Martin Nejedlý

Martin Nejedlý
1. místopředseda SPOZ
Ve funkci:
23. března 2013 – 29. března 2014
PředchůdceZdeněk Štengl
Místopředseda SPOZ / SPO
Ve funkci:
13. listopadu 2010 – 23. března 2013
Ve funkci:
29. března 2014 – 28. března 2018
Stranická příslušnost
ČlenstvíSPOZ / SPO (2010–2022)
Rodné jménoMartin Drlík
Narození7. července 1966 (58 let)
Kunovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťIrena Lednická (do Desetiletí od 1990)
PříbuzníMonika Soukupová (sestřenice)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Martin Nejedlý (* 7. července 1966 Kunovice) je český podnikatel a politik, v letech 2010 až 2018 místopředseda Strany Práv Občanů (z toho mezi lety 2013 a 2014 první místopředseda). Byl spoluvlastníkem a jednatelem společnosti LUKOIL Aviation Czech.[2]

Sport

Nejprve se prosadil jako volejbalista, v roce 1990 se stal mistrem Československa v dresu Zbrojovky Brno a poté hrál v Německu.[3] Kvůli sportovnímu angažmá profesionálního volejbalisty v Německu nedokončil studium na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně.[4]

Podnikatelské aktivity

Od 90. let 20. století podniká po celé Evropě, dlouhodobě působil v Rusku (mimo jiné obchodoval s automobily mezi Německem a Ruskem).[5] Do České republiky se vrátil na přelomu roku 2000. V říjnu 2002 založil akciovou společnost ENE INVESTMENT, ve které zastává post předsedy představenstva.[6][7] Všechny vydané akcie jsou listinné na majitele.[6] V srpnu 2007 se dohodl s nadnárodní ropnou společnosti LUKOIL na založení společnosti LUKOIL Aviation Czech, ve které působil jako jednatel.[8] LUKOIL Aviation Czech, ve která měla ENE INVESTMENT 40 % podíl, dodávala letecké palivo Českým aeroliniím a řadě dalších společností operujících z letišť v Praze-Ruzyni a Ostravě-Mošnově.[9] V souvislosti s tím Správa státních hmotných rezerv vymáhala po společnosti LUKOIL Aviation Czech smluvní pokutu ve výši 27 milionů Kč za nevrácený letecký petrolej.[10] V červnu 2015 firma Lukoil Aviation Czech soud se Správou státních hmotných rezerv prohrála, a přestože se proti rozsudku hodlá odvolat, vstoupila do likvidace.[11]

Politické působení

Členem Strany Práv Občanů byl od jejího založení v roce 2010. Za tuto stranu neúspěšně vedl kandidátku v komunálních volbách v roce 2010 v Kunovicích, SPOZ totiž získala jen 4,34 % hlasů a do zastupitelstva města se nedostala.[12]

V listopadu 2010 byl na mimořádném sjezdu SPOZ v Praze zvolen místopředsedou strany pro ekonomiku a na sjezdu v březnu 2013 opět v Praze pak prvním místopředsedou strany.[13]

Byl členem volebního výboru prezidentské kampaně Miloše Zemana pro volby v roce 2013.[5] V této souvislosti se spekulovalo o možném financování Zemanovy kampaně Lukoilem, což dotčení vyvraceli.[14] Roku 2013 také dostal diplomatický pas.[15]

Na konci března 2014 byl zvolen na mimořádném sjezdu v Praze místopředsedou Strany Práv Občanů pro ekonomiku.[16] V únoru 2017 obhájil na sjezdu SPO post místopředsedy strany.[17] Post zastával do mimořádného sjezdu SPO v březnu 2018, kdy z vedení strany odešel.[18]

V roce 2014 se Martin Nejedlý stal externím poradcem prezidenta, disponuje třemi místnostmi na Pražském hradě.[19] Protože oficiálně nezastává žádnou funkci, nevyžaduje bezpečnostní prověrku.[20] Přitom není známo, kde a co vystudoval, v jakých oborech podnikal, v jaké pozici ani u jaké firmy působil na své misi v Rusku.[21][22] Nevyjasněnou roli Martina Nejedlého na pražském Hradě považovaly britské a americké tajné služby za současné největší riziko z hlediska šíření ruského vlivu na území ČR.[23] Nejedlý až do října 2021 disponoval diplomatickým pasem, který mu vydal někdejší ministr zahraničí v úřednických vládách Jana Fischera a Jiřího Rusnoka, poradce prezidenta Zemana a předseda Správní rady New Silk Road Institute Prague Jan Kohout.[24]

Nejedlý sám u soudu uvedl, že má přátelské vztahy s Miroslavem Peltou. Podle policejních odposlechů Pelta pro Nejedlého ovlivňoval přidělování dotací pro sport.[25]

Na přelomu let 2022 a 2023 zanikla celá strana SPOZ, tím pádem přestal být jejím členem a stal se z něj nestraník.[26]

Reference

  1. ↑ Jaroslav Kmenta: Forum24.cz. FORUM 24 a.s.. 6. března 2023. Dostupné online. [cit. 2023-08-01].
  2. ↑ Účetní závěrka společnosti ENE INVESTMENT a.s. za rok 2007
  3. ↑ PŠENIČKA, Jiří. Tělocvikář, který cvičí s prezidentem. Dotyk [online]. [cit. 2015-03-18]. Roč. 2013, čís. 26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-04. 
  4. ↑ PERKNEROVÁ, Kateřina. Martin Nejedlý: Zemanovi voliči jedí gothaj, foie gras je pro jiné. Deník.cz [online]. 2014-10-04 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Martin Nejedlý [online]. NašiPolitici.cz, 2012-12-08 [cit. 2013-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-06. 
  6. ↑ a b Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 26744511, ENE INVESTMENT a.s., společnost byla založena 11. října 2002, [cit. 2013-10-03]
  7. ↑ Účetní závěrka ENE INVESTMENT a.s. za období 11. prosince 2002 - 31. prosince 2003, auditor FinAudit s.r.o., "Společnost má jediného akcionáře, kterým je Martin Nejedlý"
  8. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 28162986, LUKOIL Aviation Czech, s.r.o., společnost byla založena 14. srpna 2007, společníci LUKOIL Aviation B.V. (60 %) a ENE INVESTMENT a.s. (40 %), jednatelé Dmitrij Romaněnko a Martin Nejedlý, [cit. 2013-10-03]
  9. ↑ O společnosti LUKOIL Aviation Czech, s.r.o. [online]. Praha: LUKOIL Aviation Czech, s.r.o. [cit. 2015-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  10. ↑ KÁLAL, Jan. Zeman navštíví Sobotkovu vládu. Dluhy Nejedlého budou tabu. Echo24.cz [online]. 2014-07-15 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Firma Zemanova poradce je v likvidaci. Závazky prý uhradí. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-10-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Výsledky voleb, Zastupitelstvo města, Kraj: Zlínský kraj, Okres: Uherské Hradiště, Obec: Kunovice [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2013-06-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. ↑ Vraťme se o 3 roky zpět [online]. SPOZ - Pardubický kraj, 2013-04-01 [cit. 2013-06-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  14. ↑ Lukoil nedal Zemanovcům ani korunu, říká šéf české pobočky Nejedlý [online]. lidovky.cz, 2010-10-11 [cit. 2013-06-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Hradní poradce Nejedlý dostal diplomatický pas, přitom ho nepotřebuje. iDNES.cz [online]. 2015-10-07 [cit. 2020-10-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ Restart Strany Práv Občanů: novým předsedou se stal Jan Veleba [online]. Strana Práv Občanů, 2014-03-29 [cit. 2014-03-31]. Dostupné online. 
  17. ↑ Tisková zpráva ze sjezdu Strany Práv Občanů [online]. Strana Práv Občanů, 2017-02-11 [cit. 2017-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-13. 
  18. ↑ SPO povede lékař Nečas, strana si změnila název. Blesk.cz [online]. 2018-03-28 [cit. 2018-03-29]. Dostupné online. 
  19. ↑ Na Hradě vypukla válka, uvádí noviny. Parlamentní listy [online]. 2014-03-19 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 
  20. ↑ NACHTMANN, Filip. Zprávy BIS pro Zemana končí u Mynáře a Nejedlého, tvrdí Dryml. Echo24.cz [online]. 2014-03-21. Dostupné online. 
  21. ↑ MOUCHOVÁ, Kamila. SPOZ tají životopis svého místopředsedy Nejedlého. Česká pozice [online]. 2013-10-08 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 
  22. ↑ MOUCHOVÁ, Kamila. Martin Nejedlý tají svůj životopis. Už 143 dní. Česká pozice [online]. 2014-02-21 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ SPURNÝ, Jaroslav. Putinův hrdina Josif Kobzon. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-06-21. Dostupné online. 
  24. ↑ Petříček: Nejedlému diplomatický pas vzít nemůžu, o cestě do Moskvy chci vědět víc - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  25. ↑ ‚Není tam někde nějaká dvacka?‘ Odposlechy zachytily, jak Pelta lobboval za Nejedlého. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ Rejstřík politických stran a politických hnutí, Historie strany Strana Práv Občanů ZEMANOVCI [online]. Ministerstvo vnitra ČR, 2023 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“