Martin 187 Baltimore
| Martin 187 Baltimore | |
|---|---|
 Martin A-30 | |
| Určení | útočný a lehký bombardovací letoun |
| Výrobce | Glenn L. Martin Company |
| Šéfkonstruktér | James Smith McDonnell |
| První let | 14. června 1941[1] |
| Zařazeno | 1941 |
| Charakter | vyřazen ze služby |
| Uživatel | Royal Air Force USAAF, SAAF, RAAF |
| Vyrobeno kusů | 1575 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martin 187 Baltimore byl čtyřmístný americký dvoumotorový středoplošník se zatahovacím podvozkem ostruhového typu. V době druhé světové války sloužil jako bombardovací a průzkumný v Royal Air Force a některých dalších spojeneckých letectvech.
Vznik
V roce 1940 vznikl na základě požadavku RAF projekt letounu Martin Model 187 (XA-23), který navazoval na typ Martin Maryland. Americké letectvo o nový stroj neprojevilo zájem, ale britská nákupní komise v USA objednala produkci čtyř set exemplářů s bojovým jménem Baltimore. První prototyp vzlétl 14. června 1941 a v témže měsíci byla s podporou Zákona o půjčce a pronájmu dojednána další zakázka na 575 kusů, rozšířená v červenci 1942 kontraktem na dalších 600 letounů. Ačkoliv se s 1575 vyrobenými kusy jednalo o druhý nejpočetnější typ za války vyrobený firmou Martin (po B-26 Marauder a před PBM Mariner), většina strojů byla předána vzdušným silám Spojenců a USAAF, které mu formálně přidělily označení A-30, používaly jen několik málo exemplářů v nebojových rolích.[2]
Vývoj
Sériová výroba ve státě Maryland byla zahájena padesátikusovou produkcí Martin Baltimore Mk.I, na kterou navázala stokusová série Baltimore Mk.II. Letouny byly poháněny dvojicí hvězdicových motorů Wright R-2600-A5B, které roztáčely třílisté vrtule. Výzbroj tvořilo až 7 kulometů ráže 7,7 mm, z nichž čtyři Browning byly napevno instalované v křídle, jeden až dva Vickers K v hřbetním střelišti a jeden ve spodním prosazení trupu. Do Spojeného království začaly přicházet od října 1941, přičemž verze Mk.I byly určeny především k zajištění operačního výcviku a Mk.II byly předávány bombardovacím perutím RAF.
Další verzí, vyrobenou v počtu 250 kusů, byl Baltimore Mk.III s motory R-2600-19. Původní ručně ovládanou defenzivní výzbroj v horním střelišti nahradila hydraulicky ovládaná střelecká věž Boulton Paul se čtveřicí kulometů ráže 7,7 mm.
Další výrobní blok v počtu 281 strojů, objednaný USAAF jako A-30, byl nakonec celý směřován do Velké Británie pod označením Baltimore Mk.IIIA. Tato verze byla vybavena elektricky ovládanou věží Martin se dvěma kulomety ráže 12,7 mm. Dalších v podstatě shodných 294 kusů A-30A převzalo RAF pod označením Baltimore Mk.IV.
V prosinci 1942 byla zahájena výroba poslední sériově vyráběné obměny Baltimore Mk.V (600 kusů), vyzbrojené výhradně kulomety ráže 12,7 mm. Za pohonné jednotky byly vybrány výkonnější Wrighty R-2600-29 o 1250 kW.
Nasazení
Většina prvních verzí Baltimoru a všechny stroje Mk.IV a Mk.V byly výrobcem odesílány do oblasti Středozemního moře a na Blízký východ. RAF jimi vyzbrojilo celkem 11 útvarů. Několik kusů Mk.V bylo dodáno indickému vojenskému letectvu, nebyly však bojově nasazeny.
V srpnu 1942 převzala první Baltimory také 21. peruť SAAF, později pak další dvě perutě Jihoafrické unie. Staly se také výzbrojí 1437. strategické průzkumné letky (No. 1437. Strategic Reconnaissance Flight) RAF.
V únoru 1943 převzala Baltimory Mk.III 454. peruť RAAF, s nimiž začala operovat od března ze základen v Egyptě. V červnu 1943 byly některé letouny vybaveny protilodním radarem, které pak sloužily k námořnímu průzkumu a k boji proti ponorkám.
Baltimory Mk.III a Mk.IV byla v říjnu 1943 vyzbrojena i 13. peruť letectva Svobodného Řecka, operující především nad Egejským mořem. V červenci 1944 obdržela Baltimory Mk.IV a Mk.V spojenecká Aeronautica Cobelligerante Italiana, která z nich utvořila jedno křídlo nazvané Stormo Baltimore. Bylo začleněno do Balkan Air Force RAF a uskutečnilo celkem 550 bojových letů.
Na začátku roku 1944 obdržela Baltimory Mk.V také francouzská jednotka GB I/17 „Picardie“, dislokovaná v Rajaku v Sýrii. Převážně nebojově sloužící stroje dolétaly ve Francii v roce 1948.
Samotné USAAF převzalo pouze malý počet Baltimorů, které využívalo k testům, nebo při výcviku osádek.
Uživatelé
Austrálie
Indie
Francie- Armée de l'air
Itálie- Regia Aeronautica (Aviazione Cobelligerante)
- Aeronautica Militare
Jihoafrická unie
Řecko
Turecko
Spojené království
Spojené státy americké
Specifikace (Baltimore Mk.V)
Údaje podle[1]
Technické údaje
- Posádka: 4
- Rozpětí: 18,69 m
- Délka: 14,78 m
- Výška: 4,32 m
- Nosná plocha: 50,00 m²
- Prázdná hmotnost: 7143 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 10 400 kg
Výkony
- Maximální rychlost u země: 452 km/h
- Maximální rychlost v hladině 4000 m: 494 km/h
- Cestovní rychlost: 368 km/h
- Výstup do 4000 m: 7,9 min
- Dostup: 7620 m
- Dolet se 454 kg pum: 1740 km
- Maximální dolet: 2860 km
- Pohonná jednotka: 2 × hvězdicový motor Wright R-2600-29 Twin Cyclone
- Výkon pohonné jednotky: 1250 kW
Výzbroj
- 4 × kulomet M2 Browning ráže 12,7 mm v křídlech
- 2 × kulomet M2 Browning v otočné věži Martin na hřbetě trupu
- 1 × kulomet M2 Browning ve spodním střelišti
- 908 kg pum v pumovnici
Odkazy
Reference
- ↑ a b SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939–45 Stíhací a bombardovací letadla USA. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 1992. 100 s. ISBN 80-7238-022-2. Kapitola Martin 187 Baltimore, s. 71–73.
- ↑ JOHNSON, E.R. American Attack Aircraft Since 1926. Jefferson, N.C.: McFarland & Company, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-3464-0. Kapitola Martin A-30 1941-1944, s. 54-56. (anglicky)
Literatura
- SCHMID, Jaroslav. Stíhací a bombardovací letadla USA. 3. vyd. Plzeň: Fraus, 1998. ISBN 80-7238-022-2. S. 99–101.
- GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 35.
- GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Martin 187 Baltimore, s. 424 a 425.
- NĚMEČEK, Václav. Martin 187 (A-30) Baltimore. Letectví a kosmonautika. 1968, roč. XLIV., čís. 3, s. 34.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin 187 Baltimore na Wikimedia Commons - Martin 187 Baltimore na www.valka.cz
- Kamufláže letounu Martin 187 Baltimore Archivováno 11. 6. 2016 na Wayback Machine.
- Martin 187 Baltimore
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information..svg)
.svg)
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
.svg)
.svg)
My own crown and own star, PD Union by Zscout
AWM caption : Gambut, Cyrenaica, Libya c. November 1943. Members of No. 454 Squadron RAAF, after flying for several hours over the sea while on an anti-submarine patrol, found plenty of water still about them when they returned to their flooded airfield in the desert.
Left to right, beside their Martin Baltimore aircraft are:
- Flight Sergeant (Flt Sgt) V. C. Mitchell of Kyogle, NSW
- Flying Officer J. C. Clough of Wagga, NSW
- Flt Sgt H. Worboys of Gunbowen, Vic
- Flt Sgt L. Holley of Revesby, NSW
The Royal Air Force in Tunisia, April 1943
A Flight Lieutenant bomb-aimer of No 223 Squadron, Royal Air Force checks over his bomb sight in Martin Baltimore aircraft `N-NAN'. The open bomb-bay doors give a glimpse of general purpose 250-pounder bombs.
.svg)
Flag of the Kingdom of Greece (1863-1924; 1935-1973).
Autor: MLWatts, Licence: CC0
3-view drawing of WWII Allied attack bomber Martin Baltimore Mark V.
Autor: MLWatts, Licence: CC BY-SA 3.0
Profile of Giulio Cesare Graziani's Martin Baltimore Mk V attack bomber.
A Royal Air Force Martin Martin Baltimore Mk. I or II. Photograph taken 14 June 1941. Most aircraft were delivered to Commonwealth countries, a few being kept in the U.S. under the USAAF designation A-30.
Royal Air Force Operations in Malta, Gibraltar and the Mediterranean, 1939-1945.
Ground crews servicing, or stripping, a Martin Baltimore Mark IIIA, FA353 'X', of No. 69 Squadron RAF in a revetment built of limestone blocks at Luqa, Malta.