Martin Sentiváni

Martin Sentiváni
Narození20. října 1633
Liptovský Ján
Úmrtí29. března 1708 (ve věku 74 let)
Bratislava
Povoláníspisovatel, mnich, teolog, pedagog a vědec
Tématateologie, školství, přírodní vědy a společenské vědy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Martin Sentiváni (také Martin Svätojánsky, maďarsky Szentivány(i) nebo Szent-Ivány, latinsky Szentivanius, 20. října 1633, Liptovský Ján29. března 1705, Trnava) byl slovenský učenec, filozof, polyhistor, profesor na trnavské akademii.

Život

Narodil se v čistě slovenské oblasti Liptova v zemanské rodině. V roce 1653 vstoupil k jezuitům, řád ho vyslal na vysokoškolská studia do Vídně, kde studoval filozofii a teologii. Ve studiích pokračoval v jezuitském hornouherském centru v Trnavě. Na tamější univerzitě poté i vyučoval. V roce 1665 byl vysvěcen na kněze a řád jej vyslal na řadu míst v celé monarchii (Košice, Štýrský Hradec, Vídeň) i v zahraničí (bavorský Mnichov). Přednášel hebrejštinu, matematiku, logiku. Ve filozofické práci vycházel především z Aristotela, Francise Bacona, Reného Descarta a Nicolase Melabranche. V roce 1674 se stal správcem významné trnavské tiskárny.

Činnost v oblasti knihtisku a vydavatelství

Trnavská jezuitská knihtiskárna byla proslavená v celých Uhrách. Sentiváni ji vedl dlouhých 22 let, vylepšil její technické vybavení a vůbec se zasloužil o rozvoj tiskařství i knižní kultury v Horních Uhrách. Taktéž sestavil katalog univerzitní knihovny v Trnavě. Ve vydavatelské činnosti se snažil jazykově zaměřovat na všechny národy v Uherském království. Vydával vědeckou ročenku „Ephemerides“, připravil nové vydání uherského práva Corpus iuris hungarici, pro Rusíny a Srby vydal katechismushlaholském písmu. V roce 1699 vydal také „Bukvar jazyka slavenska“ od J. Kornického.

Dílo

Sentiváni se ve své tvorbě věnoval odborným i populárním tématům. Psal texty do lidových kalendářů i odborné teologické statě. Byl též významným encyklopedistou, když sepsal první všeobecnou encyklopedii v Uhersku „Curiosiora et selectiora variarum scientiarum miscellanea I-III“. Tato encyklopedie v barokním smyslu shrnuje dobové poznatky z různých oborů od historie (obhajoval postavení Slovanů v Uhrách a jejich právo na autonomii), přes přírodní vědy, medicíny, techniky až po astronomii. Speciální pozornost věnoval i zemědělství a především hmyzu, který způsoboval škody rolníkům. V této encyklopedii shrnul nejdůležitější poznatky z oblasti biologie a přírodovědy a ve své době šlo o nejvýznamnější přírodovědné dílo vydané na území Uherska. Důležité bylo, že encyklopedie měla formu dialogickou, což ji zpřístupňovalo i méně vzdělaným vrstvám. Většinu děl vydal v latině a k hlavním pracím, kromě výše zmiňovaných, patří:

  • Rectus modus interpretandi scripturam sacram
  • Summarium chronologiae Hungaricae
  • Ratio status futurae
  • Dissertatio paralipomenica rerummemorabilium Hungariae;Lutheranicum nunquam etnusquam
  • Forum scrutarium antiquarum haeresium
  • Privata et amica disceptatio unius zelozi catholici…
  • Forum scrutarium antiquarum haeresium
  • Disertatio theologico-polemica, qua acatholicorum nova dogmata cum ortodoxa primitivae ecclesiae doctrina comparantur…

Odkazy

Literatura

  • ZAVARSKÝ, Svorad: Martin Sentiváni: Dissertatio cosmographica seu De mundi systemate / Sústava sveta. Kozmologická štúdia. Na vydanie pripravil a preklad s komentárom vyhotovil S. Z. Slavica Slovaca. 2011, č. 3 (supplementum), 154 s. ISSN 0037-6787.
  • Szentiványi, m. In: FILIT : Otvorená filozofická encyklopédia [online]. [Bratislava : Ústav informatiky], © 1999 [cit. 2013-10-05]. Dostupný z: http://ii.fmph.uniba.sk/~filit//fvs/szentivanyi_m.html.
  • Martin Sentiváni-profesor Trnavskej univerzity. In: J.Suja-Žiak:filozofia, história a politológia [online]. [S.l. : s.n.],© 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupný z: http://www.ziak.estranky.cz/clanky/martin-sentivani.html.

Externí odkazy