Martin Středa
Služebník Boží Martin Středa SJ | |
---|---|
Církev | římskokatolická |
Zasvěcený život | |
Institut | jezuité |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1620 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 11. listopadu 1587 nebo 11. ledna 1587 |
Místo narození | Hlivice, Opolské knížectví |
Datum úmrtí | 26. srpna 1649 |
Místo úmrtí | Brno, Moravské markrabství |
Místo pohřbení | bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Brno, Česko |
Povolání | historik, pedagog, vysokoškolský učitel, básník a spisovatel |
Svatořečení | |
Začátek procesu | 4. listopadu 2021 |
Svátek | 26. srpna (připomínka) |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | kněžský oděv |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Martin Středa, SJ (německy: Martin Stredonius, polsky: Marcin Strzoda, lat.: Martinus Stredonius; také Martin Středovský; 11. listopadu 1587 nebo 1588, Hlivice, Opolské knížectví, Země Koruny české – 26. srpna 1649, Brno) byl římskokatolický kněz, jezuita, teolog a historik.
Životopis
Martin Středa byl synem Martina, městského radního v Hlivicích, (dnešní polská část Slezska). Jeho matka Barbora byla sestra Jiřího Polenty ze Sudetu[1] [2] Učil se v hlivické farní škole, a pak ve škole v Horním Hlohově. Po požáru Hlivic v roce 1601 rodina Středových zchudla.
V roce 1605 Středa začal studovat v katolickém semináři sv. Václava v Praze. O tři roky později (1608) vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova v Praze, odkud byl poslán na noviciát do Brna. Tam začal teologické a filozofické studie; studoval také v Praze.
Po čtyřech letech nastoupil úřad děkana pražské filozofické fakulty. V letech 1626–1627 byl profesorem jezuitského kolegia v Nise a v letech 1628–1629 byl rektorem jezuitského kolegia v Brně. Výsledkem jeho vědecké práce byl doktorát z filozofie (1622) a teologie (1635) na Karlově univerzitě v Praze.
V roce 1645, jako katecheta české jezuitské provincie, se účastnil obrany Brna, které bylo od května do srpna toho roku obléhané Švédy (švédsko-německo-sedmihradským vojskem Lennarta Torstensona). Páter Martin Středa zemřel v noci z 25. na 26. srpna v roce 1649 v Brně. Jeho ostatky odpočívají v prosklené rakvi v kryptě jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Jeho svátek: ctihodný Martin Středa je 26. srpna, v den jeho smrti (viz Liturgický kalendář římskokatolické církve pro území České republiky).
Úcta a snahy o svatořečení
Podle historických pramenů[3] byl Martin Středa už za svého života považován za svatého. Legenda praví, že Martinovi se měla během modlitby zjevit Panna Maria a slíbit mu, že pokud se bude město Brno držet Boha, nebude dobyto švédskými vojsky. Legenda dále hovoří o splnění Martinova proroctví zázračnou ochranou Panny Marie v podobě obrazu Madony Svatotomské (byl tehdy v kostele sv. Tomáše apoštola, po přestěhování augustiniánů na Staré Brno přemístěn do tamní baziliky Nanebevzetí Panny Marie, kde je dodnes /srpen 2020/).
Martin také předpovídal s neobyčejnou přesností jednotlivé útoky během obléhání. Je uváděno, že poslední dělová koule, vypálená během obléhání města Brna v roce 1645, jehož se Martin Středa aktivně účastnil jak jako obránce, tak i modlitbami, dopadla k jeho nohám a zůstala nehybně ležet.
Říkalo se o něm, že je anděl a pro jeho vlastnosti si jej hluboce vážili i císařové, Ferdinand III. a Leopold I.[4] Po smrti byl otec Martin pohřben v kryptě v jezuitském kostele.
Císařský vojevůdce polní maršálek Louis Raduit de Souches měl údajně obrázek Martina Středy ve své soukromé kapli v Jevišovicích k soukromé úctě. Podle vlastních vzpomínek právě Martinovi Středovi vděčil za své obrácení na katolickou víru. Městská rada města Brna se rozhodla v roce 1671 sepsat list, ve kterém vypsala zásluhy otce Martina, aby byla památka na něj uchovávána ve městě do budoucnosti.
Při otevření hrobu v roce 1876 bylo shledáno jeho tělo neporušené a bylo přemístěno do prosklené rakve. Tvář stále neztratila jeho rysy shodné s dobovými portréty. Každý měsíc je v den jeho úmrtí (26. srpna) slavena mše na jeho památku.
Od roku 1978 se na jeho počest koná branný závod „Závod Martina Středy“. Zkratka ZMS byla z důvodů utajení vydávána (za komunistického režimu) za „Závod mladých svazarmovců“[5]. V roce 1995 se o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, tedy 15. srpna, začala konat každoročně oslava Dne Brna. V jejím rámci je připomínán při mších svatých a dalších akcích Martin Středa, jeho působení v Brně a hlavně zásadní role při obléhání Brna (květen–srpen 1645). Od roku 2004 je mu zasvěceno nově budované duchovní centrum v Brně-Lesná.
