Martin Povejšil
PhDr. Martin Povejšil | |
---|---|
PhDr. Martin Povejšil (2022) | |
Velvyslanec ČR v Chile | |
Ve funkci: 1994 – 1998 | |
Nástupce | Jiří Jiránek |
Velvyslanec ČR ve Španělsku a Andoře | |
Ve funkci: 2000 – 2004 | |
Předchůdce | Miloš Lexa |
Nástupce | Martin Košatka |
Velvyslanec ČR při NATO | |
Ve funkci: 24. srpna 2009 – 31. srpna 2012 | |
Předchůdce | Štefan Füle |
Nástupce | Jiří Šedivý |
7. stálý představitel ČR při EU | |
Ve funkci: 3. září 2012 – září 2018 | |
Předchůdce | Milena Vicenová |
Nástupce | Jakub Dürr |
Náměstek ministra zahraničních věcí ČR | |
Ve funkci: 22. října 2018 – 31. prosince 2022 | |
Narození | 13. ledna 1961 Praha Československo |
Úmrtí | 7. srpna 2023 (ve věku 62 let) |
Choť | ženatý |
Děti | tři dcery a jeden syn |
Alma mater | Univerzita Palackého v Olomouci |
Profese | diplomat, velvyslanec a překladatel |
Ocenění | medaile Za zásluhy (2023) |
Commons | Martin Povejšil |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Martin Povejšil (13. ledna 1961 Praha – 7. srpna 2023) byl český diplomat, v letech 1994 až 1998 velvyslanec ČR v Chile, v letech 2000 až 2004 velvyslanec ČR ve Španělsku a Andoře a v letech 2009 až 2012 velvyslanec ČR při NATO. Od září 2012 zastával pozici stálého představitele (velvyslance) ČR při EU, v letech 2018 až 2022 byl náměstkem ministra zahraničních věcí ČR pro řízení sekce bezpečnostní a multilaterální.
Život
V letech 1976 až 1980 vystudoval Gymnázium Budějovická v Praze, následně pracoval mezi lety 1980 a 1981 jako knihovník ve Státní knihovně Praha. Vysokoškolské vzdělání si doplnil v letech 1981 až 1987 studiem moderní filologie (angličtina, španělština) na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Do roku 1989 se pak živil jako překladatel a tlumočník.
V roce 1990, krátce po pádu komunistického režimu, vstoupil do služeb tehdejší československé diplomacie. Jeho odborné zaměření se postupně rozšiřovalo z rozvojových otázek a bilaterálních vztahů k evropským a bezpečnostním záležitostem a multilaterální diplomacii. Začínal na Odboru Latinské Ameriky Federálního ministerstva zahraničních věcí ČSFR (v letech 1991 až 1992 tento odbor řídil). Zároveň byl v téže době generálním ředitelem sekce zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Na nově ustaveném Ministerstvu zahraničních věcí ČR pracoval v letech 1993 a 1994 jako vrchní ředitel sekce zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky. V roce 1993 navíc zastával pozici velvyslance se zvláštním posláním ve volební kampani za zvolení ČR nestálým členem Rady bezpečnosti OSN.
V letech 1994 až 1998 byl mimořádným a zplnomocněným velvyslancem ČR v Chile. Po svém návratu působil mezi roky 1998 a 2000 jako vrchní ředitel sekce evropských zemí na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. V roce 2000 byl poradcem státního tajemníka MZV ČR pro evropské záležitosti a hlavního vyjednavače pro vstup ČR do EU. Druhou diplomatickou misi vykonal mezi lety 2000 a 2004, když zastával post mimořádného a zplnomocněného velvyslance ČR ve Španělsku a v Andoře.
Také po svém druhém návratu z mise pracoval v rámci struktur Ministerstva zahraničních věcí ČR, konkrétně byl v letech 2004 až 2005 vrchním ředitelem teritoriální sekce I (Evropa) a v letech 2005 až 2009 politickým ředitelem (vrchním ředitelem sekce bezpečnostně–multilaterální).[1]
V srpnu 2009 se stal velvyslancem ČR při NATO.[2][3] Tento post zastával tři roky, od září 2012 byl stálým představitelem (velvyslancem) ČR při EU v Bruselu.[4] Na konci října 2018 se stal náměstkem ministra zahraničních věcí ČR pro řízení sekce bezpečnostní a multilaterální; na postu stálého představitele při EU skončil.[5] Ve funkci náměstka ministra působil do konce roku 2022, následně se funkce přejmenovala na vrchního ředitele.
Zemřel dne 7. srpna 2023 ve věku 62 let.[6][7]
Martin Povejšil byl ženatý, měl tři dcery a jednoho syna. Hovořil anglicky, španělsky, německy, rusky a francouzsky.
Ocenění
- Medaile Za zásluhy 1. stupně in memoriam, udělil prezident Petr Pavel v roce 2023
Odkazy
Reference
- ↑ Vedoucí stálého zastoupení, Martin Povejšil [online]. Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Jaký bude osud radaru v Brdech, neví ani český velvyslanec při NATO. Novinky.cz [online]. 2009-09-11 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky [online]. Jabok, ETF [cit. 2015-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Vicenová končí u EU, nahradí ji Povejšil. Česká televize.cz [online]. 2012-07-20 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Martin Povejšil, Náměstek pro řízení sekce bezpečnostní a multilaterální [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2018-10-22 [cit. 2019-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-03.
- ↑ Odešel Martin Povejšil, jeden z nejvýznamnějších diplomatů v české historii. www.mzv.cz [online]. [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (cz)
- ↑ ČT24. Twitter [online]. [cit. 2023-08-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Povejšil na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
PhDr. Martin Povejšil (2022)