Marta Krásová

Marta Krásová
Marta Krásová
Marta Krásová
Narození16. března 1901
Protivín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. února 1970 (ve věku 68 let)
Vráž (okres Beroun)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVráž
Národnostčeská
Vzdělánísoukromé studium zpěvu
Povoláníoperní zpěvačka
Oceněnínárodní umělec (1958)
Řád práce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marta Krásová (16. března 1901, Protivín[1]20. února 1970, VrážBerouna[2]) byla významná česká operní pěvkyně (mezzosoprán/alt) a přední sólistka Opery Národního divadla v Praze.

Život

Studovala v Praze a ve Vídni; nejprve hru na housle u Otakara Ševčíka a poté zpěv u Burianovy žákyně, altistky Olgy Borové-Valouškové, u sopranistky Růženy Maturové a u známého italského barytonisty Apolla Granforteho. Od roku 1922 působila na scéně Slovenského národního divadla v Bratislavě a v roce 1928 byla angažována Otakarem Ostrčilem jako sólistka opery pražského Národního divadla, kde se zanedlouho stala i významnou talichovskou pěvkyní a kde působila až do roku 1966.

Věnovala se tradičnímu repertoáru (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, George Bizet, Giuseppe Verdi, Richard Strauss, Petr Iljič Čajkovskij), ale prosazovala také moderní skladatele, například Rudolfa Karla. Na československých i zahraničních operních scénách proslula zejména v Janáčkových operách (mj. v roli Kostelničky v Její pastorkyni a jako Kabanicha v Kátě Kabanové).

Hostovala často v zahraničí – již v roce 1938 podnikla turné po USA a Kanadě.[3] V dalších letech vystupovala např. v Německu, Rakousku, Belgii, Francii, Sovětském svazu, Itálii, Španělsku aj.

Několikrát se s úspěchem představila také jako filmová herečka v drobnějších rolích (např. ve filmu P. Hobla Velká neznámá).

Její pěvecký projev charakterizovaly vždy mimořádné hlasové dispozice, vynikající technika a kultivovaný intelekt. Stala se vyhledávanou interpretkou písňové, kantátové a oratorní tvorby a jako jedna z prvních českých zpěvaček se věnovala interpretaci obtížných partů barokní hudby. Se souborem Ars rediviva uvedla v československé premiéře řadu vokálních děl Johanna Sebastiana Bacha. Podílela se na řadě rozhlasových, gramofonových a televizních nahrávek. Byla ženou hudebního skladatele Karla Boleslava Jiráka.

Smrt

Náhrobek Marty Krásové na hřbitově ve Vráži u Berouna.

Ke konci svého života pobývala se svou matkou na chalupě ve Vráži u Berouna. Zabila se pádem ze schodů 20. února 1970.

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Protivín
  2. Slabochová, Dana: Operní pěvkyně Marta Krásová a Vráž u Berouna, in: Minulostí Berounska 4, 1. vyd., 2001, Beroun : Státní okresní archiv v Berouně, str. 253–269, ISBN 80-238-6744-X
  3. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 245

Literatura

  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 212, 226, 305
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 44, 264, foto 92
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 9, 332, 441, 444.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 669–670.
  • Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 18831963, Orbis, Praha, 1964, str. 102, 107, 126
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 244–6
  • Jan Blahoslav Kozák: Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory, SHV, Praha 1964
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 366. 
  • Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 9, 179
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 164. 
  • Česká filharmonie, Praha 1971
  • Archiv Františka Slámy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Gravestone of Marta Krásová, Vráž (0375).jpg
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Náhrobek Marty Krásové na hřbitově ve Vráži u Berouna.
Marta Krásová.jpg
Marta Krásová