Martin Reiner (architekt)

Martin Reiner
Narození	1. října 1900 ; Kispest ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	13. dubna 1973 (ve věku 72 let) ; Praha ; Československo
Povolání	sochař a architekt
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Martin Reiner (1. října 1900 Kispest – 13. dubna 1973 Praha) byl pražský německy mluvící architekt a sochař.

Život

Martin Reiner studoval v letech 1921–1926 architekturu na pražské německé technice. Společně s Ing. Juliem Landsmannem vlastnil ve 30. letech 20. století architektonický ateliér.^[1]

Během druhé světové války pobýval v Praze, díky svému maďarskému občanství nebyl odsunut do koncentračního tábora. Po válce se přestal věnovat architektuře a přesunul se k sochařské tvorbě.^[1]

Po válce až do své smrti žil v Praze 7, Milady Horákové 846/94, tzv. Molochově, kde část sklepního prostoru používal jako ateliér. Podstatně větší ateliér si vytvořil v obci Šemanovice, kde vlastnil se svojí paní Magdou Reinerovou malou chalupu s výhledem do Šemanovického dolu.

Architektonická tvorba

Typickými prvky Reinerových fasád byla kruhová okna a oválné markýzy. Velkou pozornost věnoval vstupním pasážím, kde často používal zrcadlové nebo opaxitové obklady. Na následujících realizacích spolupracoval s kolegou Juliem Landsmannem:^[1]

činžovní dům Nad Královskou oborou 3, Praha 7 - Bubeneč (1938)
činžovní dům Pplk. Sochora 7, Praha 7 - Holešovice (1936–1937), po roce 1938 původní Reinerův projekt dokončuje Emanuel Hruška^[2]
činžovní dům U Letenského sadu 5, Praha 7 - Holešovice (1938)
činžovní dům Sudoměřská 1, Praha 3 - Žižkov (1936–1937)

Sochařská tvorba

Reinerovu poválečnou sochařskou tvorbu oceňovala především mladší generace. Byl autodidakt a věnoval se figurální tvorbě.^[1]

Socha "Hudba" provedena v pískovci, Litoměřická ulice, Praha 9 - Prosek (1969)^[3]
Socha "Ocelář" u GDM v Kladně

Galerie

Činžovní dům v ulici Pplk. Sochora v pražských Holešovicích
Detail portálu s kruhovým oknem v ulici Pplk. Sochora
Činžovní dům v ulici U Letenského sadu
Detail vstupu činžovního domu v ulici U Letenského sadu
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Činžovní dům v ulici Nad Královskou oborou
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Činžovní dům Sudoměřská 1 na pražském Žižkově
Plastika "Hudba", Praha - Prosek
Socha "Oceláře" u GDM v Kladně

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu: Praha a její německy hovořící architekti 1900 - 1938. Praha: Fraktály Publishers, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. Kapitola Martin Reiner, s. 158–162.
↑ ARCHITEKTURA: Psí vycházka do Buben [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.
↑ Hudba | Vetřelci a volavky. www.vetrelciavolavky.cz [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.

Literatura

NĚMEC, Alexandr. Domovní znamení na kladenských věžácích. 1. vyd. Kladno: Halda, 2017. 44 s. ISBN 978-80-905992-9-1. Kapitola Martin Reiner, s. 28–31.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Reiner na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Reiner (architekt)
Martin Reiner v informačním systému abART

[:0-1] LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu: Praha a její německy hovořící architekti 1900 - 1938. Praha: Fraktály Publishers, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. Kapitola Martin Reiner, s. 158–162.

[2] ARCHITEKTURA: Psí vycházka do Buben [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.

[3] Hudba | Vetřelci a volavky. www.vetrelciavolavky.cz [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály