Marta Bayerová

RNDr. Marta Bayerová
4. senátorka za obvod č. 54 – Znojmo
Ve funkci:
25. října 2008 – 25. října 2014
PředchůdceMilan Špaček
NástupcePavel Štohl
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
3. června 2002 – 25. října 2008
Zastupitelka města Znojmo
(v letech 1998–2002 také místostarostka města)
Ve funkci:
24. listopadu 1990 – 16. října 2014
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1975–1990)
KSČM (1990–2018)

Narození31. května 1956 (67 let)
Znojmo
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťJaroslav Bayer
Dětisynové Jaroslav a Jiří
SídloZnojmo
Alma materUJEP v Brně
Profesepolitička, pedagožka, středoškolská učitelka, učitel na základní škole, členka zastupitelstva obce a publicistka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marta Bayerová (* 31. května 1956 Znojmo) je česká politička, v letech 20082014 senátorka za obvod č. 54 – Znojemsko, v letech 20022008 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, dlouholetá zastupitelka města Znojma. Byla členkou KSČM.

Profesní a osobní život

Pochází z rodiny znojemských starousedlíků, kteří v tomto městě zůstali i během německého záboru po roce 1938. Rodiče byli dělnického původu a po 2. světové válce oba vstoupili do KSČ. Do této strany později vstoupila i Marta Bayerová. V roce 1980 promovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita). V letech 19801998, kdy pracovala na Gymnáziu ve Znojmě, složila doktorandskou zkoušku z fyziky a získala titul RNDr. Mluví německy, rusky a slovensky.[1]

Je vdaná za Ing. Jaroslava Bayera a mají dva syny, Jaroslava a Jiřího.[1]

Veřejný život

Již v roce 1981 byla zvolena do MěNV a Rady MěNV ve Znojmě. Od té doby se trvale angažovala v místní politice a to i po sametové revoluci.[1] Již po komunálních volbách v roce 1990 byla zvolena radní Znojma.[2] V komunálních volbách roku 1994, komunálních volbách roku 1998, komunálních volbách roku 2002 a komunálních volbách roku 2006 byla zvolena do zastupitelstva města Znojmo za KSČM.[3] V roce 2006 kandidátku vedla a strana volby vyhrála.[4] Profesně se uvádí jako profesorka.[3] V roce 1998 se stala zástupkyní starosty Znojma.[1]

Ve volbách v roce 2002 byla zvolena do poslanecké sněmovny za KSČM (volební obvod Jihomoravský kraj).[5] Byla členkou sněmovního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a volebního výboru. Mandát obhájila ve volbách v roce 2006. Působila jako místopředsedkyně výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. V dolní komoře parlamentu setrvala do října 2008, kdy rezignovala na mandát.[6][7]

V senátních volbách roku 2008 kandidovala do horní komory parlamentu za senátní obvod č. 54 – Znojmo. Získala 41 % hlasů v 1. kole. Ve 2. kole porazila Petra Nezvedu z ODS, zvítězila se ziskem 69 % a stala se senátorkou.[8] V Senátu se stala členkou Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, Podvýboru pro energetiku Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, Stálé komise pro práci Kanceláře Senátu a Stálé komise pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Po vzniku Senátorského klubu SPOZ+KSČM+Severočech se stala jeho místopředsedkyní.[9]

Před komunálními volbami v roce 2010 se nedohodla s KSČM na sestavení kandidátky a vůbec se na ni nedostala. Postavila se tedy do čela listiny sdružení Občané městu, město občanům, pro které získala 8,23% hlasů.[10] KSČM proti ní ve volbách vedla kampaň, která nabádala k tomu, aby ji voliči nedávali hlas. Později jí dokonce hrozilo vyloučení ze strany.[4]

