Marlen Haushofer

Marlen Haushofer
Pamětní deska na domě Berggasse 81 ve Štýru
Pamětní deska na domě Berggasse 81 ve Štýru
Rodné jménoMarie Helene Frauendorfer
Narození11. dubna 1920
Molln
Úmrtí21. března 1970 (ve věku 49 let)
Vídeň
Příčina úmrtírakovina kostí
Místo pohřbeníTaborfriedhof
Povoláníspisovatelka, autorka dětské literatury, scenáristka a autorka sci-fi
Alma materVídeňská univerzita
Univerzita Štýrský Hradec
Žánrfeminist science fiction
OceněníRakouská cena za literaturu (1953 a 1968)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marlen Haushofer (rodným jménem Maria Helen Frauendorfer, 11. dubna 1920 Molln – 21. března 1970 Vídeň) byla rakouská spisovatelka.

Život

Marlen Haushofer se narodila v hornorakouském Effertsbachtalu. Její otec byl revírním.[1] V roce 1930 matka, přísná katolička, poslala Marlen do voršilského internátu v Linci. Pro desetiletou dívku bylo brzké oddělení od rodiny tíživé a způsobilo jí dlouhodobé plicní onemocnění a celoživotní deprese.[2]

Později přestoupila na gymnázium Milosrdných sester svatého Kříže, kde složila maturitu.[3] Krátce poté nastoupila v rámci říšských opatření do povinné civilní služby ve východním Prusku.[4] Seznámila se tam s německým studentem medicíny, který se později stal otcem jejího prvního, nemanželského syna Christiana.[5] Až po válce vzala Marlen syna od bavorské pěstounky do rodiny – manželství uzavřela s lékařem Manfredem Haushoferem, s nímž měla syna Manfreda.[6] V roce 1939 začala studovat germanistiku, studium ale kvůli narození synů dvakrát přerušila a nedokončila.

V počátcích literární dráhy ji podpořil nakladatel Hermann Hakel.[7] V roce 1946 publikovala v novinách a časopisech první povídky. Novela Das fünfte Jahr vyšla v roce 1952 ve vídeňském nakladatelství Jungbrunnen za přispění spisovatele a kritika Hanse Weigela. Marlen za ni získala státní subvenční cenu.[8] Následoval román Eine Handvoll Leben,  v roce 1955 jej vydal Paul Zsolnay. O dva roky později vyšel v tamtéž román Die Tapetentür. V roce 1958 nakladatelství Bergland vydalo novelu Wir töten Stella.[9] Pak se Marlen Haushofer několik let soustředila na román, který vyšel v roce 1963 v nakladatelství Mohn Gütersloh a proslavil ji i za hranicemi německy mluvících zemí: Die Wand.[10]

Po té začala psát knížky pro děti. Za knihu Brav sein ist schwer z roku 1965 jí město Vídeň udělilo Cenu za literaturu pro děti a mládež. Volné pokračováni prázdninových příběhů čtyř dětí na venkově Schlimm sein ist auch kein Vergnügen vyšlo krátce po autorčině smrti v roce 1970.[11]

V roce 1966 vydala román o svém dětství a mládí Himmel, der nigrendwo endet.[12] Poslední román o konfrontaci s vlastní minulostí, Die Mansarde, vyšel v roce 1969.[13]

Ke konci roku 1968 byla Marlen Haushofer diagnostikována rakovina kostní dřeně.[14] Zemřela 21. března 1970 ve Vídni, pohřbena je ve Štýru.

