Martin Fuksa
Martin Fuksa | |
---|---|
Narození | 30. dubna 1993 (31 let) Nymburk |
Povolání | rychlostní kanoista |
Výška | 180 cm |
Hmotnost | 87 kg |
Titul | mistr světa a Evropy v rychlostní kanoistice, olympijský vítěz |
Rodiče | Petr Fuksa, Lenka Fuksová |
Příbuzní | Petr Fuksa (sourozenec) |
Web | http://martin-fuksa.cz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Kanoistika na LOH | ||
zlato | Paříž 2024 | C1 1000 m |
Mistrovství světa v rychlostní kanoistice | ||
zlato | 2015 Milán [1] | C1 500 m |
zlato | 2017 Račice[2] | C1 500 m |
zlato | 2023 Duisburg[3] | C1 1000 m |
stříbro | 2014 Moskva [4] | C1 1000 m |
stříbro | 2015 Milán | C1 1000 m |
stříbro | 2017 Račice[5] | C1 1000 m |
stříbro | 2018 Montemor-o-Velho | C1 1000 m |
stříbro | 2021 Kodaň | C1 1000 m |
stříbro | 2021 Kodaň | C1 500 m |
bronz | 2014 Moskva [6] | C1 500 m |
bronz | 2018 Montemor-o-Velho | C1 500 m |
bronz | 2022 Dartmouth | C1 500 m |
bronz | 2022 Dartmouth | C1 1000 m |
Mistrovství Evropy | ||
zlato | 2013 Montemor-o-Velho | C1 500 m |
zlato | 2013 Montemor-o-Velho | C1 1000 m |
zlato | 2014 Brandenburg | C1 500 m |
zlato | 2015 Račice | C1 500 m |
zlato | 2016 Moskva | C1 500 m |
zlato | 2017 Plovdiv | C1 500 m |
zlato | 2018 Bělehrad | C1 1000 m |
zlato | 2018 Bělehrad | C1 500 m |
zlato | 2021 Poznań | C1 1000 m |
zlato | 2021 Poznań | C1 500 m |
zlato | 2022 Mnichov | C1 500 m |
stříbro | 2012 Záhřeb | C1 500 m |
stříbro | 2017 Plovdiv | C1 1000 m |
stříbro | 2022 Mnichov | C1 1000 m |
stříbro | 2024 Szeged | C1 1000 m |
bronz | 2016 Moskva | C1 1000 m |
bronz | 2024 Szeged | C1 500 m |
Evropské hry | ||
zlato | 2023 Krakov | C1 500 m |
stříbro | 2015 Baku | C1 1000 m |
bronz | 2015 Baku | C1 200 m |
Martin Fuksa (* 30. dubna 1993 Nymburk) je český reprezentant v rychlostní kanoistice. Je olympijským vítězem z Letních olympijských her v Paříži 2024, trojnásobným mistrem světa, dvanáctinásobným mistrem Evropy a držitelem dvou světových rekordů. Zúčastnil se Letních olympijských her 2016 v Riu a Letních olympijských her 2020 v Tokiu. V roce 2024 získal na Letních olympijských hrách v Paříží zlatou medaili v závodě C1 1000 m.[7]
Rodina
Má mladšího bratra Petra, který se taktéž věnuje profesionální kanoistice. Oba jsou sportovními svěřenci svého otce Petra Fuksy (olympionika, mistra světa a Evropy).[8] Jejich dědečkem je Josef Fuksa, předseda TJ Lokomotiva Nymburk, bývalý kanoista a reprezentační trenér.[9] S manželkou Annou má dceru Emily. [10]
Kariéra
V současné době působí v profesionálním oddílu Dukla Praha. Specializuje se na kategorii singlkánoe (C1) a od roku 2018 i na kategorii deblkánoe (C2). Je držitelem několika titulů Mistra republiky v kategoriích C1, C2 a C4, světovým rekordmanem, několikanásobným mistrem světa a Evropy a finalistou dvou olympijských her v letech 2016 a 2021.
Juniorská mistrovství
S kanoistikou začal v roce 2006. O dva roky později získal svůj první titul mistra České republiky. Téhož roku absolvoval i svůj první reprezentační start na Olympijských nadějích v maďarském Szegedu. V roce 2009 získal dvakrát 1. místo a jedno 3. místo na Olympijských hrách mládeže v Táboře.
Na Mistrovství Evropy juniorů (Moskva, Rusko) roku 2010 získal dvakrát 4. místo v kategorii C1 na tratích 500 a 200 m. Téhož roku se také zúčastnil závodu olympijských nadějí v Piešťanech, kde skončil na 1. místě na tratích C1 200, 500 a 1000 m.
