Martin Růžek

Martin Růžek
Narození23. září 1918
Červený Kostelec
Úmrtí18. prosince 1995 (ve věku 77 let)
Praha
Místo pohřbeníhřbitov Červený Kostelec
ChoťJarmila Palivcová
Podpis
Martin Růžek – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Růžek, vlastním jménem Erhard Martin[1], (23. září 1918 Červený Kostelec – 18. prosince 1995 Praha) byl český herec, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze. V začátku své profesionální kariéry se věnoval rovněž divadelní režii.[2]

Život

Mládí

Otec Antonín Martin byl obchodník se suknem, maminka byla Ida, rozená Růžková. Erhard vyrůstal ve městě s velkou ochotnickou tradicí. Jeho první "divadelní role" byla role hodného vousatého trpaslíka v mateřské škole. Studium zahájil na gymnáziu v Náchodě. Po smrti otce (1929) se rodina odstěhovala do Hradce Králové, kde pak bydleli v letech 1930 až 1934. Po přestěhování do Prahy matka obsluhovala mandl v Praze–Karlíně a Erhard studoval na karlínském reálném gymnáziu. V roce 1935 se neúspěšně hlásil na pražskou konzervatoř[3].

Německá okupace

V roce 1938 maturoval a pokračoval na pražské technice ve studiu lesního inženýrství. Studia však nemohl dokončit, neboť vysoké školy byly nacisty v roce 1939 uzavřeny. Za heydrichiády se podílel na zajištění přikrývek pro parašutisty ukryté v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Vystřídal několik zaměstnání (číšník, úředník na magistrátě aj.) a věnoval se ochotnickému divadlu – vystupoval v Praze na amatérských scénách, např. divadélko "Čin" (1941–1943). V roce 1943 spoluzaložil ochotnický soubor "D Tvář". Po jeho rozpadu účinkoval v poloprofesionální skupině Václava Laciny "Živé jeviště" (členem skupiny byl např. i Jiří Sovák) a od roku 1944 v satirickém divadle J. Snížka "Rozmarné divadlo". Po uzavření divadel nacisty pracoval v průmyslu[4].

Pseudonym

V roce 1944 si zvolil nejprve jako umělecký pseudonym a později i jako zákonné jméno Martin Růžek. Martin po tátově příjmení, Růžek na památku strýce Otmara Růžka, který byl štábním kapitánem generálního štábu prvorepublikové československé armády a který byl (jako významný člen ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa) Němci popraven 1. října 1941 v jízdárně Ruzyňských kasáren v Praze (v rámci tzv. první heydrichiády) krátce po příchodu R. Heydricha do Prahy.[5]

Po roce 1945

Po osvobození republiky se věnoval divadlu profesionálně a vystřídal postupně několik scén:

V Mladé Boleslavi začal Růžek rovněž režírovat a psal hry pro děti[6]. Jeho herecký talent se šířeji projevil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kam jej přizval tehdejší ředitel prof. Jaroslav Hurt a kde spolupracoval např. s režisérem Karlem Konstantinem, který se stal po Hurtovi ředitelem divadla. I později, v brněnském Státním divadle, spolupracoval se zkušenými herci, jako byli Josef Skřivan, Karel Höger, Vlasta Fabianová, Zdenka Gräfová, a režiséry, např. Janem Škodou, Milanem Páskem a Alešem Podhorským. V roce 1956 se vrátil do Prahy - Nuslí a vystupoval ve vinohradském divadle. Od srpna 1963 až do konce roku 1990 byl členem činohry pražského Národního divadla, kde vytvořil přes padesát postav v hrách českých i světových autorů[7].

Kromě své divadelní a filmové činnosti působil také v rozhlase a televizi a věnoval se natáčení audiopořadů pro děti.

Hrob Martina Růžka a jeho příbuzných na městském hřbitově v Červeném Kostelci.

