Marko Yli-Hannuksela
| Marko Yli-Hannuksela | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Rodné jméno | Marko Juhani Yli-Hannuksela |
| Datum narození | 21. prosince 1973 (50 let) |
| Místo narození | Ilmajoki, Jižní Pohjanmaa  Finsko |
| Stát | Finsko |
| Přezdívka | „Myhi“ |
| Sportovní informace | |
| Klub | Ilmajoen Kisailijat (klub) |
| Trenéři | Seppo Yli-Hannuksela (osob.)[1] Pasi Sarkkinen (repr.) |
| Kategorie | lehká střední váha |
| Zápasnický styl | řecko-římský styl |
| Účast na LOH | 1996, 2000, 2004 |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2020 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Zápas na LOH | ||
| bronz | LOH 2000 Sydney | ř.ř. –76 kg |
| stříbro | LOH 2004 Athény | ř.ř. –74 kg |
| Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
| zlato | MS 1997 Vratislav | velterová váha |
| bronz | MS 2005 Budapešť | velterová váha |
| stříbro | MS 2006 Kanton | velterová váha |
| Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
| bronz | ME 1995 Besançon | lehká váha |
| bronz | ME 2002 Seinäjoki | velterová váha |
Marko Juhani Yli-Hannuksela (* 21. prosince 1973 Ilmajoki) je bývalý finský zápasník – klasik, olympijský medailista z roku 2000 a 2004.
Sportovní kariéra
Pochází z tradičního zápasnického regionu Jižní Ostrobotnie (Pohjanmaa). Zápasení se věnoval od útlého dětství pod vedením svého otce Seppa v klubu Ilmajoen Kisailijat.[2] Specializoval se na zápas řecko-římský.[3] Ve finské mužské reprezentaci se pohyboval od roku 1994 v lehké váze do 68 kg.
V roce 1996 se pátým místem na mistrovství Evropy v Budapešti kvalifikoval na olympijské hry v Atlaně. Ve druhém kole prohrál s Kamandarem Madžidovem z Běloruska 0:5 na technické body a v opravách ho z olympijského turnaje vyřadil Bulhar Biser Georgiev těsnou porážkou na pomocná kritéria (pasivita).
Od roku 1997 přestoupil do vyšší velterové váhy do 76 kg a na zářijovém mistrovství světa ve Vratislavi získal titul mistra světa. V roce 2000 se kvalifikoval na olympijské hry v Sydney. V úvodním kole tříčlenné skupiny porazil nebezpečného Francouze Yvona Riemera 4:1 na technické body a ve druhém zápase potvrdil formu těsným vítězstvím nad mistrem světa z roku 1998 Kazachem Bachtijarem Bajsejitovem 4:3 na technické body. Z prvního místa ve skupině postoupil do čtvrtfinále, ve kterém porazil svého velkého rivala jižního Korejce Kim Čin-sua 3:0 na technické body. V semifinále prohrál v pro Finy kontroverzním[4] zápase s Kabarďanem Muratem Kardanovem z Ruska v prodloužení 0:3 na technické body. V souboji o třetí místo porazil Davita Manukjana z Ukrajiny a získal bronzovou olympijskou medaili.
V roce 2003 se sedmým místem na říjnovém mistrovství světa v Créteil kvalifikoval na olympijské hry v Athénách. Z hratelné tříčlenné skupiny postoupil z prvního místa bez ztráty technického bodu do čtvrtfinále proti favorizovanému Kubánci Filibertu Azcuyovi. Vyrovnaný souboj s Kubáncem rozhodly nařízené klinče, ve kterých jsou Finové tradičně silní díky tradičnímu zápasu rintapaini. Rozhodující bod získal po klinči na začátku prodloužení a zvítězil nad dvojnásobným olympijským vítězem 3:1 na technické body. V semifinále porazil Švýcara Reto Buchera 3:0 na technické body a postoupil do finále proti Gruzínci Aleksandru Dochturišvilimu v barvách Uzbekistánu. Po minutě finálového zápasu ho rozhodčí poslal za pasivitu do parteru, ve kterém se neubránil a Dochturišvili ho dvěma koršuny dostal do bodové ztráty 0:4 na technické body. Bodovou ztrátu se mu nepodařilo do konce hrací doby smazat a po porážce 1:4 na technické body získal stříbrnou olympijskou medaili.
V roce 2008 překvapivě neuspěl v třífázové olympijské kvalifikaci na olympijské hry v Pekingu, když na posledním kvalifikačním turnaji v srbském Novim Sadu prohrál s Íráncem Modžtabou Babadžanzadem. Vzápětí ukončil sportovní kariéru. Věnuje se trenérské práci.
Výsledky
| Turnaj | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | |
| −68 | −76 | −74 | |||||||||||||||
| Olympijské hry | — | úč. | 3. | 2. | |||||||||||||
| Mistrovství světa | — | — | 6. | 8. | 1. | úč. | úč. | 6. | úč. | 7. | 3. | 2. | úč. | ||||
| Mistrovství Evropy | — | — | — | úč. | 3. | 5. | 4.[5] | 7. | 6. | úč. | úč. | 3. | 8. | — | — | — | úč. |
| MS nadějí | — | 2. | |||||||||||||||
| ME nadějí | 4. | ||||||||||||||||
| MS juniorů | 8. | ||||||||||||||||
Olympijské hry a mistrovství světa
| Olympijské hry a mistrovství světa | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kolo | Výsledek | Bilance | Soupeř | Výsledek | KB | ∑KB | Styl | Datum | Turnaj | Místo |
| 2007 Mistrovství světa do 74 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| 1/16 | prohra | 36–13[6] |  Julian Kwit (POL) | 0–2 (1:1*, 1:1*) | 1 | 7 | Zápas řecko-římský | 18. září 2007 | Mistrovství světa |  Baku, Ázerbájdžán |
| 1/32 | vítězství |  Arsen Džulfalakjan (ARM) | 2–1 (2:1, 1:3, 4:2) | 3 | 6 | |||||
| 1/64 | vítězství |  Eerik Aps (EST) | 2–0 (3:1, 1*:1) | 3 | 3 | |||||
2006 Mistrovství světa  do 74 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| finále | prohra |  Volodymyr Šackych (UKR) | 0–2 (1:2, 0:4) | 1 | 13 | Zápas řecko-římský | 26. září 2006 | Mistrovství světa |  Kanton, Čína | |
| semifinále | vítězství |  Manučar Kvirkvelija (GEO) | 2–1 (2:1, 1:2, 2:1) | 3 | 12 | |||||
| čtvrtfinále | vítězství |  T.C. Dantzler (USA) | 2–1 (1:1*, 7:0, 4:2) | 3 | 9 | |||||
| 1/16 | vítězství |  Odelis Herrero (CUB) | 2–1 (2:3, 3*:3, 2*:2) | 3 | 6 | |||||
| 1/32 | vítězství |  Roman Meljošin (KAZ) | 2–1 (0:2, 3:0, 3:0) | 3 | 3 | |||||
2005 Mistrovství světa  do 74 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| o bronz | vítězství |  Reto Bucher (SUI) | 2–0 (2:1, 4:0) | 3 | 16 | Zápas řecko-římský | 1. říjen 2005 | Mistrovství světa |  Budapešť, Maďarsko | |
| opravy | vítězství | Ilgar Abdulov (AZE) | nenastoupil | 5 | 13 | |||||
| opravy | vítězství |  Edwin Abreu (DOM) | lopatky (2:43) | 5 | 8 | |||||
| 1/16 | prohra |  Mark Madsen (DEN) | pasivita (4:00) | 0 | 3 | |||||
| 1/32 | vítězství | Roman Meljošin (KAZ) | 2–0 (6:0, 2:1) | 3 | 3 | |||||
| 2004 Olympijské hry do 74 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| finále | prohra |  Aleksandre Dochturišvili (UZB) | tech. body (1:4) | 1 | 13 | Zápas řecko-římský | 25.–26. srpen 2004 | Olympijské hry |  Athény, Řecko | |
| semifinále | vítězství | Reto Bucher (SUI) | tech. body (3:0) | 3 | 12 | |||||
| čtvrtfinále | vítězství | Filiberto Azcuy (CUB) | tech. body (3:1) | 3 | 9 | |||||
| 2. skupina | vítězství |  Danijar Köbönov (KGZ) | tech. body (4:0) | 3 | 6 | |||||
| 2. skupina | vítězství |  Kacuhiko Nagata (JPN) | tech. body (3:0) | 3 | 3 | |||||
| 2003 Mistrovství světa do 74 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| čtvrtfinále | prohra |  Kim Čin-su (KOR) | tech. body (1:4) | 1 | 11 | Zápas řecko-římský | 3.–5. říjen 2003 | Mistrovství světa |  Créteil, Francie | |
| 1/16 | vítězství | Kacuhiko Nagata (JPN) | tech. body (12:8) | 3 | 10 | |||||
| 10. skupina | vítězství |  Ranbír Singh (IND) | tech. přev. (4:36) | 4 | 7 | |||||
| 10. skupina | vítězství | Reto Bucher (SUI) | tech. body (8:1) | 3 | 3 | |||||
| 2002 Mistrovství světa do 74 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| čtvrtfinále | prohra |  Badri Chasaija (GEO) | tech. body (2:5) | 1 | 7 | Zápas řecko-římský | 21.–22. září 2002 | Mistrovství světa |  Moskva, Rusko | |
| 1. skupina | vítězství |  Alberto Recuero (ESP) | tech. body (3:0) | 3 | 6 | |||||
| 1. skupina | vítězství |  Mohammad Babulfath (SWE) | tech. body (5:3) | 3 | 3 | |||||
| 2001 Mistrovství světa do 76 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| čtvrtfinále | prohra | Kim Čin-su (KOR) | tech. body (0:3) | 0 | 10 | Zápas řecko-římský | 6.–8. prosince 2001 | Mistrovství světa | Patra, Řecko | |