Z díla

  • Die Tapetentür. Román. Zsolnay, Vídeň 1957; Deutscher Taschenbuch-Verlag, Mnichov 1991
  • Wir töten Stella. Novela. Vídeň 1958
  • Die Wand. Román. Mohn, Gütersloh 1963; Claassen, Düsseldorf 1968; Ullstein, Frankfurt n.M/Berlín/Vídeň 1985;  Klett, Stuttgart 1986; Deutscher Taschenbuch-Verlag, Mnichov 1991; List-Taschenbuch-Verlag, Berlín 2004 (zvláštní vydání 2012) ; Büchergilde Gutenberg, 2011
  • Brav sein ist schwer. Verlag für Jugend und Volk, Vídeň, 1965
  • Himmel, der nirgendwo endet. Román. Mohn, Gütersloh 1966; Claassen, Düsseldorf 1969; Fischer, Frankfurt n. M. 1986
  • Müssen Tiere draußen bleiben? Kniha pro mládež, Jugend und Volk, Vídeň 1967; Deutscher Taschenbuch-Verlag, Mnichov 1993
  • Schreckliche Treue. Povídky. Claassen, Düsseldorf 1968; Deutscher Taschenbuch-Verlag, Mnichov 1990
  • Die Mansarde. Román. Claassen, Düsseldorf 1969; Fischer, Frankfurt n.M 1990, Deutscher Taschenbuch-Verlag, Mnichov 1999
  • Schlimm sein ist auch kein Vergnügen. Kniha pro děti. Jugend und Volk, Wien 1970; G und G, Vídeň 2003

Překlady

  • Zeď. Překlad Kateřina Lepic, Nakladatelství Revolver Revue. 2019, ISBN 978-80-7622-003-4

Ocenění

  • 1953 Státní subvenční cena za literaturu
  • 1956 Cena Nadace Theodora Körnera
  • 1963 Cena Arthura Schnitzlera
  • 1965 Cena za dětskou literaturu města Vídeň
  • 1967 Cena za dětskou literaturu města Vídeň
  • 1968 Státní subvenční cena za literaturu

Každé dva roky se uděluje ve Steyeru Literární cena Marlen Haushofer.

Film

V roce 2012 byla uvedena premiéra filmu Die Wand režiséra Juliana Pölslera. Hlavní roli hrála Martina Gedeck.

V roce 2017 tentýž režisér natočil film podle románu Wir töten Stella, taktéž s Martinou Gedeck v hlavní roli.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marlen Haushofer na německé Wikipedii.

  1. ↑ Strigl (2007), s. 17, 20
  2. ↑ Strigl (2007), s. 63–103, 120
  3. ↑ Strigl (2007), s. 106, 108
  4. ↑ Strigl (2007), s. 108
  5. ↑ Strigl (2007), s. 128–129, 139
  6. ↑ Strigl (2007), s. 142, 146
  7. ↑ Strigl (2007), s. 164
  8. ↑ Strigl (2007), s. 176–177
  9. ↑ Strigl (2007), s. 226
  10. ↑ Strigl (2007), s. 242–269
  11. ↑ Strigl (2007), s. 270
  12. ↑ Strigl (2007), s. 283
  13. ↑ Strigl (2007), s. 302
  14. ↑ Strigl (2007), s. 298

Literatura

  • STRIGL, Daniela. "Wahrscheinlich bin ich verrückt..." Marlen Haushofer - die Biographie. 1. vyd. Berlín: Ullstein Verlage GmbH, 2007. 406 s. ISBN 978-3-548-60784-9. (německy) 
  • LEPIC, Kateřina: Marlen Haushofer, úvod k ukázce. Revolver Revue, ročník XXXI. Praha 2016, č.105, s. 153–155, ISSN 1210-2881

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Marlen-Haushofer-Gedenktafel am Haus Berggasse 81 in Steyr 1.jpg
Autor: Fotografie: Christoph Waghubinger (Lewenstein) / Tafel: Erich Fröschl (Entwurf), Christian Pramesberger (Ausführung), Licence: CC BY-SA 4.0
Gedenktafel für Marlen Haushofer an der Fassade des Hauses Berggasse 81 in Steyr, Ecke Berggasse/Pfarrgasse. Entwurf Erich Fröschl, Gravur Christian Pramesberger (HTL Steyr), Anbringung Ende März 2020 durch das Marlen Haushofer Literaturforum.[1]

Transkription: Hier lebte und schrieb | die große österreichische Erzählerin | MARLEN HAUSHOFER | 1920 – 1970 | von 1952 bis 1955

unten mittig: gewidmet vom Marlen Haushofer Literaturforum