Martin Dvořák (triatlonista)

Martin Dvořák
Osobní údaje
Datum narození	30. července 1960 (64 let)
Místo narození	Praha Československo Československo
Stát	Československo Česko
Sportovní údaje
Klub	TJ Bohemians ČKD Praha (1971-76) TJ Slavia VŠ Praha (1976-78) TJ Vysoké školy Praha (1978-85)
Rezort	SVS MŠ ČSR (1976-85)
Trenéři	Zdeněk Skála (Boh., VŠ) Rudolf Poledník (VŠ) Jaroslav Strnad (VŠ)
Disciplína	plavání, triatlon, kvadriatlon
Pref. plavecký styl	kraul, motýlek
Účast na LOH	bez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Dvořák (* 30. července 1960) je český podnikatel, sportovní manažer a bývalý československý a český sportovní plavec, triatlonista a kvadriatlonista.

Vystudoval obor strojní mechanizace na České zemědělské univerzitě v Praze (získal titul Ing.).

Po studiích se jeho kariéra pohybovala převážně ve spojení se sportem. Mezi lety 1993 a 1996 působil jako profesionální sportovec, kdy byl reprezentantem České republiky v triatlonu (zemi mimo jiné zastupoval na mistrovství Evropy i světa). Stal se držitelem titulu mistr světa a byl prvním Čechem, který absolvoval legendární závod Ironman v čase pod 9 hodin. Po ukončení aktivní kariéry sportovce působil jako profesionální trenér a organizátor sportovních a společenských akcí. Aktivně se angažuje v řadě sportovních spolků a sdružení ve vedoucích organizačních postech, jako například Klub vodních sportů Praha a Pražský atletický svaz.^[1]

Od roku 2008 je jednatelem sportovně-marketingové firmy SportGroup.cz.^[2][3][4]

Martin Dvořák žije v Praze. Je ženatý, má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří nadále sport a také rodina, kultura a příroda.^[5]

Se závodním plaváním začínal v 10 letech po zařazení do plavecké třídy ZŠ Sázavská. Připravoval se v oddíle Bohemians v bazénu vinohradské sokolovny pod vedením Zdeňka Skály. Na podzim 1976 byl zařazen do střediska vrcholového sportu ministerstva školství k trenéru Rudolfu Poledníkovi. Do střediska přišel jako talentovaný motýlkář, ale postupně se více zaměřoval na techniku kraul, 100 a 200 m.

Svého plaveckého vrcholu dosáhl v roce 1978, po maturitě a přijetí na vysokou školu začala jeho výkonnost stagnovat. V roce 1980 zůstal daleko za splněním nominačních kritérí pro start na olympijských hrách v Moskvě. Nový impuls dostal v roce 1983, kdy do oddílu pražských Vysokých škol přišli trenér Jaroslav Strnad se svým svěřencem Radkem Havlem. Jako Havlův sparingpartner se zlepšil na 200 m volný způsob k hranici 1:55 min.

V olympijském roce 1984 patřil do širšího výběru československé reprezentace. Jeho služeb si na soustředěních v tréninku pochvalovala největší sprinterská plavecká osobnost Marcel Géry "Dvořák je zkušený závodník a vhodný tréninkový typ. Velmi dobře snáší zatížení a vytváří dobrou pohodu."^[6]

Jeho start na olympijských hrách v Los Angeles byl podmíněn nominací štafety na 4×200 m. Nejlepší dosazené výkony v roce 1984 na 100 m (53,59) a 200 m (1:54,80) volný způsob figurovaly až ve třetí-čtvrté desítce světového žebříčku a na individuální nominaci by s vysokou pravděpodobností nestačily.^[6] Měsíc před uzavřením olympijské nominace vyšlo 14. května v tisku oficiální prohlášení o neúčasti Československa na olympijských hrách v Los Angeles.^[7]

Jako kompenzace sportovcům z východního bloku byl za olympijské hry zorganizován v srpnu plavecký závod Družba 84 v Moskvě, na které se s reprezentační štafetou 4×200 m nominoval.^[8] Úvodení den družby startoval v individuálním závodě 200 m volný způsob a sedmým časem v rozplavbách postoupil do finále. V odpoledním finále obsadil poslední 8. místo časem 1:55,45.^[9] Další den byla na pořadu štafeta 4×200 m volným způsobem, ve které plaval první úsek. Podle prognóz měla československá štafeta bojovat o třetí místo se štafetou Bulharska. Hned po startu uplavali všem štafety Sovětského svazu a Německé demokratické republiky. Na prvním úseku se držel do poloviny tratě bulharské štafety, ale po 100 metrech začal ztrácet a předával z výraznou ztrátou jako čtvrtý. Na třetím úseku však bulharskou štafetu dohonil a přeplaval Josef Hladký a na posledním čtrvtém úseku rozhodl o zisku bronzových medailí Marcel Géry v čase nového československého rekordu 7:37,33.^[10]

Sportovní plaveckou kariéru ukončil po letní sezóně 1985.

V druhé polovině osmdesátých let začaly být masově populární závody v nové sportovní discplíně triatlonu. Důvodem bylo zkrácení distancí originální soutěže, extrémního závodu Ironman a vytvoření nového závodu tzv. krátkého "olympijského" triatlonu. Součastí triatlonu je plavání, ve kterém vynikal, cyklistika a běhání patří k rozšířeným sportovním aerobním aktivitám téměř všech sportovců.

S triatlonem začínal závodně v roce 1989 v klubu TJ Čedok Praha. Bylo mu 29 let. V srpnu 1990 reprezentoval poprvé Československo na mistrovství Evropy v krátkém triatlonu v rakouském Linci, kde v cíli obsadil 67. místo^[11] V devadesátých letech dvacátého století závodil za ústeckou profesionální triatlonovou stáj KB Racing Team, která v průběhu let měnila sponzora – KB Likér, Kieswetter. V roce 1994 stáj ukončila činnost a mezi lety 1995 a 1996 tak závodil za "Česká spořitelna Triathlon Team". Součástí týmu byla mimo jiné lyžařka Kateřina Neumannová.^[12] Celkem startoval na dvou mistrovství světa a čtyřech mistrovství Evropy. V závodech byl po plaveckém úseku v čele závodu, v cyklistice svoje pozice zhruba udržel, v závěrečném běhu se však výrazně propadal.

Vedle triatlonu přišly v devadesátých letech dvacátého století v Česku do módy další podobné sporty. Popularitu si získal zvláště kvadriatlon, kde triatlonové disciplíny doplňoval kajak. Mistrovství světa organizace WQF se pořádalo každoročně koncem září na španělském ostrově Ibiza. V roce 1995 toto mistrovství vyhrál po třech druhých místech.

Sportovní kariéru ukončil v roce 1997.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 kandidoval jako nestraník za ODS v obvodu č. 20 – Praha 4.^[13] Se ziskem 12,44 % hlasů skončil na 3. místě.^[14]