Martianus Capella

Martianus Minneus Felix Capella
Stránka z rukopisu De nuptiis Philologiae et Mercurii
Stránka z rukopisu De nuptiis Philologiae et Mercurii
Rodné jménoMartianus Mineus Felix Capella
Narození360
Madauros
Úmrtí428 (ve věku 67–68 let)
Povoláníspisovatel, básník, hudební teoretik a filozof
Významná dílaThe Marriage of Mercury and Philology
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martianus Minneus Felix Capella byl římský básník, právník a filosof žijící v 5. století.[1] Je autorem významného díla De nuptiis Philologiae et Mercurii.

Život a dílo

O jeho životě není známo téměř nic kromě toho, že se narodil v Madauře v severní Africe a později působil jako obhájce v Kartágu.[2]

Je autorem De nuptiis Philologiae et Mercurii (Svatba Filologie a Merkura), devíti knih sepsaných po vzoru Varronových satir Menippských. Toto dílo je psáno částečně prózou a částečně veršem. Hojně využívá také alegorie. V první knize hledá posel bohů Merkur nevěstu. Apollón mu za manželku doporučí nejvzdělanější pozemskou dívku Filologii, která ve druhé knize odhodí vše lidské a po svolení bohů vystoupá na Olymp, kde se s ní Merkur ožení.[3]

Tyto dvě knihy slouží jako úvod k encyklopediím sedmi svobodných věd, které v příběhu personifikuje sedm dívek, jež k novomanželům na Olympu postupně promlouvají. Každé z nich je věnována jedna kniha v tomto pořadí: gramatika, dialektika, rétorika, geometrie, aritmetika, astronomie a harmonie (hudba). Tyto knihy jsou shrnutím dosavadního poznání v dané disciplíně. Veršované části jsou stylisticky povedenější než pasáže psané prózou.[3]

Celý příběh vyjadřuje novoplatónskou představu o vzestupu duše, jíž ukončuje spojení (svatba na Olympu) pozemského člověka (Filologie) s božským principem (Merkur). Capella se v tomto procesu snažil zdůraznit úlohu právě sedmi svobodných umění, jejichž koncept poté přejali středověcí učenci. Celé dílo je určeno spíše pro méně vzdělané čtenáře.[4]

Capella čerpal z antických autorů jako byl Varro, Lucius Apuleius, Plinius, Solinus, Aquila Romanus a Aristides Quintilianus.[2][3] Spis vznikl zřejmě mezi lety 410 a 429.[1] Co se týče astronomie, Capella v něm představuje geo-heliocentrický model vesmíru.[5]

Capellovo dílo zásadně ovlivnilo středověkou kulturu.[1][3] Podle Řehoře z Tours sloužilo dokonce jako školní učebnice. Komentovali ho středověcí autoři Jan Scotus Eriugena, Hadoard, Alexander Neckam a Remigius z Auxerre.[3]

Po Capellovi je rovněž pojmenován měsíční kráter Capella.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Martianus Minneus Felix Capella | Encyclopædia Britannica [online]. Encyclopædia Britannica, inc. [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Capella, Martianus Minneus Felix. In: Encyklopedie Britannica. Chicago: Encyclopædia Britannica Inc., 1911. Dostupné online. Svazek 5. (anglicky)
  3. ↑ a b c d e LEJAY, Paul. Martianus Capella. In: Catholic Encyclopedia. New York: D. Appleton & Company, 1913. Dostupné online. Svazek 9. (anglicky)
  4. ↑ ŠPELDA, Daniel. Astronomie ve středověku. Ostrava: Montanex, 2008. 254 s. ISBN 978-80-7225-273-2. S. 66–67. [dále jen Špelda]. 
  5. ↑ Špelda, s. 79.
  6. ↑ Planetary Names: Crater, craters: Capella on Moon [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • Martianus Capella and the Seven Liberal Arts. New York: Columbia University Press, 1971. 389 s. Dostupné online. ISBN 978-0231096362. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Martianus capella grammaire fleury.jpg

Martianus Capella, Noces de Philologie et de Mercure La Grammaire et son amphithéâtre d'élèves Commentaire partiel de Rémi d'Auxerre

Italie (?), Xe siècle