Mars Observer

Mars Observer
Logo
COSPAR1992-063A
Katalogové číslo22136
Start25. září 1992 17:05:01 UTC
KosmodromEastern Test Range
Nosná raketaTitan 3
Stav objektuneznámý, na heliocentrické dráze (?)
ZánikZánik
ProvozovatelNASA
VýrobceNASA
Druhplanetární sonda
Hmotnost1018 kg[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mars Observer byla vědecká sonda NASA určená pro geologický průzkum a studium klimatu planety Mars z oběžné dráhy. Odstartovala 25. září 1992 pomocí rakety Titan 3 z letecké základny Eastern Test Range na mysu Canaveral. Tři dny před vstupem na oběžnou dráhu planety byl se sondou ztracen rádiový kontakt a už nikdy nebyl obnoven.[2]

Hlavní cíle mise

  • stanovit globální rozložení prvků a minerálů na povrchu
  • provést globální zmapování povrchu a gravitačního pole
  • zjistit stav marťanského magnetického pole
  • sledovat sezónní změny, množství, zdroje a spad prachových částic
  • zkoumat strukturu a cirkulaci atmosféry

Konstrukce sondy, vybavení

Vlastní tělo a elektronická část Mars Observeru vycházela z konstrukce družic Satcom-K a DMSP/TIROS. Hlavní část měla tvar kvádru o rozměrech 2,1 × 1,5 × 1,1 m.[3] V průběhu přeletové fáze byla ramena vysokoziskové antény, magnetometru (MAG/ER) a gama spektrometru (GRS) rozložena jen částečně. Při plném rozvinutí měla ramena MAG/ER A GRS délku 6 m. Anténa byla umístěna na ramenu o délce 5,5 m, čímž bylo zajištěno, že anténa nebude zastiňovat solární panely sondy.

Změny orientace zajišťovaly čtyři raketové motory. Informace o poloze zařízení určovalo čidlo horizontu (určovalo směr nadiru, když sonda pracovala na oběžné dráze), čest hvězdných čidel, gyroskopy a akcelerometry (pro měření změny polohy a rychlosti) a box s pěti slunečními čidly.

Mars Observer při přípravě ke startu

Napájení zajišťoval šestidílný solární panel o rozměrech 7,0 × 3,7 m.[3] V průběhu přeletové fáze mise byly roztaženy jen čtyři díly, protože byla sonda blíže ke Slunci. Během období, kdy bude sonda pracovat ve stínu planety byly k dispozici dvě niklo-kadmiové baterie, každá o kapacitě 43 Ah.

Během prvních čtyř měsíců od vstupu na orbitální dráhu byla naplánována měření pomocí přístrojů MAG/ER, GRS a termálního spektrometru TES (Thermal Emission Spectrometer) a pak po dosažení finální oběžné dráhy měla sonda začít mapovat povrch. To mělo probíhat během jednoho marťanského roku.

Přeletová fáze

Fáze letu mezi Zemí a Marsem byla především využita ke kontrole a kalibraci přístrojů a zařízení. Probíhal také sběr dat pomocí MAG/ER a GRS a experiment s výzkumem gravitačních vln.

Kontakt se sondou Mars Observer byl z neznámých důvodů ztracen 21. srpna 1993, tři dny před plánovaným vstupem na oběžnou dráhu, a nikdy už nebyl obnoven. Není známo, zda byla sonda schopna pomocí automatického programu vstoupit na oběžnou dráhu Marsu nebo jestli kolem planety jen proletěla a nyní se nachází na heliocentrické dráze.[4] Spekulovalo se, že pravděpodobně došlo k explozi v palivovém potrubí v průběhu tlakovacích procedur[4] při přípravě na spuštění motoru sondy, který měl korigovat vstup na oběžnou dráhu. Předpokládá se, že se palivo vlivem netěsných ventilů smíchalo s okysličovadlem mimo spalovací komoru.

Přestože nebyly splněny primární cíle mise, probíhalo měření a sběr dat až do chvíle ztráty kontaktu. Celková cena mise Mars Observer včetně vývoje, konstrukce, startu a pozemní podpory se odhaduje na 980 miliónů dolarů.[3] Některé přístroje a experimenty však využily následující tři sondy k Marsu - Mars Global Surveyor, který startoval v roce 1996, Mars Odyssey (2001), a Mars Reconnaissance Orbiter (2005).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mars Observer na anglické Wikipedii.

  1. NSSDC - Mars Observer [online]. [cit. 2007-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-15. 
  2. MEK - Mars Observer [online]. [cit. 2007-09-25]. Dostupné online. 
  3. a b c Der Mars Observer - odstavec Der Flug [online]. [cit. 2007-09-25]. Dostupné online. 
  4. a b Astro.pef.zcu.cz - Mars Observer [online]. [cit. 2007-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-29. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

S072710127.png
Mars Observer mission patch
Mars Observer preparations.jpg
In the Payload Hazardous Servicing Facility, the integrated Mars Observer/Transfer Orbit Stage (TOS) payload is ready for encapsulation in the Titan III nose fairing. The TOS booster maiden flight was dedicated to Thomas O. Paine, a former NASA administrator who strongly supported interplanetary exploration and was an early backer of the TOS program. Launched September 25, 1992 from the Kernedy Space Flight Center aboard a Titan III rocket and the TOS, the Mars Observer spacecraft was to be the first U.S. spacecraft to study Mars since the Viking missions 18 years prior. Unfortunately, the Mars Observer spacecraft fell silent just 3 days prior to entering orbit around Mars.
Mars Observer.jpg
Mars Observer in Mars Orbit showing the solar pannel.