Na Mistrovství Evropy juniorů (Záhřeb, Chorvatsko) získal v roce 2011 titul juniorského mistra Evropy na trati 500 metrů a stal se historicky prvním Čechem, který vyhrál v kategorii singlkanoistů. Na stejném mistrovství přidal i 2. místo na olympijské trati na 200 metrů.
Na Mistrovství světa juniorů (Brandenburg, Německo) v roce 2011 získal titul juniorského mistra světa na trati 500 m a 3. místo na olympijské trati C1 200 m.
Seniorská mistrovství
Svou první medaili mezi dospělými získal v roce 2012 na ME v chorvatském Záhřebu, kde skončil druhý na trati C1 500 m. V roce 2013 zvítězil na ME konaném v Montemor-o-Velho na tratích C1 1000 m a C1 500 m.
Na následujícím mistrovství Evropy, které v roce 2014 pořádal Brandenburg, obhájil zlato na trati C1 500 m a ve stejném roce zaznamenal i první cenný kov z mistrovství světa. V Moskvě dojel druhý v závodě C1 1000 m a 3. na C1 500 m.
V roce 2015 se Martin Fuksa stal pódiovým medailistou hned na třech významných soutěžích. Na domácím ME v Račicích vyhrál svou oblíbenou kategorii C1 500 m, na Evropských hrách, pořádaných v Baku skončil druhý na C1 1000 m a třetí na C1 200 m. Vrchol sezóny bylo mistrovství světa v Miláně, ze kterého si odvezl zlato z kategorii C1 500 m a stříbro C1 1000 m.
V roce 2017 na Mistrovství světa v rychlostní kanoistice, které se konalo v českých Račicích, získal stříbrnou medaili v kategorii C1 1000 m a zlato na C1 500m. Na ME v Plovdivu v témže roce zvítězil na trati C1 500 m a skončil druhý na trati C1 1000 m.
Na Mistrovství světa v rychlostní kanoistice, konaném v roce 2018 v Portugalsku, získal bronzovou medaili v kategorii C1 500 m a následně stříbrnou na 1000m. Na tomto Mistrovství také debutoval v kategorii C2, kde se svým bratrem obsadili 11. místo na trati C2 500m.
V roce 2019 na Mistrovství světa v rychlostní kanoistice, které se konalo v Segedín se nominoval na Letní olympijské hry 2020 v kategorii C1 1000 m a C2 1000 m.
Na mistrovství světa v Kodani se v roce 2021 stal dvojnásobným vicemistrem světa v kategoriích C1 1000 a C1 500 m. V témže roce v kategoriích C1 1000 m a 500m zvítězil na ME v Poznani.
V roce 2022 soutěžil na Mnichovském Mistrovství Evropy, kde skončil první na trati C1 500 m a druhý na trati C1 1000 m.
Na Evropských hrách v roce 2023, pořádaných v Krakově, doplnil svou sbírku medailí z her zlatem na trati C1 500 m a získal tak svůj 12. titul mistra Evropy. Na Mistrovství světa v Německém Duisburgu v témže roce poprvé v kariéře zvítězil na olympijské trati C1 1000 m[11] a s bratrem Petrem Fuksou se 8. místem ve finále C2 500 m kvalifikovali na Letní olympijské hry 2024. [12]
Letní olympijské hry
Roku 2016 se zúčastnil Letních olympijských her 2016 v Rio de Janeiru. Na trati C1 1000 m skončil šestý. Po dodatečném vyloučení třetího Sergheie Tarnovschiho kvůli prokázanému dopingu se Martin Fuksa posunul na pátou příčku.[13] Na trati C1 200 m skončil devátý.[14]
V roce 2021 se zúčastnil Letních olympijských her 2020 v Tokiu. V závodě C1 1000 m se umístil na 5. místě, v závodě C2 1000m se s bratrem Petrem Fuksou umístili na 10. místě.[15][16]
V roce 2024 získal na Letních olympijských hrách v Paříží zlatou medaili v závodě C1 1000 m.[17]
Rekordy
V roce 2017 na ME v Plovdivu vytvořil Martin Fuksa nový světový rekord na trati C1 500 m s časem 1:44,884, [18] který sám překonal o rok později na Světovém poháru v maďarském Szegedu[19] časem 1:43,669[20].
V roce 2018 na Světovém poháru v německém Duisburgu o více než sekundu vylepšil nejlepší světový čas na trati C1 1000 m a stanovil tak nový světový rekord 3:42,385. [21]
Galerie
Reference
- ↑ http://sport.idnes.cz/kanoistika-rychlostni-ms-milan-d3k-/sporty.aspx?c=A150823_105054_sporty_rou
- ↑ Dvojnásobná euforie v Račicích! Zlato na pětistovce slaví Dostál i Fuksa. iDNES.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Kanoista Fuksa je poprvé mistrem světa na kilometru, OH vybojoval i Dostál. iDNES.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ http://sport.idnes.cz/kanoistika-mistrovstvi-sveta-josef-dostal-martin-fuksa-zlato-bronz-1iz-/sporty.aspx?c=A140809_094050_sporty_ten
- ↑ Těžké finiše Čechům zlato nepřinesly. Fuksa má stříbro, Dostál bronz. iDNES.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ http://sport.idnes.cz/mistrovstvi-sveta-v-rychlostni-kanoistice-feo-/sporty.aspx?c=A140810_082212_sporty_par
- ↑ ROJÍK, Václav. Fantazie! Fuksa má olympijské zlato. www.sport.cz [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Jak žije slavný klan Fuksů? Bratři, táta a děda řekli, jak jim to spolu funguje. iSport.cz [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Josef Fuksa :: Kanoe-Kajak Nymburk. www.canoeteamnymburk.cz [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Titul po 73 letech? Největší zlato je dcera, říká Fuksa. Manželce ale dluží. iSport.cz [online]. [cit. 2023-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Kanoista Fuksa je mistrem světa. V Duisburgu ovládl závod na kilometru a má jistotu olympiády. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-08-26 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Deblkajak i deblkánoe vyjely pro Česko místa na olympiádě, Špicar s Havlem byli pátí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-08-27 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Bronzový Tarnovschi neprošel dopingovou kontrolou, Fuksa si může polepšit. Deník.cz. 2016-08-18. Dostupné online [cit. 2023-04-13].
- ↑ Místo medaile zklamání. Proč Fuksa na olympiádě neuspěl?. iDNES.cz [online]. 2016-08-19 [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
- ↑ MIKEŠ, Pavel. Neklaplo to. Kanoista Fuksa je zase bez olympijské medaile, v Tokiu skončil pátý. Deník.cz. 2021-08-07. Dostupné online [cit. 2023-04-13].
- ↑ Martin Fuksa. www.olympijskytym.cz [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
- ↑ ROJÍK, Václav. Fantazie! Fuksa má olympijské zlato. www.sport.cz [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Dvě zlaté medaile, dva světové rekordy. Fuksa i Zavřel překonali nejlepší časy historie. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Martin Fuksa překonal dva světové rekordy v jednom týdnu. Pádler.cz [online]. 2018-05-28 [cit. 2023-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Fastest International Canoe Federation C1 flatwater men’s 500 metres. Guinness World Records [online]. [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŽEHANOVÁ, Barbora. Dva rekordy za týden. Kanoista Fuksa má nejlepší světový čas i na kilometru. Kanoe.cz [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Fuksa na Wikimedia Commons
- Martin Fuksa v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Autor: Karkanoid1991, Licence: CC BY-SA 4.0
Martin Fuksa cleaning his boat in Poznan, Poland 2023
Autor: Karkanoid1991, Licence: CC BY-SA 4.0
Martin Fuksa with his brother Petr Fuksa competing in Poznan, Poland 2023
Autor: Oleg Bkhambri (Voltmetro), Licence: CC BY-SA 4.0
Чемпионат Европы по гребле на байдарках и каноэ. Церемония награждения мужчин каноэ-одиночка 500 м
Autor: Karkanoid1991, Licence: CC BY-SA 4.0
Martin Fuksa during the training in Poznan, Poland 2023
Autor: Karkanoid1991, Licence: CC BY-SA 4.0
Martin Fuksa with his speed canoe in Poznan, Poland 2023
Autor: Voltmetro, Licence: CC BY-SA 4.0
Церемония награждения соревнований в каноэ-одиночке у мужчин на 1000 м
Autor: Oleg Bkhambri (Voltmetro), Licence: CC BY-SA 4.0
Церемония награждения соревнований в каноэ-одиночке у мужчин на 1000 м
Autor: Karkanoid1991, Licence: CC BY-SA 4.0
Speed canoeist Martin Fuksa in gym
Canadian Red Ensign of 1921-1957 with the arms inside a white disc. This design was not official, but was used at least twice during the opening and closing ceremonies of the 1936 Olympic Games.
Autor: Oleg Bkhambri (Voltmetro), Licence: CC BY-SA 4.0
Финал у мужчин каноэ-одиночка 1000 метров