Martin Sladký (malíř)

Martin Sladký
Narození	27. února 1920 Hořice
Úmrtí	2015 (ve věku 94–95 let)
Povolání	sochař, malíř a mozaikář
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Martin Sladký (27. února 1920 Hořice – 2015 Praha) byl český malíř a mozaikář.

Život

Malíř a mozaikář Martin Sladký se narodil 27. února v roce 1920 v Hořicích v Podkrkonoší. Během let 1944-1945 studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u profesora Josefa Nováka. Po válce vstoupil na Akademii výtvarného umění, kde byl žákem profesora Jakuba Obrovského a od roku 1949 profesora Karla Mináře. Oba jeho učitelé z AVU měli zkušenost s oborem mozaiky, který mu předali. Akademii absolvoval v roce 1950. Koncem 60. let a v průběhu 70. let se stává stále více autorem četných návrhů a provedení rozměrných dekorativních nefigurativních prací v architektuře. Byl členem Českého fondu výtvarných umění (ČFVU), od roku 1976 byl nositelem národní ceny ČSR a v roce 1988 získal za svoje celoživotní dílo titul Zasloužilý umělec. Martin Sladký zemřel v Praze v roce 2016.

Dílo

Od svých začátků je tvorba Martina Sladkého spjata se sociálně angažovanou či, záleží na úhlu pohledu, prorežimní tematikou. K jeho častým námětům patřily lidské figury zachyceny při práci a pohybu. Z realistické předlohy Sladký vytvořil abstrahovaný, kubizující kompozici, často v Matissovské zkratce nebo dokázal rozvinout dynamický zcela abstraktní motiv velmi dekorativní povahy monumentálního účinku. Nejslavnější se stal právě svými realizacemi v architektuře a veřejném prostoru v technice kamenné mozaiky, což mu umožňoval tehdejší stavební zákon tzv. čtyřprocentní zákon, ukládající věnovat jedno až čtyři procenta z rozpočtu veřejné stavby na výtvarné řešení.

Realizace v architektuře a ve veřejném prostoru

• 1962 kamenná mozaika v nádražní hale v Karviné, návrh 1961
• 1967 kamenná mozaika v atriu Domu služeb na sídlišti Pankrác v Praze, návrh 1965
• 1970 skleněná mozaika ve vstupním areálu krajské nemocnice v Ostravě-Porubě, návrh 1967
• 1972 kamenná mozaika "Tři dělníci" pro Kulturní dům v Mladé Boleslavi
• 1974 "Vzlet / Rozvoj lidského myšlení", Skleněná mozaika, v prostorách Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, návrh 1973.^[1] Dílo je součástí sbírek Univerzitního muzea Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
• 1974 kamenná mozaika v interiéru administrativní budovy Hutní druhovýroby v Praze-Vršovicích, návrh 1974
• 1975 kamenná mozaika "Pocta práci" pro sekretariát KSČ v Rakovníku
• 1976 kamenná mozaika "Památník protifašistického odboje" na bývalé střelnici v Praze-Kobylisích (řešení prostoru společně s architektem J. Polákem a sochařem Milošem Zetem), roku 1978 prohlášen vládou ČSR za národní kulturní památku
• 1977 skleněná mozaika v interiéru FN v Praze-Motole, návrh 1976
• 1977 vnější výzdoba (dvě kamenné mozaiky) nové budovy ČVUT v Praze-Dejvicích, návrh 1972
• 1978 kamenné mozaiky "Plameny revoluce" a "Dynamika revoluce" ve stanici metra Dejvická
• 1978 kamenná mozaika "Únor 1948", stanice metra Staroměstská
• 1979 kamenná mozaika "Osvobození", park u stanice metra Florenc

Citace

„Výtvarné dílo je jednou z významných funkcí architektonické prostorové i výtvarné koncepce. Z toho vyplývá jeho poslaní, jeho funkce v architektuře. Výtvarné dílo architekturu nikdy nedekoruje, ale pomáhá ji formulovat.“^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• VINTER, Vlastimil. Martin Sladký. In: Výtvarná kultura, časopis SČVU. Svaz českých výtvarných umělců. Rok vydání 1980, Ročník 4, Datum vydání 1979, Číslo 3. ISSN 0139-9365. S. 34–41. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Sladký na Wikimedia Commons
• Martin Sladký v informačním systému abART
• Martin Sladký na Sochy a města
• Martin Sladký na Vetřelci a volavky