Martin Minařík

Martin Minařík
Martin Minařík na tiskové konferenci ČHS v roce 2008
Narození	27. listopadu 1967 Benešov
Úmrtí	duben 2009 (ve věku 41 let) Annapurna
Povolání	horolezec
Web	www.martinminarik.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Minařík (27. listopadu 1967, Benešov – duben 2009, Annapurna, Nepál) byl český horolezec.

Vyrůstal na Slovácku. S lezením začal asi v šestnácti letech v Hostýnských vrších (Skalný, Lukov, Držková) s místní partou lezců z Hulína, Holešova a Bystřice pod Hostýnem, kde studoval střední průmyslovou školu. Od devatenácti let lezl především v Tatrách. Kvůli lezení v Tatrách studoval na Slovensku Vysokou školu dřevařskou ve Zvolenu. Od léta roku 1988 pracoval při studiu jako nosič na Téryho chatě.^[1] V této době absolvoval sólový přechod Vysokých Tater, zimní sólový přechod Západních Tater a jednodenní sólo čtyř stěn v Kačací dolině (Rumanův štít, Zlobivá, Ganek, Kačací mnich). V Tatrách vylezl asi 140 cest.^[zdroj⁠?!]

Od roku 1991 žil napůl v Česku a napůl v americkém Seattlu. Lezl v Kaskádových horách, Skalnatých horách, Yosemitech, v Alpách (severní stěny), v Pamíru (sólo přes Polský ledovec), Aconcagua (Argentina) – sólo východní stěnou, v roce 1995 Cassinův pilíř na Denali (Aljaška) alpským stylem, v roce 1998 absolvoval jako první sólový přechod Mount Logan (Yukon, Kanada).

V Himálaji začínal v roce 1999 na Manáslu. Na podzim roku 2000 se účastnil české expedice na Kančendžengu, velmi špatné počasí nepustilo nikoho na vrchol. Lezl vždy v malém týmu nebo sólo, výhradně bez kyslíku. Do roku 2007 podnikl celkem devět himálajských expedic, na nichž úspěšně dosáhl sedmi vrcholů. V roce 2006 absolvoval společně s Pavlem Kalným expedici na Lhotse, kterou však nedokončili; Kalný při výstupu zahynul.^[2] Na stejnou horu se vydal i v následujícím roce; tentokrát zde jeho expedice umístila pamětní desku věnovanou Kalnému.^[3]

V roce 2008 podnikl výstup na Dhaulágirí bez použití kyslíku; odtud se vrátil s omrzlinami.^[4] Po uzdravení se v dubnu následujícího roku vydal společně s Elisabeth Revol na Annapurnu; na vrchol se dostal dne 19. dubna 2009. Poslední zpráva od něj se objevila na jeho osobních stránkách 20. dubna v 17:41: Pomalu se posunujeme dolů, sílu prošlapávat stopu má jen Eli. Strmé srázy odjišťujeme, tak jsme slezli celý Rock Noir. Jde to velmi pomalu.^[5] Následující den rychleji sestupující Elisabeth na Martina čekala, ale už se ho nedočkala, a ani když mu šla naproti, tak jej nepotkala.^[6] Dne 23. dubna se Elisabeth dostala do civilizace (výstup zahájili 10. dubna) a vyhlásila pátrání, které bylo po dalších sedmi dnech ukončeno bez úspěchu.

• 1999: Manáslu, 8163 m, spolu s kanadsko-americkou výpravou
• 2002: Kančendženga, 8586 m, na Kančendžengu vystoupil jako první Čech, spolu s Radkem Jarošem a Zdeňkem Hrubým
• 2003: Broad Peak, 8047 m, spolu s Radkem Jarošem a Petrem Maškem
• 2004: Šiša Pangma, 8046 m, spolu s Radkem Jarošem, Zdeňkem Hrubým a Petrem Maškem, jižní stěnou alpským stylem, oceněno ČHS jako výstup roku 2004
• 2005: Čo Oju, 8201 m, sólo
• 2007: Lhotse, 8515 m ^[7]
• 2008: Dhaulágirí, 8167 m, sólo od 7000 m
• 2009: Annapurna, 8016 m, východní vrchol

• 1995 Denali (6190 m)
• 1995 Aconcagua (6962 m)
• 1998 Mount Logan (5959 m)

• ROHEL, Jiří. Himálaj : příběh Lhotse : fotografie Jiřího Rohela a Martina Minaříka. 1. vyd. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 2008. 18 s. ISBN 978-80-86185-66-8. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Minařík na Wikimedia Commons
• Osoba Martin Minařík ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Minařík
• Osobní webové stránky
• Horyinfo.cz: Neštěstí na Annapurně
• Horydoly.cz: Jak zemřel Martin Minařík na Annapurně