Martin Dvořák (triatlonista)

Martin Dvořák
Osobní údaje
Datum narození30. července 1960 (62 let)
Místo narozeníPraha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Česko
Sportovní údaje
KlubTJ Bohemians ČKD Praha (1971-76)
TJ Slavia VŠ Praha (1976-78)
TJ Vysoké školy Praha (1978-85)
RezortSVS MŠ ČSR (1976-85)
TrenéřiZdeněk Skála (Boh., VŠ)
Rudolf Poledník (VŠ)
Jaroslav Strnad (VŠ)
Disciplínaplavání, triatlon, kvadriatlon
Pref. plavecký stylkraul, motýlek
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa v kvadriatlonu
stříbro1992 Ibizaindiv. závod
stříbro1993 Ibizaindiv. závod
stříbro1994 Ibizaindiv. závod
zlato1995 Ibizaindiv. závod
stříbro1996 Ibizaindiv. závod
Ing. Martin Dvořák
Stranická příslušnost
Členstvínestraník
Nestraník
do Senátuza ODS (2018)

Narození30. července 1960 (62 let)
Choťženatý
Dětidvě děti
Alma materČZU v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Martin Dvořák (* 30. července 1960) je český podnikatel, sportovní manažer a bývalý československý a český sportovní plavec, triatlonista a kvadriatlonista.

Život

Vystudoval obor strojní mechanizace na České zemědělské univerzitě v Praze (získal titul Ing.).

Po studiích se jeho kariéra pohybovala převážně ve spojení se sportem. Mezi lety 1993 a 1996 působil jako profesionální sportovec, kdy byl reprezentantem České republiky v triatlonu (zemi mimo jiné zastupoval na mistrovství Evropy i světa). Stal se držitelem titulu mistr světa a byl prvním Čechem, který absolvoval legendární závod Ironman v čase pod 9 hodin. Po ukončení aktivní kariéry sportovce působil jako profesionální trenér a organizátor sportovních a společenských akcí. Aktivně se angažuje v řadě sportovních spolků a sdružení ve vedoucích organizačních postech, jako například Klub vodních sportů Praha a Pražský atletický svaz.[1]

Od roku 2008 je jednatelem sportovně-marketingové firmy SportGroup.cz.[2][3][4]

Martin Dvořák žije v Praze. Je ženatý, má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří nadále sport a také rodina, kultura a příroda.[5]

Sportovní kariéra

Plavání

Se závodním plaváním začínal v 10 letech po zařazení do plavecké třídy ZŠ Sázavská. Připravoval se v oddíle Bohemians v bazénu vinohradské sokolovny pod vedením Zdeňka Skály. Na podzim 1976 byl zařazen do střediska vrcholového sportu ministerstva školství k trenéru Rudolfu Poledníkovi. Do střediska přišel jako talentovaný motýlkář, ale postupně se více zaměřoval na techniku kraul, 100 a 200 m.

Svého plaveckého vrcholu dosáhl v roce 1978, po maturitě a přijetí na vysokou školu začala jeho výkonnost stagnovat. V roce 1980 zůstal daleko za splněním nominačních kritérí pro start na olympijských hrách v Moskvě. Nový impuls dostal v roce 1983, kdy do oddílu pražských Vysokých škol přišli trenér Jaroslav Strnad se svým svěřencem Radkem Havlem. Jako Havlův sparingpartner se zlepšil na 200 m volný způsob k hranici 1:55 min.

V olympijském roce 1984 patřil do širšího výběru československé reprezentace. Jeho služeb si na soustředěních v tréninku pochvalovala největší sprinterská plavecká osobnost Marcel Géry "Dvořák je zkušený závodník a vhodný tréninkový typ. Velmi dobře snáší zatížení a vytváří dobrou pohodu."[6]

Jeho start na olympijských hrách v Los Angeles byl podmíněn nominací štafety na 4×200 m. Nejlepší dosazené výkony v roce 1984 na 100 m (53,59) a 200 m (1:54,80) volný způsob figurovaly až ve třetí-čtvrté desítce světového žebříčku a na individuální nominaci by s vysokou pravděpodobností nestačily.[6] Měsíc před uzavřením olympijské nominace vyšlo 14. května v tisku oficiální prohlášení o neúčasti Československa na olympijských hrách v Los Angeles.[7]

Jako kompenzace sportovcům z východního bloku byl za olympijské hry zorganizován v srpnu plavecký závod Družba 84 v Moskvě, na které se s reprezentační štafetou 4×200 m nominoval.[8] Úvodení den družby startoval v individuálním závodě 200 m volný způsob a sedmým časem v rozplavbách postoupil do finále. V odpoledním finále obsadil poslední 8. místo časem 1:55,45.[9] Další den byla na pořadu štafeta 4×200 m volným způsobem, ve které plaval první úsek. Podle prognóz měla československá štafeta bojovat o třetí místo se štafetou Bulharska. Hned po startu uplavali všem štafety Sovětského svazu a Německé demokratické republiky. Na prvním úseku se držel do poloviny tratě bulharské štafety, ale po 100 metrech začal ztrácet a předával z výraznou ztrátou jako čtvrtý. Na třetím úseku však bulharskou štafetu dohonil a přeplaval Josef Hladký a na posledním čtrvtém úseku rozhodl o zisku bronzových medailí Marcel Géry v čase nového československého rekordu 7:37,33.[10]

Sportovní plaveckou kariéru ukončil po letní sezóně 1985.