| 1/16 | vítězství | Artur Michalkiewicz (POL) | tech. body (4:1) | 3 | 10 | |||||
| 1. skupina | vítězství | Taiči Suga (JPN) | tech. přev. (2:04) | 4 | 7 | |||||
| 1. skupina | vítězství |  Tano Prošeski (BUL) | tech. body (3:0) | 3 | 3 | |||||
| 2000 Olympijské hry do 76 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| o bronz | vítězství | Davit Manukjan (UKR) | tech. body (4:2) | 3 | 12 | Zápas řecko-římský | 25.–26. srpen 2004 | Olympijské hry |  Sydney, Austrálie | |
| semifinále | prohra | Murat Kardanov (RUS) | tech. body (3:0) | 0 | 9 | |||||
| čtvrtfinále | vítězství | Kim Čin-su (KOR) | tech. body (3:0) | 3 | 9 | |||||
| 2. skupina | vítězství | Bachtijar Bajsejitov (KAZ) | tech. body (4:3) | 3 | 6 | |||||
| 2. skupina | vítězství | Yvon Riemer (FRA) | tech. body (4:1) | 3 | 3 | |||||
| 1999 Mistrovství světa do 76 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| čtvrtfinále | prohra | Murat Kardanov (RUS) | tech. body (2:4) | 1 | 7 | Zápas řecko-římský | 23.–25. září 1999 | Mistrovství světa | Pireus, Řecko | |
| 11. skupina | vítězství |  Konstantin Schneider (GER) | tech. body (7:0) | 3 | 6 | |||||
| 11. skupina | vítězství | Nazim Ahmadov (AZE) | tech. body (8:1) | 3 | 3 | |||||
| 1998 Mistrovství světa do 76 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| opravy | prohra | Levon Gegamjan (ARM) | tech. body (1:2) | 1 | 8 | Zápas řecko-římský | 27.–29. srpna 1998 | Mistrovství světa | Gävle, Švédsko | |
| opravy | vítězství | Tamás Berzicza (HUN) | tech. body (3:0) | 3 | 7 | |||||
| 3. kolo | prohra | Filiberto Azcuy (CUB) | tech. body (2:4) | 1 | 4 | |||||
| 2. kolo | vítězství |  Dalibor Bušić (YUG) | tech. body (9:0) | 3 | 3 | |||||
1997 Mistrovství světa  do 76 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| finále | vítězství | Tamás Berzicza (HUN) | tech. body (3:1) | 3 | 16 | Zápas řecko-římský | 11.–13. září 1997 | Mistrovství světa | Vratislav, Polsko | |
| 4. kolo | vítězství |  Nazmi Avluca (TUR) | tech. body (0*:0) | 3 | 13 | |||||
| 3. kolo | vítězství | Han Čchi-ho (KOR) | tech. body (4:0) | 3 | 10 | |||||
| 2. kolo | vítězství | Dalibor Bušić (YUG) | tech. body (9:1) | 3 | 7 | |||||
| 1. kolo | vítězství | Matt Lindland (USA) | pasivita (3:05) | 4 | 4 | |||||
| 1996 Olympijské hry do 68 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| opravy | prohra | Biser Georgiev (BUL) | tech. body (1:1*) | 1 | 4 | Zápas řecko-římský | 20.–21. července 1996 | Olympijské hry | Atlanta, Spojené státy | |
| 2. kolo | prohra |  Kamandar Madžidov (BLR) | tech. body (0:5) | 0 | 3 | |||||
| 1. kolo | vítězství | Rustam Adži (UKR) | tech. body (6:2) | 3 | 3 | |||||
| 1995 Mistrovství světa do 68 kg v klasickém stylu | ||||||||||
| 1994 Mistrovství světa do 68 kg v klasickém stylu | ||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ https://www.suomenvalmentajat.fi/arvostus/kuukauden-valmentaja/toukokuun-valmentaja-seppo-yli-hannuksela/
- ↑ https://www.kaleva.fi/yli-hannuksela-ei-paase-painia-pakoon/2465962
- ↑ Archivovaná kopie. www.haastattelut.com [online]. [cit. 2020-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-22.
- ↑ https://www.kaleva.fi/yli-hannuksela-valottaa-epailyttavaa-tuomarointia/1743902
- ↑ startoval ve váze do 69 kg
- ↑ Od roku 1996. Prozatím nejsou k dispozici výsledky z roku 1994 a 1995.
Externí odkazy
- Marko Yli-Hannuksela v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky Marka Yli-Hannuksely na uni-leipzig.de
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
An icon that represents a silver medal
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
An icon that represents a bronze medal
.svg)
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
.svg)
.svg)
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
An icon that represents a gold medal
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
