Markézy

Te Henua Enata - Markézy
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Francie Francie
Typ	smíšené dědictví
Kritérium	iii, vi, vii, ix, x
Odkaz	1707 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2024 (neznámé zasedání)

Îles Marquises
Nejvyšší bod	1230 m n. m. (Mont Oave)
Nadřazená jednotka	Francouzská Polynésie
Sousední jednotky	Tuamotu, Liniové ostrovy
Podřazené jednotky	Hatutaa, Motu One, Eiao, Nuku Hiva, Ua Huka, Ua Pou, Hiva Oa, Tahuata, Moho Tani, Fatu Hiva
Světadíl	Oceánie
Stát	Francouzská Polynésie Francouzská Polynésie
Souřadnice	9° j. š., 139°30′ z. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markézy (francouzsky Îles Marquises či Archipel des Marquises nebo Marquises, v markézštině Te Henua Ènana či Te Fenua Ènata) jsou skupina vulkanických ostrovů ve Francouzské Polynésii, která je francouzským zámořským územím v Tichém oceánu. Nejvyšším místem souostroví je vrchol Mont Oave na ostrově Ua Pu s nadmořskou výškou 1230 m.

Markézy jsou jednou z pěti administrativních oblastí Francouzské Polynésie. Hlavní město souostroví je osada Tai o Hae nacházející se na ostrově Nuku Hiva. Počet obyvatel ostrovů činil při sčítání lidu v srpnu 2007 celkem 8632 osob; v roce 2017 to bylo již 9346 osob. Ostrovy jsou známé exotickou přírodou a možnosti potápění v jejich okolí. Z turistického hlediska jsou Markézy atraktivní tím, že zde panuje po celý rok stabilní počasí.

První doložení obyvatelé Markéz byli Polynésané, kteří podle archeologických nálezů ostrovy osídlili před rokem 100 našeho letopočtu. Etnologické a lingvistické zkoumání nasvědčuje tomu, že do zdejší oblasti připluli z ostrovů Tonga a Samoa.

Markézy objevil 21. července 1595 španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira a souostroví nazval po svém patronovi, jímž byl García Hurtado de Mendoza, markýz z Cañete a vicekrál Peru. Mendaña nejprve navštívil Fatu Hiva a poté ostrov Tahuata, poté pokračoval k Šalomounovým ostrovům.

Americký mořeplavec kapitán Joseph Ingraham poprvé navštívil severní Markézy roku 1791, během své plavby na brigantině Hope. Pojmenoval je Washingtonovy ostrovy.^[1] V roce 1813 zabral ostrov Nuku Hiva komodor David Porter pro Spojené státy americké, ale americký Kongres nikdy tento zábor neratifikoval. Roku 1842 vyhlásila Francie svrchovanost nad celým souostrovím a založila na Nuku Hiva francouzskou osadu (opuštěnou v roce 1859). Francouzská svrchovanost pak byla obnovena roku 1870 a souostroví bylo později začleněno do Francouzské Polynésie.

Velký přínos pro rozvoj Markéz mělo zavedení přímého leteckého spojení s letištěm v Papeete na Tahiti s ostrovy Nuku Hiva a Hiva Oa, které vzniklo až v roce 1980. Tím byl na Markézách odstartován růst turistického ruchu i celkový vývoj infrastruktury, neboť se výrazně zlepšila dostupnost Markéz, a to jak pro místní tak i pro zahraniční turisty. Většina ostrovů v souostroví je neobydlených.

V roce 2024 bylo souostroví a okolní vodní plochy zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Souhrnná chráněná plocha pevniny i moře je 3450 km².

© Sémhur / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Souostroví se nachází se v severní části Severovýchodní tichomořské pánve Tichého oceánu. Markézy jsou geograficky rozděleny do dvou částí, které se skládají z následujících ostrovů:

• 
  Nuku Hiva
• 
  Markézská vlajka
• 

  (c) I, Sémhur, CC BY-SA 3.0
  Fatu Hiva
• 
  Nuku Hiva

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marquesas Islands na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Markézy na Wikimedia Commons
• Markézy na OpenStreetMap