Maror

Maror
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maror (hebrejsky: מָרוֹר) představuje hořké byliny, které jsou jedeny při Sederové večeři o židovském svátku Pesach. Podle Božího přikázání měli židé jíst na Hospodinovu počest pesachového beránka (pesach korban) spolu s nekvašeným chlebem (maces) a hořkými bylinami (מְרֹרִים, merorim) při památeční hostině, která má být slavena každým rokem.^[1] Pojídání maroru je symbolické a má připomínat trpkost života v egyptském otroctví. Tuto symboliku ještě zvyšuje namáčení maroru do charosetu. Typy zeleniny, z kterých se získává maror uvádí Talmud (Pesachim 39a). Tradičně se používá hlávkového salátu nebo křenu. Z dalších vhodných jsou například čekanka a pampeliška. Obě byliny jsou výslovně zmíněné v Mišně.

Slovo maror pochází z hebrejského מַר – mar, což znamená "hořký, trpký".^[2]

Podle Hagady, tradičního textu, který se čte při Sederu a který vysvětluje podobu a zvyky Sederu, maror symbolizuje hořkost otroctví v Egyptě. Následující verš z Tóry v českém rabínském překladu zdůrazňuje tuto symboliku: „A tak zhořkly jejich životy těžkou prací s maltou, cihlami a prací všeho druhu na poli…“.^[3]

Během Sederu jíme maror tak, že jej namáčíme do charosetu (směs strouhaných jablek, oříšků, zázvoru, skořice a vína), jež má symbolizovat hlínu, z níž židé v egyptském otroctví vyráběli cihly.

• Pesach
• Charoset
• Seder

• NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefar, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. 
• PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé – Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maror na Wikimedia Commons
• Vrchní zemský a pražský rabinát – Malý průvodce na Pesach 5767