Markvartice (nádraží)

Markvartice
Stanice v roce 2021
Stanice v roce 2021
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký kraj
ObecMarkvartice
Souřadnice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice562793[1]
TraťDěčín–Rumburk
Nadmořská výška265[1] m n. m.
Zabezpečovací zařízeníRZZ AŽD 71[2]
Dopravní koleje2[2]
Nástupiště (nástupní hrany)2 (2)[2]
Návazná dopravau nádraží je zastávka autobusů
Služby ve staniciČekárna pro cestujícíVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markvartice jsou železniční stanice v jižní části stejnojmenné obce v okrese Děčín. Stanice leží v kilometru 17,089 neelektrizované jednokolejné železniční trati Děčín–Rumburk mezi zastávkami Dolní Habartice a Veselé pod Rabštejnem.[1] Stanice leží v nadmořské výšce 264 metrů.[3]

Historie

Provoz ve stanici Markvakrtice byl zahájen 16. ledna 1869, tedy současně se zahájením provozu trati.[1]

Z původní stanice se později stala zastávka, nákladiště a hláska.[4] V rámci modernizace trati Benešov nad Ploučnicí – Rumburk byla zastávka v letech 2016–2017 přestavěna na železniční stanici.[5][6]

Popis stanice

Stav do roku 2016

Před přestavbou na stanici, která byla zahájena v roce 2016,[6] se jednalo o zastávku a nákladiště v kombinaci s hláskou, která dělila mezistaniční úsek Benešov nad PloučnicíČeská Kamenice na dva prostorové oddíly. U traťové koleje bylo vybudováno nástupiště o délce 150 m. Byly zde dvě kusé manipulační koleje napojené výhybkami na benešovském zhlaví. Jednalo se o kolej č. 2 mezi výpravní budovou a nástupiště a kolej č. 3. Nákladiště se obsluhovalo bez uvolnění traťové koleje.[4]

(c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0
Budova hlásky v roce 2015

Hláskař obsluhoval světelná oddílová návěstidla Lo (od Benešova n. Ploučnicí) v km 16,245 a So v km 17,845. Obě návěstidla měla rovněž světelné předvěsti Př Lo a Př So.[4] Oddílová návěstidla plnila rovněž funkci krycích návěstidel a byla vybavena rovněž přivolávací návěstí. Byť se jednalo o zabezpečovací zařízení 1. kategorie, v hlásce byly izolované kolejnice, pomocí kterých došlo při jízdě vlaku k samočinné změně návěstního znaku na návěstidle z „Volno“ na „Stůj“.[7]

V obvodu hlásky se rovněž nacházely tři přejezdy vybavené přejezdovým zabezpečovacím zařízením (PZZ) bez závor, šlo o přejezdy P2596 v km 16,279, P2597 v km 16,456 a P2598 v km 17,252.[4] Kontroly těchto přejezdů byly v dopravní kanceláři hlásky, postavení návěstidel do polohy „Volno“ bylo závislé na stavu PZZ. Návěst povolující jízdu vlaku se rozsvítila až po uzavření přejezdů.[7]

Ještě v roce 2006 hláskař prodával jízdenky cestujícím.[7]

Stav od roku 2017

Po přestavbě na železniční stanici, která proběhla v letech 2016–2017,[6] jsou Markvartice vybaveny reléovým zabezpečovacím zařízením typu AŽD 71 (jde o tzv. dispečerské reléové stavědlo - DRS), které v základním stavu dálkově obsluhuje výpravčí ze sousední stanice Česká Kamenice pomocí rozhraní JOP, případně místně výpravčí pomocí desky nouzových obsluh v dopravní kanceláři ve výpravní budově.[8]

Stanice je vybavema světelnými vjezdovými a odjezdovými návěstidly u všech kolejí. Vjezdové návěstidlo L (od Benešova n. Ploučnicí) se nachází v km 16,245, z opačného směru pak S v km 17,840. Všechna hlavní návěstidla jsou vybavena funkcí VNPN. Ve stanici jsou rovněž čtyři světelná seřaďovací návěstidla, z toho dvě plnící funkci označníku.[8][2]

Ve stanici jsou dvě dopravní koleje, při pohledu od budovy je nejdříve kolej č. 2, následuje koleje č. 1. Manipulační koleje ve stanici nejsou. Koleje č. 1 má užitečnou délku 210 m, kolej č. 2 pak jen 151 m, neboť odjezdové návěstidlo L2 směr Česká Kamenice je umístěno před centrálním přechodem na nástupiště.<[8][2]

Ve stanici jsou jen dvě výhybky a obě jsou vybaveny elektromotorickým přestavníkem a elektrickým ohřevem. U obou dopravních kolejí jsou zřízena jednostranná nástupiště, obě o délce 100 m a s výškou nástupní hrany 550 mm nad temenem kolejnice. Přístup na nástupiště u hlavní koleje č. 1 je pomocí centrálního přechodu.[8]

Jízdy vlaků v obou přilehlých traťových úsecích jsou zabezpečeny pomocí automatického hradla – dispečerského traťového souhlasu bez oddílových návěstidel, volnost trati je zjišťována pomocí počítačů náprav.[8]

Výpravní budova

Železniční společnost Česká severní dráha v roce 1869 nechala postavit typizovanou přízemní výpravní budovu s prvky romantické architektury podle plánu inženýra Josefa Pavlovského. Jednalo se o stavbu na třídílném půdorysu. K trojosému střednímu rizalitu (19,30 × 8,85 m) byla připojena jednoosá křídla (4,90 × 5,85 m).[9][10] V původním stavu se dochovala do přestavby v roce 2017.[11][12][13]

Odkazy

Reference

  1. a b c d Markvartice (žst). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Plánek stanice Markvartice. Portál Provozování dráhy. SŽDC, srpen 2017. 
  3. ELLA Regio - vlaky.net. S. 88. www.vlaky.net [online]. 2013-12-15 [cit. 2023-08-31]. S. 88. Dostupné online. 
  4. a b c d Plánek stanice Markvartice. Portál Provozování dráhy. SŽDC, srpen 2016. 
  5. HOLEK, Josef. Stanice Markvartice opět slouží cestujícím. Železničář [online]. 2017-02-09 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  6. a b c Reference. web MONZAS [online]. MONZAS [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. 
  7. a b c 3. změna obsluhovacího řádu pro hlásku MARKVARTICE nz. Děčín: České dráhy, 2006. Dostupné online. 
  8. a b c d e Staniční řád železniční stanice Markvartice. Ústí nad Labem: Správa železnic, 2023. 
  9. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 114 a 151. 
  10. Markvartice, železniční stanice. markvartice-unas.cz [online]. [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  11. ŠŤASTNÝ, Jan. Markvartice v roce 2016. Mapy.cz [online]. 2013-05-24 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  12. WAGUTA, Robert. Markvartice v roce 2019. www.atlasdrah.net [online]. 2019-09-26 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  13. Zajímavá rekonstrukce českolipského hlavního nádraží. ŽelPage.cz. Dostupné online [cit. 2023-09-01]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
RWB-RWBA Parkplatz.svg
RWB/RWBA symbol: car park
Markvartice (DC), nádraží - panoramio.jpg
(c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0
Z Rybniště do Děčína
Aiga waitingroom inv.svg
Autor: Poiizu, Licence: CC BY-SA 3.0
This image is from a collection commissioned by the United States Department of Transportation and designed by AIGA. It is copyright-free, and is available here
Markvartice nádraží 2021 (2).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží v Markvarticích na trati mezi Benešovem nad Ploučnicí a Českou Kamenicí v okrese Děčín