V senátních volbách 2014 obhajovala svůj mandát, ale v KSČM se kvůli tomu projevily rozpory. Přestože Bayerová nezískala podporu okresní ani krajské organizace KSČM, Ústřední výbor strany její kandidaturu přes opakované protesty okresní organizace schválil. Okresní organizace se proto rozhodla nominovat vlastního kandidáta Petra Krátkého jako nezávislého. Podle Bayerové se jedná o aktivitu několika lidí okolo předsedy okresní organizace Miroslava Vlašína, kteří tím porušují platné stanovy strany.[11] Během senátní kampaně byla médii kritizována za to, že využila na letácích fotografii se starostou Znojma Vlastimilem Gabrhelem z ČSSD, což prý mohlo vyvolávat dojem, že má jeho podporu ve volbách.[12][13] Se ziskem 12,57 % hlasů nakonec skončila v prvním kole na 4. místě a nepostoupila tak ani do kola druhého.[14] Po neúspěšné obhajobě mandátu se vrátila ke svému původnímu zaměstnání učitelky matematiky a fyziky na Gymnáziu Dr. Karla Polesného.[15]

Její spory s místní organizací KSČM se promítly i do komunálních voleb v roce 2014, kdy znovu nezískala místo na kandidátce strany ve volbách do zastupitelstva Znojma[11] a kandidovala jako členka KSČM za sdružení Občané městu Znojmu. Sdružení ale obdrželo jen 2,86 % hlasů a žádný jeho představitel nebyl tedy zvolen zastupitelem.[16] Po volbách ji okresní výbor KSČM vyloučil ze strany právě kvůli kandidatuře za konkurenční sdružení. Bayerová se proti rozhodnutí odvolala.[17]

Od května 2008 byla členkou Ústředního výboru KSČM.[1]

Po ukončení politické kariéry se v roce 2014 vrátila k pedagogické dráze na Gymnáziu Dr. Karla Polesného Znojmo, kde učila matematiku a fyziku. V roce 2018 přestoupila na základní školu na náměstí Republiky ve Znojmě. V září 2019 se v tisku objevila kritika rodičů na nedodržování osnov, chaotický styl výuky či problémy s alkoholem. Ředitel základní školy však kritiku odmítl.[18]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Kdo jsem [online]. bayerova.kscm.cz [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. 
  2. Jan Hart: Už bych to nikdy nedělal I.. Znojemský týden [online]. [cit. 2013-08-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. a b Počet obyvatel: 35 032 Osoba: Marta Bayerová [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. a b KUBITA, Jan. Komunistka kandidovala proti straně, KSČM se jí chce zbavit. iHNed.cz [online]. 2010-11-03 [cit. 2013-12-15]. Dostupné online. 
  5. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 14. – 15.6.2002 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. 
  6. Marta Bayerová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. 
  7. Marta Bayerová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. 
  8. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 17.10. – 18.10.2008 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. 
  9. Marta Bayerová na stránkách Senátu PČR
  10. SMOLA, Daniel. Ve Znojmě vyhrála ČSSD, jinde vítězili nezávislí. Znojemský deník [online]. 2010-10-16 [cit. 2013-12-15]. Dostupné online. 
  11. a b MOŠTĚK, Martin. Znojemští komunisté prožívají rozkol. Kvůli volbám do senátu. Znojemský deník [online]. 2014-07-03 [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  12. VALÁŠEK, Lukáš. Senátorka Bayerová naštvala starostu Znojma jeho fotkou na svém letáku. iDnes.cz [online]. 2014-08-07 [cit. 2014-08-21]. Dostupné online. 
  13. Bayerová porušila etická pravidla. Znojemsko [online]. [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-20. 
  14. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10.10. – 11.10.2014, Výsledky hlasování, Obvod: 54 – Znojmo [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-10-11]. Dostupné online. 
  15. KRUTIŠ, Dalibor. Bayerová se vrací do školy, Skopal je náměstkem. Znojemský deník [online]. 2014-11-04 [cit. 2014-11-07]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. – 11.10.2014, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Znojmo, Obec: Znojmo, Kandidátní listina: Občané městu Znojmu [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-11-08]. Dostupné online. 
  17. MOŠTĚK, Martin. KSČM ukončila členství Bayerové. Znojemský deník [online]. 2014-11-08 [cit. 2014-11-08]. 
  18. Rodiče se zlobí, že jejich děti učí exsenátorka opilá. Ředitel to odmítl. iDNES.cz [online]. 2019-09-10 [cit. 2019-09-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“