Marmara (ostrov)
Marmara | |
---|---|
![]() | |
Lokalizace | Marmarské moře |
Stát | ![]() |
Topografie | |
Rozloha | 117 km² |
Zeměpisné souřadnice | 40°37′ s. š., 27°37′ v. d. |
Délka | 18,7 km |
Šířka | 9,3 km |
Nejvyšší vrchol | Büyükçayır tepesidir (699 m n. m.) |
Osídlení | |
Počet obyvatel | 7 500 |
Hustota zalidnění | 64 obyv./km² |
Největší sídlo | Marmara |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marmara (turecky Marmara Adası, řecky Προκόννησος – Prokonnésos) je turecký ostrov v západní části Marmarského moře, nedaleko Dardanel. Ostrov patří do okresu Marmara v provincii Balıkesir. S rozlohou 117,8 km² je to největší ostrov v Marmarském moři a druhý největší ostrov Turecka po Gökçeadě (v antice Imbros). Nejvyšší horou je Marmara v jihozápadní části ostrova, vysoká 704 metry.[1] Ostrov je dostupný lodí z přístavů Tekirdağ, Istanbul nebo Erdek. Jižně od něj se nachází několik menších ostrovů (Avşa, Paşalimanı aj.), nejbližší pevninou je poloostrov Erdek 9 km jihovýchodně.
Etymologie
Ve starověku byl ostrov nazýván Proikonesos (Προικόνησος) nebo Prokonnesos (Προκόννησος), v latině Proconnesus.[2] Moderní jméno „Marmara“ je odvozeno z řeckého μάρμαρον (marmaron)[3] a od μάρμαρος (mármaros), „krystalická hornina“, „zářící kámen“,[3][4], protože ostrov proslul jako naleziště bílého mramoru.
Římskokatolická církev vede ostrov jako titulární arcibiskupství Proconnesus. Ekumenický patriarchát v Konstantinopoli propůjčuje titul Metropolita z Prikonisu (Μητροπολίτης Προικονήσου).
Historie
Ostrov byl ve starověku kolonizován Ionskými Řeky, přibližně v 8. století před Kristem. Strabón vypráví příběh, že kolonie byla na Prokonnésos poslána Miléťany, současně se založením měst Priapos (nyní Karabiga) a Abydos.[5]
V 6. století před naším letopočtem je známý řecký tyran Metrodorus, který vládl ostrovu jako vazal Peršanů.
V době Strabóna (přelom letopočtu) bylo na ostrově starobylé moderní město a velké kamenolomy na bílý mramor.[6] [7]
Od vlády císaře Konstantina ve 4. století byl ostrov populární rezidencí byzantské aristokracie. Za vlády Justiniánů byl na ostrově postaven císařský palác.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Marmara-aciklari-panorama-2009-9438x803px.jpg/760px-Marmara-aciklari-panorama-2009-9438x803px.jpg)
Až do první světové války byla populace ostrova téměř výhradně řecká; po válce byla na základě Lausannské mírové smlouvy z roku 1923 provedena výměna obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem a všichni Řekové byli nuceni opustit svou rodnou zemi a buď odešli do Řecka, nebo emigrovali do jiných zemí.
Těžba mramoru
Ostrov byl známý již ve starověku těžbou bílého mramoru, který byl používán v mnoha městech Malé Asie. Zejména v časných byzantských dobách byl tento mramor rozšířen po celém Středomoří. Starobylé kamenolomy poblíž přístavního města Saraylar jsou dodnes zachovány a od osmanské éry se opět provozují. Podle výsledků výzkumu odtamtud pochází i mramor Pergamonského oltáře. Těžba mramoru je stále hlavním předmětem podnikání ostrova. Pěstují se také olivy a víno. Na ostrově se dodnes zachovaly některé staré řecké vesnice. K dispozici je malé muzeum pod širým nebem, které vystavuje zejména polotovary z mramoru.
Osobnosti
Hérodotos zmiňuje Aristea z Prokonnésu, řeckého básníka, který na ostrově žil.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marmara-Insel na německé Wikipedii, Marmara Island na anglické Wikipedii a Мармара na ruské Wikipedii.
- ↑ Turecká mapa ostrova Marmara. http://www.1yachtua.com/medit-marinas/Turkey/turkey_maps/marmara_adasi.gif Archivováno 30. 9. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Herbermann, Charles, ed. (1913). Proconnesus . Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company.
- ↑ a b Marmaron, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, at Perseus
- ↑ Marble, Compact Oxford English Dictionary
- ↑ Strabón. Geografie. XIII, 1, 12, s. 587
- ↑ Strabón. Geografie. VII, фр. 55
- ↑ Strabón. Geografie. XIII, 1, 16, s. 589
Literatura
- Мармара // Ломбард — Мезитол. — М. : Советская энциклопедия, 1974. — (Velká sovětská encyklopedie: [ve 30. dílech] / hl. red. А. М. Прохоров ; 1969—1978, díl 15).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marmara na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Bibi Saint-Pol (diskuse · příspěvky), Licence: CC BY 3.0
Mapa do Proconeso
Autor: Cemal Kutsi Şen, Licence: CC0
Marmara açıklarından, adanın güney kesiminin panoramik görüntüsü.