Triatlon a kvadriatlon

V druhé polovině osmdesátých let začaly být masově populární závody v nové sportovní discplíně triatlonu. Důvodem bylo zkrácení distancí originální soutěže, extrémního závodu Ironman a vytvoření nového závodu tzv. krátkého "olympijského" triatlonu. Součastí triatlonu je plavání, ve kterém vynikal, cyklistika a běhání patří k rozšířeným sportovním aerobním aktivitám téměř všech sportovců.

S triatlonem začínal závodně v roce 1989 v klubu TJ Čedok Praha. Bylo mu 29 let. V srpnu 1990 reprezentoval poprvé Československo na mistrovství Evropy v krátkém triatlonu v rakouském Linci, kde v cíli obsadil 67. místo[11] V devadesátých letech dvacátého století závodil za ústeckou profesionální triatlonovou stáj KB Racing Team, která v průběhu let měnila sponzora – KB Likér, Kieswetter. V roce 1994 stáj ukončila činnost a mezi lety 1995 a 1996 tak závodil za "Česká spořitelna Triathlon Team". Součástí týmu byla mimo jiné lyžařka Kateřina Neumannová.[12] Celkem startoval na dvou mistrovství světa a čtyřech mistrovství Evropy. V závodech byl po plaveckém úseku v čele závodu, v cyklistice svoje pozice zhruba udržel, v závěrečném běhu se však výrazně propadal.

Výsledky v reprezentaci

rokvěkzávoddisciplínapoz.časdatummístopoznámka
199030 letmistrovství Evropykrátký triatlon67.2:00:3426.8.1990Linec, Rakousko
199131 letmistrovství Evropykrátký triatlon44.2:01:228.9.1991Ženeva, Švýcarsko
199232 letmistrovství Evropykrátký triatlonDSQ5.7.1992Lommel, BelgieDSQ – jízda v háku
199232 letmistrovství světakrátký triatlon71.1:58:0112.9.1992Huntsville, Kanada
199333 letmistrovství světakrátký triatlon91.2:03:1822.8.1993Manchester, Spojené království
199434 letmistrovství Evropystřední triatlon28.4:20:106.8.1994Novo mesto, Slovinsko

Vedle triatlonu přišly v devadesátých letech dvacátého století v Česku do módy další podobné sporty. Popularitu si získal zvláště kvadriatlon, kde triatlonové disciplíny doplňoval kajak. Mistrovství světa organizace WQF se pořádalo každoročně koncem září na španělském ostrově Ibiza. V roce 1995 toto mistrovství vyhrál po třech druhých místech.

Sportovní kariéru ukončil v roce 1997.

Politická kariéra

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 kandidoval jako nestraník za ODS v obvodu č. 20 – Praha 4.[13] Se ziskem 12,44 % hlasů skončil na 3. místě.[14]

Odkazy

Reference

  1. My jezdili jen na housky se salámem. Dnes je všechno jinak, říká triatlonista Martin Dvořák. Český rozhlas [online]. 2015-06-23 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  2. Úplný výpis z obchodního rejstříku, SportGroup.cz s.r.o., C 147760 vedená u Městského soudu v Praze [online]. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  3. Jel jsem devět hodin na housku se salámem, říká Martin Dvořák. Český rozhlas [online]. 2017-10-15 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  4. Martin Dvořák: Trailový pohár chystá nový závod a delší tratě. Pražský Patriot [online]. 2016-01-15 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  5. Volby 2018, Ing. Martin Dvořák [online]. ODS [cit. 2018-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-25. 
  6. a b Československý sport. 1984-3-20, s. 5. 
  7. Československý sport. 1984-5-14, s. 1, 3, 4. 
  8. Československý sport. 1984-8-17, s. 5. 
  9. Československý sport. 1984-8-20, s. 4. 
  10. Československý sport. 1984-8-21, s. 8. 
  11. Československý sport. 1990-8-27, s. 6. 
  12. Lidové noviny. 1995-2-18, s. 1. ISSN 0862-5921. 
  13. Senátní kandidáti, Volby 2018 [online]. ODS [cit. 2018-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-23. 
  14. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 20 – Praha 4 [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“