Mark Deffenbaugh
Mark Deffenbaugh | |
---|---|
Základní informace | |
Jinak zvaný | Mark R. Deffenbaugh Professor Mad Dog Mad Dog |
Narození | 20. století |
Povolání | hudebník |
Nástroje | kytara, zpěv, mandolína, banjo, harmonika, pikola, flétna |
Příbuzná témata | John Cale, The Kropotkins |
Web | http://www.professormaddog.com/ |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mark Deffenbaugh je americký zpěvák, kytarista a multiinstrumentalista.
Život a kariéra
Pochází z Illinois a v začátcích své kariéry hrál různé styly, včetně blues, jazzu a R&B. Později se začal věnovat africké hudbě a spolupracoval například s nigerijským kapelníkem Oscarem Sulleyem. Během své kariéry spolupracoval s mnoha dalšími hudebníky, mezi něž patří například baskytarista Sebastian Steinberg, bubeník Billy Martin, kytarista Sonny Sharrock, ale také francouzský zpěvák Jean-Louis Murat. Rovněž působil ve skupině The Kropotkins. Dále spolupracoval s kapelou The Moonlighters hrající havajskou hudbu.
Spolupráce s Johnem Calem
V roce 1995 zahájil téměř desetiletou spolupráci s velšským hudebníkem a skladatelem Johnem Calem, která přinesla řadu společných nahrávek a koncertů. Hrál na jeho albech Walking on Locusts (1996) a Black Acetate (2005), stejně jako na soundtrackových albech Somewhere in the City (1998), Le Vent de la nuit (1999) a Saint-Cyr (2000). Z jejich koncertní spolupráce vzešla část alba Circus Live (nahrávky pochází z roku 2004, deska vyšla roku 2007). Rovněž hrál na albu In Paradisu (1996) korsické skupiny Les Nouvelles Polyphonies Corses, jehož byl Cale producentem. Rovněž hrál v Caleově hudbě složené pro filmy Střelila jsem Andyho Warhola (1996), Vysněná Amerika (1997) a Paříž (2003). Dále s ním spolupracoval na písni „Ever“ (Cale ji produkoval a hrál v ní na baskytaru) z alba 1 Douar (1998) harfenisty Alana Stivella. Dalším společným projektem byla zhudebněná báseň „La Aurora“ (s textem přeloženým do angličtiny; pod názvem „Daybreak“) vydaná na albu De Granada a La Luna, což byla pocta španělskému básníkovi Federicu Garcíovi Lorcovi.[1]
Diskografie
- Life of Crime (Samm Bennett a Chunk, 1991)
- The Big Off (Samm Bennett, 1993)
- Walking on Locusts (John Cale, 1996)
- In Paradisu (Les Nouvelles Polyphonies Corses, 1996)
- The Kropotkins (The Kropotkins, 1996)
- I Shot Andy Warhol (různí, 1996)
- 1 Douar (Alan Stivell, 1998)
- Federico García Lorca: De Granada a La Luna (různí, 1998)
- Somewhere in the City (John Cale, 1998)
- Le Vent de la nuit (John Cale, 1999)
- Mustango (Jean-Louis Murat, 1999)
- Zulu (The Creatures, 1999)
- Saint-Cyr (John Cale, 2000)
- Five Points Crawl (The Kropotkins, 2000)
- Black Acetate (John Cale, 2005)
- Circus Live (John Cale, 2007)
- Enchanted (The Moonlighters, 2009)
- Paradise Square (The Kropotkins, 2009)
- The One to Blame (The Weal and Woe, 2012)
- Portents of Love (The Kropotkins, 2014)
- Fragments of a Rainy Season (John Cale, 2016) – pouze bonusy na této reedici, nikoliv původní album z roku 1992
Odkazy
Reference
- ↑ John Cale (Gales – 1942) [online]. atico7.com [cit. 2016-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-07. (španělsky)
Externí odkazy
- (anglicky) Oficiální web
- (anglicky) Mark Deffenbaugh na Allmusic
- (anglicky) Mark Deffenbaugh na Discogs