Martin Růžek byl sportovní nadšenec; fandil fotbalové Slavii a v roce 1966 se stal předsedou Odboru přátel Slavie[8], kde aktivně pomáhal při záchraně fotbalové Slavie sháněním fotbalových posil, peněz a svým vlivem. Předsedou byl až do roku 1982, kdy jej vystřídal jiný umělec Josef Vinklář. V listopadu 1989 vystoupil za Národní divadlo na shromáždění na Letné.

Na jaře roku 1994 postihla Martina Růžka mozková mrtvice. Pár měsíců poté prodělal také infarkt. Zemřel 18. prosince 1995 v Léčebně dlouhodobě nemocných v Praze – Motole. Urna s ostatky byla uložena 18. května 1996 v Červeném Kostelci.

Ocenění

Filmografie, výběr

Film

Televize

Televizní pořady

  • 1967 Soud pana Havleny (TV dramatizace povídky Karla Čapka) - hlavní role: JUC. Václav Havlena
  • 1967 Případ paní Luneauové (TV soudnička - 3.díl z cyklu Soudničky) - role: soudce
  • 1970 Za ranních červánků (TV inscenace) - role: hrabě Černín
  • 1970 Kapacita (TV komedie) - role: profesor, MUDr. Bohouš Vydra
  • 1971 Návrat pana Ryšánka (TV zpracování povídky Jana Nerudy z Povídek malostranských) – role: nadporučík Vilém Ryšánek
  • 1974 Hop, děti, do života (TV komedie) – role: mistr Bellinzon
  • 1974 Bellinzonova pyramida (TV komedie) – role: mistr Bellinzon
  • 1975 První pohled (TV cyklus Bakaláři) – role: doktor v porodnici
  • 1980 Královská hra (TV dramatizace Šachové novely Stefana Zweiga) - role: Mc Connor

Televizní seriály

Divadelní role, výběr

Divadelní režie, výběr

  • 1945 R. Rolland: Vlci, Středočeské divadlo v Mladé Boleslavi
  • 1946 V. Sardou: Madame Sans–Gene, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích
  • 1947 A. Javorin: Vrabec v hrsti, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích
  • 1948 E. Kalmán: Čardášová princezna, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích
  • 1952 Alois Jirásek: Jan Žižka, Státní divadlo v Brně
  • 1953 L.N.Tolstoj: Anna Kareninová, Státní divadlo v Brně
  • 1954 N. Hikmet: První den sváteční, Státní divadlo v Brně (spolurežie s Alešem Podhorským)
  • 1955 J. A. Fredro: Pan Jowialski, Státní divadlo v Brně

Rozhlas

  • 1993 Zdeněk Svěrák: Podzemnice olejná, režie Jan Fuchs, účinkují: Vlasta Žehrová, Zdeněk Svěrák, Jiří Pleskot, Jiřina Jirásková, Petr Pelzer a Martin Růžek.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 89
  2. ↑ Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 110
  3. ↑ Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 5–7
  4. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 419
  5. ↑ Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 89
  6. ↑ Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 91
  7. ↑ http://archiv.narodni-divadlo.cz/
  8. ↑ Růžek Martin. web.nacr.cz [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online. 

Literatura

  • Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964
  • B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 174
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 256, 300
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 60, 282, 337, 340, 411, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 117, 275, 350, 351, 419.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 618–622.
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 247, 330, ISBN 80-204-0493-7
  • Jiří Janoušek: Tváře bez svatozáře, Práce, Praha, 1987, str. 89–97, 236
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 524
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 419–420
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 263
  • Josef Petrů. Martin Růžek : příběh českého herce. Praha : Petrklíč, 2006. 164 s. ISBN 80-7229-140-8.
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 349–352.
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 87, 89, 91–2, 99, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 18
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 66. 
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 226, 240, 249, ISBN 80-207-0485-X
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 209, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Hrob martina ruzka v cervenem kostelci.jpg
Autor: Vianney nove, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Martina Růžka na hřbitově v Červeném Kostelci.
Martin Růžek, ND1988.jpg
Autor: J.Broukal, Licence: CC BY-SA 4.0
Martin Růžek, ND1988 (Jindřich IV. - Nejvyšší soudce)
Růžek podpis.jpg
Podpis českého herce Martina Růžka (1983)