, Bílina
- 2001 – + - , Lounská výstavní síň Telecom, Louny
- 2002 – Třetí element, Galerie Jídelna, OVM Česká Lípa
- 2002 – Květy vody , Galerie Erasmus, Mělník
- 2003 – Otisky, Galerie Luka, Praha
- 2004 – Obraz vody, Galerie mladých, Brno
- 2004 – Známá místa, Galerie Emila Filly, Muzeum Ústí nad Labem
- 2006 – Loca lucis, Galerie Špejchar, Chomutov (s Evou Výbornou)
- 2007 – Sochy do barokní niky, Městská knihovna, Klatovy (s Václavem Fialou)
- 2007 – Infiltrace, Dům umění, Opava
- 2008 – Magnetické pole, Výstavní síň designu FUD UJEP, Dubí (s Michalem Slejškou)[4]
- 2009 – Poznámky z cest a další příběhy, Zámecká galerie, Kladno (s Michalem Slejškou)
- 2009 – 2009: Vesmírná odysea I., Galerie VMG, Česká Bříza (s Michalem Slejškou)[5]
- 2009 – 155,1, Galerie T, Univerzita Hradec Králové (s Michalem Slejškou)
- 2009 – 2009: Vesmírná odysea II., Galerie Sam83, Česká Bříza (s Michalem Slejškou)[6]
- 2010 – 2009: Vesmírná odysea III., Ústav Makromolekulární chemie, Praha (s Michalem Slejškou)[7]
- 2011 – Hlubina, Malá galerie vědeckého obrazu matematicko-fyzikální fakulty UK, Praha (s Michalem Slejškou)[8]
- 2012 – 52 důvodů k radosti, Regionální muzeum a galerie Jičín (s Michalem Slejškou)[9]
- 2012 – 52 na celý rok, zámek Šluknov (s Michalem Slejškou)[10]
- 2020 – Shape of Communication, Sklářské muzeum, Kamenický Šenov (s Hardym Raubem)[11]
- 2022 – Sonáta pro tři smysly, Dům Gustava Mahlera, Jihlava (s Ivou Kolorenčovou)[12]
- 2023 – Denní snění, Galerie Středočeského kraje[3]
Kolektivní výstavy
- 2022 – Geometrické příhody, SmetanaQ Gallery, Praha
Odkazy
Reference
- ↑ a b Markéta Váradiová: „Nevěřím na inspiraci shůry. Tvůrčí práce je pro mě kontinuální proces, krok za krokem, napříč technikami, které jsou prostředkem, nikoliv cílem.“ [online]. goodby.glass, 2020-01-24 [cit. 2022-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-09-29.
- ↑ Markéta Váradiová [online]. artlist.cz [cit. 2022-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Markéta Váradiová – Denní snění [online]. Galerie Středočeského kraje [cit. 2023-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Magnetické pole [online]. Databáze knih [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
- ↑ 2009: Vesmírná odysea [online]. Galerie sam83 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
- ↑ 2009: Vesmírná odysea [online]. Galerie sam83, 2009 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ 2009: Vesmírná Odysea [online]. Ústav makromolekulární chemie [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Výstava Hlubina [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Přijďte si pohrát do jičínského muzea [online]. Jičínský deník, 2012-6-10 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Svět přes krasohled po celý rok [online]. ČT, 2012-9-29 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Markéta Váradiová – Hardy Raub / Shape of Communication [online]. kamenicky-senov.cz [cit. 2022-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Iva Kolorenčová a Markéta Váradiová - Sonáta pro tři smysly [online]. jihlava.cz [cit. 2022-08-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“