Marta Čepičková
PhDr. Marta Čepičková | |
---|---|
Rodné jméno | Marta Gottwaldová |
Narození | 5. srpna 1920 Kopřivnice Československo |
Úmrtí | 18. února 1998 (ve věku 77 let) Praha Česko |
Alma mater | Lomonosovova univerzita |
Povolání | novinářka |
Politická strana | Komunistická strana Československa (od 1938) |
Choť | Alexej Čepička |
Partner(ka) | Bedřich Geminder |
Děti | 3 dcery |
Rodiče | Klement Gottwald a Marta Gottwaldová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Marta Čepičková, rozená Gottwaldová, (5. srpna 1920, Kopřivnice – 18. února 1998, Praha) byla česká novinářka a komunistická funkcionářka, dcera Klementa Gottwalda a Marty Gottwaldové a manželka Alexeje Čepičky.
Život a kariéra
Studovala gymnázium v Praze a maturovala v roce 1940 v Moskvě. V Moskvě také vystudovala historii na Moskevské státní univerzitě (PhDr. 1945). Koncem druhé světové války působila jako redaktorka československého vysílání moskevského rozhlasu. Od září 1945 pracovala jako redaktorka v Bělehradu, kam odešla za prvním manželem. K 15. lednu 1946 byla oficiálně vedena jako tisková atašé československého velvyslanectví v Jugoslávii. Po komunistickém převratu byla k 17. květnu 1948 povolána jako „ministerská komisařka“ do ústředí. Žila nějaký čas s Bedřichem Geminderem, později popraveným v procesu se Slánským a spol. K 1. říjnu 1948 pak byla jmenována odborovou radovou a brzy ustavena přednostkou odboru tzv. evropských lidových demokracií. V čele tohoto útvaru (od roku 1952 ozn. ELD) formálně zůstala jako vrchní odborová „rádkyně“ až do roku 1956. Její neobyčejnou kariéru (za níž vděčila nejen otci, ale také sňatku s Alexejem Čepičkou, tehdy ministrem obchodu a od roku 1950 ministrem obrany) přerušily dvě krátké mateřské dovolené v letech 1949/50 a 1952. V prosinci 1956, po politickém pádu svého muže, byla z MZV přesunuta do nakladatelství Orbis, kde se stala redaktorkou pro cizinu vydávaného časopisu Československo v obrazech. V roce 1971 obdržela vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.[1]
Dožila na penzi v Praze, kde se dočkala pádu režimu.[2] Alexej Čepička trávil poslední roky života v sanatoriu v Dobříši[3], protože onemocněl Alzheimerovou chorobou; v tomto sanatoriu také zemřel. Marta Čepičková ho často navštěvovala. Po smrti svého muže (1990) prožila ještě jeden několikaletý partnerský vztah, který vydržel až do její smrti. Zemřela tragicky na následky střetu s autem 18. února 1998 v Praze[4].
Rodina
Měla tři dcery: z prvního svazku s jugoslávským komunistou Djurdjevem dceru Martu (* 1944), jíž přezdívali „Batula“ podle knihy Hýta a Batul; s Alexejem Čepičkou dcery Alenu (* 1949) a Klementu (* 1952).[5]
Obraz v kultuře
V seriálu České století (2013) ji ztvárnila Lucie Polišenská.
V seriálu Gottwald (1986) zase Dana Morávková.
Odkazy
Reference
- ↑ Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu - seznam nositelů [online]. Archiv Kanceláře prezidenta republiky [cit. 2021-08-01]. Vyznamenání uděleno 30. 4. 1971, číslo matriky 17180. Dostupné online.
- ↑ https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/organizacni_struktura/utvary_mzv/specializovany_archiv_mzv/kdo_byl_kdo/cepickova_gottwaldova_marta.html
- ↑ 1B) Masarykovo sanatorium: Informační středisko města Dobříš. ic.mestodobris.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Potomci Klementa Gottwalda — PSK. www.ptejteseknihovny.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/83251/prezidentske-dcery-jak-to-mely-hlavy-statu-se-svymi-prvnimi-slecnami.html
Literatura
- HUTAŘOVÁ, Ivana. Povolání otce: Prezident republiky. Petrklíč, 2000, ISBN 80-7229-043-6
- PERNES, Jiří; POSPÍŠIL, Jaroslav; LUKÁŠ, Antonín. Alexej Čepička – šedá eminence rudého režimu. Brána : Praha, 2008. ISBN 978-80-7243-382-7.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marta Čepičková
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“