Dne 11. listopadu 2009 byl v bývalém jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie (kde je pohřben) slavnostně instalován nový zvon Martin Středa. Ten při své návštěvě Brna v září 2009 požehnal papež Benedikt XVI. Dne 27. ledna 2012 byla v Mahenově divadle) uvedena divadelní hra Černá Madona brněnská.[6] Její děj popisuje obléhání Brna v roce 1645. Významnou postavou v ní je i Martin Středa.
K odkazu P. Martina Středy se v r. 2018 přihlásil Spolek Stredonius, když se v témže roce pokusil soudní cestou zabránit konání blasfemického divadelního představení „Naše násilí a vaše násilí“ režiséra Olivera Frljiće v Brně.[7]
U kostela Nanebevzetí Panny Marie na nároží ulic Jezuitská a Beethovenova byla 15. srpna 2020 odhalena socha Martina Středy.[8] Jezuitský řád připravuje jeho beatifikaci (blahořečení), přípravami byl pověřen P. Jiří Novotný, od roku 2015 existuje samostatná internetová stránka věnovaná tomuto tématu[9].
Dne 4. listopadu 2021 byl vydáním tzv. nihil obstat započat proces jeho blahořečení, čímž obdržel titul služebník Boží.[10] Brněnská diecéze dále usiluje o Středovo blahořečení.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ ze Sudetu
- ↑ [1]
- ↑ DILATUS, Vita Reverendi ac Venerabilis P. Martini Stredonii SJ. rkp.. vyd. Brno: [s.n.], 1670.
- ↑ Středa, Martin : S. https://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-11-12].
- ↑ Martin Středa (Stredonius). encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2018-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Černá Madona: O potřebě zázraku v Brně. Lidovky.cz [online]. 2012-02-04 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Spolek Stredonius. spolek-stredonius.cz [online]. [cit. 2020-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Zastavit dělovou kouli. Brno odhalilo sochu jezuitovi, který bránil město před Švédy. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-08-15 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Úvod - P. Martin Středa SJ. P. Martin Středa SJ [online]. [cit. 2018-11-12]. Dostupné online.
- ↑ 1649. newsaints.faithweb.com [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Podklady pro blahořečení Martina Středy shromáždí komise historiků. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-04-02]. Dostupné online.
Literatura
- Balbín Bohuslav, Ctihodný P. Martin Středa, Brno 1942
- Schwertfer Václav, Vita Reverendi Patris Martini Stredonii Soc. Iesu, ed. Fechtnerová Anna, Praha, [vl. nákl.] 1994.
- Tenora Jan, Život sluhy Božího P. Martina Středy z Tovaryšstva Ježíšova, Brno, Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje 1898.
- Kučera Vladimír, Ctihodný Martin Středa, Brno 1941
- Otýpka Karel, P. Martin Středa, jeden z obhájců Brna roku 1645, Brno, Brněnská tiskárna 1945
- Koláček Josef, Martin Středa, Český Těšín : Cor Jesu, 1992
- Morava a Brno na sklonku třicetileté války : [konference Brno, 22. a 23. června 1995], redigoval Jan Skutil, Praha : Societas Praha, 1995
- Kopecký Milan, Život a dílo Martina Středy, [s.l., s.n] 1996
- Novotný Jiří, Události ze života P. Martina Středy SJ, Olomouc, Refugium Velehrad-Roma, 2007, ISBN 978-80-86715-91-9
- Zelenková Petra, Protegam Urbem istam“ – „Budu štítem tomuto městu“. Panna Marie a pater Martin Středa jako ochránci Brna na dvou augsburských mědirytinách ze 17. století, in: Orbis artium. K jubileu Lubomíra Slavíčka, eds. Jiří Kroupa – Michaela Šeferisová Loudová – Lubomír Konečný, Brno 2009, s. 341–351. Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Středa na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Středa
- Martin Středa – portrét
- Slavné osobnosti na stránce města Brna Archivováno 9. 1. 2008 na Wayback Machine.
- Martin Středa v Encyklopedii dějin města Brna
- Historie obléhání Brna Švédy
- Významné osobnosti na stránkách Tovaryšstva Ježíšova
- Spolek Stredonius
Média použitá na této stránce
Autor: Bogodar, Licence: CC BY-SA 4.0
Odhalení sochy Martina Středy 15. srpna 2020 v 375. výročí vítězného ubránění města před Švédy.
Autor: Bogodar Bonczar, Licence: CC BY 2.5
Marcin Strzoda, tablica pamiątkowa
Martin Stredonius (1587-1649), Jesuit, Rektor des Brünner Jesuitenkollegs und Rektor der Karlsuniversität Prag