Mars 1

Mars 1
COSPAR1962-061A.[1]
Start1. listopad 1962
KosmodromBajkonur
Nosná raketaMolnija-M
Stav objektuna heliocentrické dráze
ZánikZánik
Zánik21. březen 1963 ztracen kontakt
ProvozovatelSSSR
VýrobceOKB-1
Druhplanetární sonda
Hmotnost893,5
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mars 1 (Марс 1) byla první sovětská sonda z programu Mars k planetě Mars z roku 1962. Byla označena v katalogu COSPAR jako 1962-061A.[1] Mise se nezdařila.

Cíl mise

Doletět k planetě Mars a ze vzdálenosti 1000 – 10000 km pořídit její fotografie.

Konstrukce sondy

Sondu vyprojektovalo a nechalo postavit konstrukční středisko Koroljova z Podlipek u Moskvy. Hmotnost byla 893,5 kg. Jednalo se o typ tříose stabilizované sondy, složené ze základního modulu, k němuž byl připojen modul speciální planetární. Tvarem šlo o válec dlouhý 3,3 metry, v průměru 1,1 metru. Vybaven byl řídícím a orientačním systémem, regulací vnitřní teploty a přetlaku, energetickým systémem vč.slunečních panelů, byl zde korekční motor s nádrží a tryskami. Měl dvě vysílačky a antény.

Předchůdce

První nezdařený pokus o vypuštění sondy k Marsu proběhl 24. října 1962. Sonda se sice dostala na oběžnou dráhu Země, ale po poruše 4. stupně se sonda stala oběžnicí Země a 28. října se rozpadla nad Aljaškou. Protože Sovětský svaz neúspěšné pokusy nehlásil, vznikla obava, že se jedná o jaderný útok. 27. října totiž právě vyvrcholila Kubánská krize ale Američané naštěstí rychle odhalili, že se nejedná o jaderný útok.

Průběh letu Mars 1

Další sonda se připravovala od 25. října s tím, že vystartuje do 4 dnů. Vojenské napětí o 2 dny její start zpozdilo, a tak vystartovala až 1. listopadu 1962 z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Molnija. Dostala se na oběžnou dráhu Země. Odtud po zážehu 4. stupně nosné rakety odletěla směrem k Marsu rychlostí 4 km/sec. Teprve tehdy dostala označení Mars 1. Po čtyřech měsících letu dne 21. března 1963 ve vzdálenosti 106 275 000 km bylo se sondou ztraceno spojení kvůli poruše orientace. Nemohla být provedena ani korekce dráhy, ani pořízeny fotografie. Podle výpočtů proletěla kolem Marsu 20. června 1963 zhruba ve vzdálenosti 193 000 km.[1] Létá dál nesledována jako družice Slunce.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 244. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mars 1 NASA.jpg
(November 1, 1962) Mars 1 was an automatic interplanetary station launched in the direction of Mars, with the intent of flying by the planet at a distance of about 11,000 km. It was designed to image the surface and send back data on cosmic radiation, micrometeoroid impacts and Mars' magnetic field, radiation environment, atmospheric structure, and possible organic compounds.

After leaving Earth orbit, the spacecraft and the booster fourth stage separated and the solar panels were deployed. Early telemetry indicated that there was a leak in one of the gas valves in the orientation system so the spacecraft was transferred to gyroscopic stabilization. Sixty-one radio transmissions were held, initially at two day intervals and later at 5 days in which a large amount of interplanetary data were collected.

On 21 March 1963, when the spacecraft was at a distance of 106,760,000 km from Earth on its way to Mars communications ceased, probably due to failure of the spacecraft orientation system. Mars 1 closest approach to Mars occurred on 19 June 1963 at a distance of approximately 193,000 km, after which the spacecraft entered a heliocentric orbit.