Markvarec (Český Rudolec)

Markvarec
Domy na návsi
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Český Rudolec
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°5′21″ s. š., 15°19′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	128 (2021)[1]
Katastrální území	Markvarec (4,29 km²)
PSČ	380 01
Počet domů	60 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Markvarec
Další údaje
Kód části obce	91766
Kód k. ú.	691763
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Markvarec (německy Markwarding) byla dříve samostatnou obcí 2,3 km severně od Českého Rudolce v nadmořské výšce 524 m. Leží v Javořické vrchovině, v údolí Bolíkovského potoka, na jeho horním toku nazývaném Lipnice. Obec s českým obyvatelstvem, do roku 1900 s výraznou německou židovskou menšinou. Velký počet obyvatel byl evangelického vyznání. V roce 1843 žilo v obci 448 obyvatel v 58 domech a 96 domácnostech. V roce 1976 byl Markvarec sloučen v rámci integrace obcí s obcemi Lipnice a Lipolec, od roku 1980 je vesnice místní částí obce Český Rudolec a je v ní 63 obytných domů. K vesnici patří samota Šprinclův mlýn, která je načtvrt cesty do Českého Rudolce.^[3] V roce 2011 zde trvale žilo 119 obyvatel.^[4]

Historie

V historických pramenech je uváděna v roce 1353,^[5] kdy Jan z Rudolce daroval dvůr v Markvarci bratrovi Pešíkovi. Vlastníci se poté hojně střídali, až v roce 1638 byl Markvarec přičleněn k Dačicím a osudy dačického panství sdílel až do roku 1849. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr a dva mlýny. Desátky byly odváděny faře v Českém Rudolci a panství Dačice. Na týdenní sobotní trhy se jezdilo z Markvarce do Dačic. Markvarec byl sídlem židovské komunity již od 2. poloviny 17. století. Synagoga zde byla od roku 1786 a od roku 1794 i hřbitov. Samostatná náboženská obec byla zrušena roku 1888 a její příslušníci byli předěleni do Písečného. Synagoga byla provozována do roku 1898, kdy byla prodána a přestavěna na cementárnu. Podle údajů z roků 1900 byl ve vsi lihovar firmy Zikmund Schulz, který byl v roce 1948 znárodněn a v současné době je mimo provoz. Za první republiky byla ve vsi i četnická stanice. Elektrifikována byla ves až v roce 1947 připojením na síť ZME Brno.^[3]

Škola

Původně byl Markvarec i s Lipnicí příškolen do Českého Rudolce. Od roku 1788 zdejší škola působila po různých domech, až v roce 1876 byla postavena skrovná budova jednotřídní školy. V roce 1895 pak byla postavena nová dvoutřídka. Školu navštěvovalo i žactvo z Lipnice. V roce 1978 byla škola pro malý počet žáků, resp. integrace škol, zrušena a žactvo bylo převedeno do školy v Českém Rudolci.^[3]

Památky a pamětihodnosti

• Pravidelná obdélníková náves
• Tvrz (1550–1777) vyhořela a nebyla již obnovena. Její zbytky jsou součástí hospodářského dvora velkostatku.
• Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1720 u rybníka.
• Bývalá synagoga z roku 1786 (zbourána v 2. polovině 20. století)
• Židovský hřbitov z konce 18. století v lese jihovýchodně od obce
• Pomník padlým v 1. světové válce

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0

  Obecní knihovna na návsi

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0

  Židovská ulice (vlevo stávala synagoga)

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0

  Židovský hřbitov

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0

  Sprinclův mlýn

• 
• 

Odkazy

Reference

Literatura

• NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 657–660. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Markvarec na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Markvarec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích