Martin Stropnický

MgA. Martin Stropnický
Martin Stropnický
Martin Stropnický
Místopředseda první vlády A. Babiše
Ve funkci:
13. prosince 2017 – 27. června 2018
11. ministr zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
13. prosince 2017 – 27. června 2018
Předseda vládyAndrej Babiš
PředchůdceLubomír Zaorálek
NástupceJan Hamáček
16. ministr obrany ČR
Ve funkci:
29. ledna 2014 – 13. prosince 2017
Předseda vládyBohuslav Sobotka
PředchůdceVlastimil Picek
NástupceKarla Šlechtová
4. ministr kultury ČR
Ve funkci:
2. ledna 1998 – 22. července 1998
Předseda vládyJosef Tošovský
PředchůdceJaromír Talíř
NástupcePavel Dostál
Místopředseda hnutí ANO 2011
Ve funkci:
26. února 2017 – 30. září 2018
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
26. října 2013 – 1. října 2018
2. velvyslanec ČR u Svatého stolce
Ve funkci:
28. června 1999 – 30. srpna 2002
PředchůdceFrantišek X. Halas
NástupcePavel Jajtner
Velvyslanec ČR v Portugalsku
Ve funkci:
1993 – 1994
NástupceVáclav Hubinger
Velvyslanec ČR v Itálii
Ve funkci:
17. listopadu 1994 – 1997
PředchůdceJiří Holub
NástupceHana Ševčíková
Velvyslanec ČR v Izraeli
Ve funkci:
9. listopadu 2018 – 31. července 2023
PředchůdceIvo Schwarz
NástupceVeronika Kuchyňová Šmigolová
Stranická příslušnost
ČlenstvíANO 2011 (od 2013)
Narození19. prosince 1956 (67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťLucie Stropnická, rozená Borovcová (bývalá manželka)
Veronika Stropnická, rozená Žilková (2008–2023)
VztahyIrena Koutská, rozená Stropnická (sestra)
Václav Žilka (bývalý tchán)
Olga Žilková, rozená Chutná (bývalá tchyně)
Štěpán Žilka (bývalý švagr)
Jarmila, rozená Žilková (bývalá švagrová)
Zdeněk Borovec (bývalý tchán)
Dagmar Borovcová (bývalá tchyně)
RodičeIrena Stropnická
DětiMatěj Stropnický
Anna Stropnická
Františka Stropnická
Kordula Stropnická
Melichar Stropnický
Alma materAMU v Praze
Profeseherec, politik, diplomat, spisovatel a režisér
Náboženstvířímskokatolické[1]
CommonsMartin Stropnický
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Stropnický (* 19. prosince 1956 Praha) je český herec, diplomat, politik, spisovatel a režisér.

V roce 1989 podepsal Několik vět Charty 77.[2] V roce 1980 vystudoval Divadelní fakultu AMU, obor herectví, a v roce 1991 Diplomatickou akademii ve Vídni. Od roku 1990 začal pracovat na Ministerstvu zahraničních věcí, v letech 1993–1994 pak působil jako velvyslanec ČR v Portugalsku, v rozmezí 1994–1997 jako velvyslanec v Itálii, v 1999–2002 jako velvyslanec ČR u Svatého stolce s akreditací u Svrchovaného řádu Maltézských rytířů a v Republice San Marino a v letech 2018 až 2023 jako velvyslanec ČR v Izraeli.[3] Jako diplomat byl vyznamenán dvěma rytířskými řády, papežským Řádem Pia IX. a italským Řádem rytíře Velkého kříže.[4][5]

V roce 1998 byl jako nestraník jmenován ministrem kultury ČR v úřednické vládě Josefa Tošovského.[6] V říjnu 2013 byl za politické hnutí ANO 2011 zvolen poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu. Od ledna 2014 do prosince 2017 byl ministrem obrany ČR v Sobotkově vládě, od prosince 2017 do června 2018 byl místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí ČR v první Babišově vládě, od února 2017 pak byl místopředsedou hnutí ANO 2011. Na přelomu září a října 2018 rezignoval na funkce poslance Poslanecké sněmovny PČR i místopředsedy hnutí ANO 2011, jelikož se stal velvyslancem ČR v Izraeli.[7]

V březnu 2003 se stal uměleckým šéfem Divadla na Vinohradech, tuto funkci zastával do konce dubna roku 2012.[8] V roce 2003 obdržel od Herecké asociace za svou roli Howarda Katze ve stejnojmenné divadelní hře Patricka Marbera Cenu Thálie pro mimořádný jevištní výkon, kdy porazil favorizovaného Jana Třísku, nominovaného pro jeho roli Krále Leara.[9][10]

Životopis

Během dětství pobýval s rodiči a sestrou Irenou, která je dnes překladatelka a tlumočnice[11], v Itálii a Turecku, kde navštěvoval francouzské lyceum v Ankaře.[12] Střední školu zakončil maturitou na Gymnáziu Jana Nerudy na Malé Straně v Praze. Poté vystudoval Divadelní fakultu AMU (1976–1980), aby následně nastoupil do angažmá v Městských divadlech pražských.[8] V roce 1986 se stal členem činohry Divadla na Vinohradech v Praze, kde setrval až do sametové revoluce.[3]

Podepsal Několik vět Charty 77.[2]

Po sametové revoluci začal pracovat od roku 1990 na Ministerstvu zahraničních věcí ČSFR, kde působil v pozici diplomata až do roku 2002. V letech 1990–1991 absolvoval Diplomatickou akademii ve Vídni.[pozn. 1] Na ministerstvu zahraničí se stal ředitelem sekce kulturních styků. Poté působil jako velvyslanec České republiky postupně v Portugalsku (1993–1994) a Itálii (1994–1997).[13] V letech 1999–2002 byl jmenován opět českým velvyslancem, tentokrát u Svatého stolce s akreditací u Svrchovaného řádu Maltézských rytířů a v Republice San Marino.[14] v současné době je od roku 2018 velvyslancem ČR v Izraeli.[3]

V roce 2003 obdržel od Herecké asociace za svou roli Howarda Katze ve stejnojmenné divadelní hře Patricka Marbera Cenu Thálie.[9][10]

Je nositelem dvou rytířských řádů, papežského Řádu Pia IX. a italského Řádu rytíře velkokříže.[4][5]

Mluví anglicky, francouzsky a italsky, pasivně německy, rusky a portugalsky.[3]

Soukromý život

Poprvé se oženil krátce po absolvování DAMU. S absolventkou FAMU, textařkou a scenáristkou Lucií Stropnickou rozenou Borovcovou (* 1956) se oženil dvakrát, jejich druhé manželství skončilo definitivním rozchodem v roce 2005. Mají tři děti – Matěje, Annu a Františku, která je herečka a studuje na Mezinárodní konzervatoři Praha obor Muzikál.[15][16]

Potřetí byl ženatý s herečkou Veronikou Žilkovou – Stropnickou, s níž má dceru Kordulu Stropnickou. Jejich druhé dítě byl Melichar Stropnický (* 14. května 2007 – 27. listopadu 2007).

V roce 2022 oznámili s Veronikou Žilkovou rozchod, rozvod byl formálně dokončen v červnu 2023.[17]

Politické působení

Ministr obrany Stropnický, premiér Sobotka, gen. tajemník NATO Stoltenberg a americký velvyslanec Schapiro vítají 8. září 2015 v Praze americké vojáky
Stropnický a ministr obrany Peru, 15. března 2013
Stropnický a americký ministr obrany Chuck Hagel v Pentagonu, 29. dubna 2014
Stropnický a americký ministr obrany Ashton Carter v sídle NATO v Bruselu, 9. února 2016
Stropnický a americký ministr obrany James Mattis v Pentagonu, 2. května 2017

V roce 1998 byl krátce ministrem kultury ČR v úřednické vládě Josefa Tošovského.[6]

Na konci června 2013 vstoupil do politického hnutí ANO 2011, do té doby byl bez stranické příslušnosti, ale dle svých slov měl vždy blízko k Unii svobody a Straně zelených, s jejichž členy ho pojilo přátelství.[6]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 úspěšně kandidoval v Jihomoravském kraji jako lídr hnutí ANO 2011.[18] V lednu 2014 se stal kandidátem hnutí ANO 2011 na post ministra obrany ve vládě Bohuslava Sobotky.[19] Dne 29. ledna 2014 byl do této funkce jmenován. V roce 2015 se původně ucházel o post prvního místopředsedy hnutí ANO, později se však této kandidatury vzdal (stejně jako kandidatury na řadového místopředsedu).[20] Nakonec byl na III. sněmu hnutí ANO 2011 na konci února 2015 zvolen členem předsednictva hnutí (získal 141 hlasů ze 186 možných, tj. 76 %).[21] Na dalším sněmu v únoru 2017 byl zvolen místopředsedou hnutí ANO 2011, získal 174 hlasů.[22]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem hnutí ANO 2011 v Praze.[23] Získal 18 449 preferenčních hlasů a obhájil tak mandát poslance.[24] Na přelomu listopadu a prosince 2017 se stal kandidátem na posty místopředsedy první vlády Andreje Babiše a ministra zahraničních věcí ČR.[25] Dne 13. prosince 2017 jej prezident Miloš Zeman do těchto funkcí jmenoval, zároveň tak skončil na pozici ministra obrany ČR v Sobotkově vládě.[26] Po Cyrilu Svobodovi se tak stal druhým ministrem v historii vlád samostatné České republiky, jenž vedl tři různá ministerstva.[27]

V březnu 2018 v reakci na propuštění zadrženého představitele kurdské politické strany PYD, kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci, obvinil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan Českou republiku z podpory terorismu. Erdoğan prohlásil: „Toto propuštění Českou republiku dostalo do postavení země podporující terorismus... Propuštění vůdce teroristů znamená podporovat terorismus.“[28] Ministr zahraničí Stropnický na obvinění České republiky z podpory terorismu nijak nereagoval, předtím ale prohlásil, že Česká republika nevymění kurdského politika za dva české občany vězněné v Turecku.[29]

Stropnický obdržel otevřený dopis nezávislého spolku Mladí zelení, který ho žádal, aby jako ministr zahraničí ČR odsoudil tureckou invazi do Afrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a je namířena proti syrským Kurdům, protože „Turecko, členský stát NATO a formálně spojenec České republiky, útočí na Afrín pod lživou záminkou ochrany svých hranic před teroristy, kteří údajně působí v této oblasti.“[30]

V květnu 2018 oznámil, že jakmile vznikne nová vláda, hodlá v české politice skončit.[31] Následně se stal velvyslancem ČR v Izraeli.[32] Dne 27. června 2018 skončil ve funkcích místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR v první Babišově vládě, jelikož byla jmenována druhá Babišova vláda.[33]

Dne 1. října 2018 rezignoval na funkci poslance Poslanecké sněmovny PČR a o den dříve i na post místopředsedy hnutí ANO 2011, jelikož se stal velvyslancem ČR v Izraeli.[34][35][36]

Martin Stropnický měl být kandidátem hnutí ANO v prezidentských volbách 2023, nakonec si ale svou kandidaturu rozmyslel.

Ke konci července 2023 ukončil své působení na postu velvyslance ČR v Izraeli, zanikl i jeho pracovní poměr na Ministerstvu zahraničních věcí ČR.[37] Opět se spekulovalo o jeho návratu do politiky a zapojení se do voleb do Evropského parlamentu v červnu 2024 či do voleb do Senátu PČR na podzim 2024.[38]

Politické postoje

V roce 2008 Stropnický uvedl, že když Rusko tvrdí „ne“, tak pro něho je to důvod říct „ano“. Stropnický byl stoupencem stavby amerického radaru v Brdech. Jeho syn Matěj Stropnický o svém otci v dubnu 2008 řekl, že má nekritický postoj ke Spojeným státům a pokřivila ho normalizace.[39]

Stropnický podpořil v roce 2015 průjezd ozbrojeného konvoje americké armády v rámci operace Dragoon Ride, který se vracel z Estonska přes Českou republiku na domovskou základnu v Německu, a prohlásil: „Průjezd amerického konvoje bude důkazem alianční jednoty a zároveň to bude to nejmenší, čím můžeme přispět.“[40]

Stropnický prohlásil v listopadu 2016, několik měsíců po pokusu o vojenský převrat v Turecku, že EU by měla být vstřícná k požadavkům Turecka, a podpořil dohodu mezi členskými státy EU a Tureckem, která má přispět ke zmírnění nekontrolovaného toku migrantů do Evropy.[41]

Podle Stropnického se Rusko snaží o destabilizaci Evropy a „utrácí neuvěřitelné částky na dezinformační kampaň ve střední Evropě.“[41] V reakci na evropskou migrační krizi v roce 2015 Stropnický prohlásil, že má od maďarského ministra obrany informace o tom, že Rusko organizuje a financuje převoz uprchlíků přes Balkán. To maďarský ministr obrany i ruská vláda striktně popřeli,[42] ale Stropnický totéž opakovaně tvrdil.[43]

Stropnický označil Saúdskou Arábii za „velmi důležitého hráče na Blízkém východě“ a podpořil armádní a zbrojní spolupráci mezi Saúdskou Arábií a ČR.[44] Sympatizuje s Izraelem a „byl osobně dvakrát v Jeruzalémě na společném zasedání“ české a izraelské vlády.[31] V reakci na smrt více než 50 Palestinců při protestech proti stěhování americké ambasády do Jeruzaléma, jehož východní část Izrael v rozporu s mezinárodními dohodami fakticky anektoval v roce 1980 tzv. Jeruzalémským zákonem, Stropnický prohlásil, že Palestinci byli Izraelem varováni, aby se nepokoušeli narušovat hranici, a „věděli, že si budou zahrávat s ohněm“. Za hlavní hrozbu v regionu považuje Írán a označil za „pozitivní posun“ sbližování mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, které je namířeno proti Íránu.[45]

Filmografie

Herecká filmografie

  • 1975 – Tak láska začíná... (Dušan Prejza)
  • 1975 – Plavení hříbat (strážmistr VB)
  • 1976 – Smrt mouchy (Berger)
  • 1978 – Rovnice o jedné krásné neznámé
  • 1978 – Slečna Rajka [TV film]
  • 1978 – Mapa zámořských objevů (student Bárta) [TV film]
  • 1978 – Já jsem Stěna smrti
  • 1979 – Theodor Chindler - Die Geschichte einer deutschen Familie (Potěmkin) [TV film]
  • 1979 – Poslední koncert (1 hudebník) [TV film]
  • 1979 – Nositelé zeměkoule [TV film]
  • 1979 – Inženýrská odysea (Tomášek, mladík z dětského domova) [TV seriál]
  • 1980 – Pohoří královny Maud [TV film]
  • 1980 – Pastýřská pohádka (Ondra) [TV film]
  • 1980 – Koncert (Roman)
  • 1980 – Černé světlo
  • 1980 – Džungle před tabulí [TV film]
  • 1981 – Škola hrou [TV film]
  • 1981 – Poručík Petr (poručík Petr) [TV seriál]
  • 1981 – Chudák muzika (komediant Horác) [TV film]
  • 1981 – A na konci je začátek (režisér Čížek)
  • 1982 – O neopětované lásce
  • 1982 – Malý velký hokejista (pionýrský vedoucí)
  • 1983 – Propast (Honza) [TV film]
  • 1983 – Návštěvníci (muž z budoucnosti) [TV seriál]
  • 1984 – Tlustý pradědeček [TV film]
  • 1984 – Sen noci svatojanské (Lysandr) [divadelní záznam]
  • 1984 – O nosaté čarodějnici (kuchtík) [TV film]
  • 1984 – Kariéra (Tomáš Bayer)
  • 1984 – Imilla
  • 1984 – Honza a tři zakleté princezny (Honza) [TV film]
  • 1985 – Slavné historky zbojnické – díl Trestanec Salvador (sluha Pierre) [TV seriál]
  • 1985 – Podivná znamení, podivní hosté (mimozemšťan pilot) [TV film]
  • 1985 – O Honzovi a princezně Dorince (Honza) [TV film]
  • 1985 – Boj o Moskvu - Agrese (poručík)
  • 1986 – Zikmund, řečený šelma ryšavá (kníže Celjský) [TV film]
  • 1986 – Záhada zamčeného pokoje (Gustavsson) [TV film]
  • 1986 – Vánoční Růženka [TV film]
  • 1986 – Preceptor [TV film]
  • 1986 – Pojďte s námi mezi bohy (Prometheus) [TV film]
  • 1986 – Návštěvní hodiny [TV film]
  • 1986 – Moře nikdy neuvidím [TV film]
  • 1986 – Hrdlička [TV film]
  • 1986 – Philippe de Monte - Zdrženlivý vlám
  • 1987 – Nepolepšitelný starý muž (Alexander) [TV seriál]
  • 1987 – Motovidla [TV film]
  • 1987 – Krvavá svatba [divadelní záznam]
  • 1987 – Hauři (Mirek, Pavlův kolega)
  • 1987 – Ať přiletí čáp, královno! (rybář Janek) [TV film]
  • 1988 – Svědek času (František Palacký) [TV film]
  • 1988 – Případ se psem [TV film]
  • 1988 – O čem sní mladé dívky (Honza) [TV film]
  • 1988 – Jen ty a já [TV film]
  • 1988 – Cirkus Humberto – díl Návrat (mladý Vendelín Malina) [TV seriál]
  • 1988 – Bude řeč o penězích [TV film]
  • 1989 – Vampýr (Bob) [TV film]
  • 1989 – Případ pro zvláštní skupinu [TV seriál]
  • 1989 – Jedno jaro v Paříži aneb Krvavá Henrieta [divadelní záznam]
  • 1989 – Člověk proti zkáze
  • 1990 – Dobrodružství kriminalistiky – díl První detektivní sbor (chytač zlodějů Stephen McDaniel) [TV seriál]
  • 1990 – Zlatý ostrov [TV film]
  • 1990 – Démantový déšť (Irius) [TV film]
  • 1991 – F - E - D - A [TV film]
  • 1992 – Vilík ucho sem, ucho tam [TV seriál]
  • 2003 – PF 77 (profesor Nádvorník) [TV film]
  • 2004 – Všichni musí zemřít (podplukovník Kadlec) [TV film]
  • 2004 – Non Plus Ultras
  • 2004 – Náměstíčko (truhlář Vojtěch Antonín) [TV seriál]
  • 2004 – Křesadlo (hrabě Alfonso)[TV film]
  • 2004 – Kouzelný přítel [TV film]
  • 2004 – Bolero (major Hrazdíra)
  • 2004 – Agentura Puzzle: Strach [TV film]
  • 2004 – Agentura Puzzle: Přízrak [TV film]
  • 2004 – Agentura Puzzle: Pohřeb [TV film]
  • 2005 – Pohádka o houslích a viole (král Hjalmar) [TV film]
  • 2005 – On je žena! (moderátor Leo Rohan) [TV seriál]
  • 2005 – Jasnovidec [TV film]
  • 2006 – Poslední sezona – díl První díl (Krása, prezident Olympu) [TV seriál]
  • 2007 – Hraběnky (manžel starostky Vít) [TV seriál]
  • 2008–2012 – Kriminálka Anděl – 1.–3. řada (major Ivan Tomeček) [TV seriál][46]
  • 2009 – Ženy mého muže (Daniel Hodál)
  • 2009 – Višňový sad (Lopachin, podnikatel) [divadelní záznam]
  • 2011 – Santiniho jazyk (kunsthistorik Roman Rops) [TV film]
  • 2012 – Ztracená brána (děkan filosofie) [TV film]
  • 2012 – Vrásky z lásky (ředitel divadla)
  • 2012 – Setkání s hvězdou: Dagmar Havlová – povídka Klára (Jindřich) [TV film]
  • 2013 – Jedlíci aneb Sto kilo lásky (primář)
  • 2014 – Babovřesky 2 (trenér Filip)
  • 2014 – Cyrano!! Cyrano!! Cyrano!! (Cyrano de Bergerac) [divadelní záznam]
  • 2014 – Kriminálka Anděl IV (major Ivan Tomeček, později plukovník) [TV seriál][46]

Dokumentární

TV pořady

Dabing

Překlad

  • 200× – TV film Saturno Contro

Rozhlas

Hudba

Divadlo

Vybrané divadelní role

Vybraná divadelní režie

Autor nebo spoluautor inscenací

Překlad

Úprava

Hudba

Texty písní

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V letech 2005–2009 byl jejím ředitelem Jiří Gruša

Reference

  1. ↑ On-line rozhovor s Martinem Stropnickým [online]. TV Nova [cit. 2013-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-26. 
  2. ↑ a b STRAŠÍKOVÁ, Lucie. Několik vět: Když to podepsala Zagorová, tak já taky. Česká televize [online]. 2014-06-29 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Martin Stropnický. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2019-08-29 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b BENDOVÁ, Jana. Žil jsem sám. A potkal Veroniku. iDnes.cz [online]. 2004-09-26 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b DOLEJŠÍ, PhDr. Josef. Rytíři a dámy papežských řádu. Nakladatelství PANKRÁC s.r.o. [online]. 2019-08-29 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ a b c BRAUNOVÁ, Dana. Martin Stropnický: Mám rád precizní práci. Ministerstvo obrany a Armáda České republiky [online]. 2014-04-23 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Martin Stropnický. Vláda České republiky [online]. 2017 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Martin Stropnický. Divadla na Vinohradech [online]. 2022-10-08 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b SPÁČILOVÁ, Mirka. Martin Stropnický porazil Jana Třísku. iDnes.cz [online]. 2003-10-08 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b CENY THÁLIE: Laureáti. Herecké asociace Thálie [online]. 2022-10-08 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ PAULUSOVÁ, Zuzana. Martin Stropnický. Xantypa [online]. 2003-03-19 [cit. 2014-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-29. 
  12. ↑ HULEC, Vladimír. Martin Stropnický: Mám rád příběh. Divadelní noviny [online]. 2011-06-27 [cit. 2014-02-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Přehled velvyslanců Československa a ČR v Itálii - od roku 1918 do současnosti [online]. Velvyslanectví České republiky v Římě, 2007-04-04 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ Vztahy se Svatým stolcem, Stručná faktografie vzájemných diplomatických vztahů [online]. Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci, 2002-01-09 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ Petr Hořec, Olga Nytrová: Jak slavívali a slaví slavní, Euromedia Group a Knižní klub, Praha, 1999, str. 143, ISBN 80-242-0120-8
  16. ↑ KAPLANOVÁ, Dana. Anna Stropnická: Méně spotřební život by nám všem prospěl. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-01-19 [cit. 2014-05-23]. Dostupné online. 
  17. ↑ Rozhodl se investovat do nové rodiny, říká o exmanželovi konečně rozvedená Žilková. Aktuálně.cz [online]. 2023-06-09 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ KOPECKÝ, Josef. Babiš vyzve Schwarzenberga. Ulovil pro volby i moderátora Tittelbacha. iDNES.cz [online]. 2013-09-06 [cit. 2013-09-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ KOPECKÝ, Josef. Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere. iDNES.cz [online]. 2014-01-06 [cit. 2014-01-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ KOLÁŘ, Petr. Stropnický vzdal boj o post druhého muže ANO. Skončí i na obraně?. iDNES.cz [online]. 2015-02-14 0:01, rev. 2015-02-14 12:47 [cit. 2015-02-16]. Dostupné online. 
  21. ↑ iDNES.cz. Volební sněm hnutí ANO, On-line reportáž. iDNES.cz [online]. 2015-02-28 [cit. 2015-03-01]. Dostupné online. 
  22. ↑ Stropnický se stal místopředsedou ANO a může myslet na volbu na Hrad. iDNES.cz [online]. 2017-02-26 [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. 
  23. ↑ Hnutí ANO povedou do voleb v Praze ministři Stropnický a Pelikán. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-05-13 [cit. 2017-05-13]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Hlavní město Praha, Strana: ANO 2011, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 
  25. ↑ PŘEHLEDNĚ: Účastník SuperStar i výrobce müsli. Kdo bude v nové vládě?. iDNES.cz [online]. 2017-12-01 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ PŘÍMÝ PŘENOS: První den vlády. Prezident jmenoval na Hradě nové ministry. iDNES.cz [online]. 2017-12-13 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  27. ↑ První den nové vlády: Prezident Zeman jmenoval jednobarevnou vládu Andreje Babiše. ZET [online]. 2017-12-13 [cit. 2017-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-15. 
  28. ↑ Erdogan kritizuje Česko kvůli propuštění Muslima: Neumíte vysvětlit, proč jste ho zatkli a pak propustili, jde tedy o podporu terorismu. Hospodářské noviny. 1. března 2018.
  29. ↑ Stropnický odmítl vyměnit zadrženého Kurda za dva vězněné Čechy. Novinky. 26. února 2018.
  30. ↑ "Zastavte turecký útok v Afrínu: Otevřený dopis ministrům zahraničních věcí a spravedlnosti Archivováno 25. 3. 2018 na Wayback Machine.". 14. března 2018.
  31. ↑ a b Stropnický končí v politice. V kazisvětě pracovat neumím, pro politiku mi schází určité geny, říká. Lidovky.cz [online]. 2018-05-09. Dostupné online. 
  32. ↑ Stropnický skončí v politice, bude velvyslancem v Izraeli. Jeho nové působení schválila vláda. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-05-04 [cit. 2018-05-04]. Dostupné online. 
  33. ↑ Prezident jmenoval vládu bez Pocheho. Půjde ji osobně podpořit před poslance. iDNES.cz [online]. 2018-06-27 [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. 
  34. ↑ Stropnický složil poslanecký mandát, skončil i ve vedení ANO. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-10-01 [cit. 2018-10-01]. Dostupné online. 
  35. ↑ Stropnický kvůli postu velvyslance složil poslanecký mandát a končí ve vedení ANO. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-10-01 [cit. 2018-10-01]. Dostupné online. 
  36. ↑ Stropnický předal v Izraeli pověřovací listiny, stal se oficiálně velvyslancem. EuroZprávy.cz [online]. 2018-11-09 [cit. 2018-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-18. 
  37. ↑ Velvyslanec Stropnický míří z Izraele do důchodu: Milenka tam ale zůstává!. Blesk.cz [online]. 2023-06-19 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  38. ↑ Babiš vábí zpět Stropnického. Nabízí se Senát či eurovolby. Seznam Zprávy.cz [online]. 2023-08-09 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. 
  39. ↑ Otce pokřivila normalizace, proto chce radar, soudí Matěj Stropnický. iDnes. 16. dubna 2008.
  40. ↑ Česko budou křižovat americké tanky. Je to jen třešnička na imperiálním dortu, tvrdí Okamura Archivováno 25. 3. 2018 na Wayback Machine.. Instory.cz. 17. března 2015.
  41. ↑ a b "Stropnický se hádal s Filipem. Je to maskot ANO, řekl komunista". Novinky. 27. listopadu 2016.
  42. ↑ "Ruské peníze na převoz uprchlíků? Stropnického slova Kreml odmítl". Česká televize. 12. října 2015.
  43. ↑ "Stropnický v tom zůstal sám. Rusko i Maďarsko popřelo jeho slova o ruské podpoře migrantům". Novinky. 12. října 2015.
  44. ↑ "Martin Stropnický jednal s velvyslancem Saúdské Arábie Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine.". Ministerstvo obrany České republiky. 13. června 2014.
  45. ↑ Stropnický: Přesun ambasády nesmíme uspěchat, reakce v Gaze je prudká. iDnes. 16. května 2018.
  46. ↑ a b Ivan Tomeček - Kriminálka Anděl [online]. TV Nova [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  47. ↑ Jemima Shorová pátrá [online]. Dabingforum.cz [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  48. ↑ Katka [online]. Dabingforum.cz [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  49. ↑ Brubaker [online]. Dabingforum.cz [cit. 2015-06-26]. Dostupné online. 
  50. ↑ Příběh [online]. Dabingforum.cz [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  51. ↑ Dobrodružství Arsena Lupina [online]. Dabingforum.cz [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  52. ↑ Jízda s ďáblem [online]. Dabingforum.cz [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  53. ↑ Prokletí králové / Les rois Maudits [online]. Dabingforum.cz [cit. 2015-06-26]. Dostupné online. 
  54. ↑ a b Impérium – Mafie v Atlantic City [online]. Dabingforum.cz [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. 
  55. ↑ a b Sherlock [online]. Dabingforum.cz [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  56. ↑ Na věky věků [online]. Dabingforum.cz [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  57. ↑ Konzultant [online]. Dabingforum.cz [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. 
  58. ↑ Arne Dahl: Misterioso [online]. Dabingforum.cz [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. 
  59. ↑ Arne Dahl: Zlá krev [online]. Dabingforum.cz [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. 
  60. ↑ Krátký film o zabíjení [online]. Dabingforum.cz [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  61. ↑ Ona, on a Harpagon (1988?) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  62. ↑ Dětská pistole (19??) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  63. ↑ Olin a lišky (1986) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  64. ↑ Neptej se a skákej (1988) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  65. ↑ a b Snídaně s nočním hlídačem (1989) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  66. ↑ Duvalovo dědictví (1989) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  67. ↑ Kdo byl Samuel Hahnemann (1990) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  68. ↑ Sváteční chvilky poezie – Klasici a mistři [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  69. ↑ Sláva za oponou (1983) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-08-28]. Dostupné online. 
  70. ↑ Orfeus 33-45 1/8 (1985) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  71. ↑ Kurs střelby ve ztížených podmínkách (1985) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  72. ↑ Dramatické pořady na ČRo – Vltava 23. týden [online]. Scena.cz [cit. 2015-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-03. 
  73. ↑ Dívka a buben (1989) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  74. ↑ Delfy: Rozhlasový spotřební Oidipús (1989) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  75. ↑ Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou LXXVI. – Co s pravdou, když se jí léta zpronevěřujeme? [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-08-25]. 
  76. ↑ Statečnost politická (2009) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  77. ↑ a b Kdo vítězí (2013) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  78. ↑ Silvestr 2012 na ČRo Hradec Králové 2012 [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  79. ↑ Nebyli jsme svatí... 1/5 (2013) [online]. Panáček v říši mluveného slova [cit. 2015-08-28]. Dostupné online. 
  80. ↑ Každý něco pro vlast [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  81. ↑ Návod k použití [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  82. ↑ Tarelkinova smrt [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  83. ↑ Hon na čarodějníka [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  84. ↑ Pomocník [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  85. ↑ Hrajeme Čechova [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  86. ↑ Lásky hra osudná [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  87. ↑ Jak se stal Rumcajs loupežníkem [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  88. ↑ Letní byt [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  89. ↑ Lesní panna aneb Cesta do Ameriky [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  90. ↑ Champignolem proti své vůli [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  91. ↑ Muž z kraje la Mancha [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  92. ↑ Sen noci svatojánské [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  93. ↑ Trýzeň touhy šílené [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  94. ↑ Opera Mafioso [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  95. ↑ Těžká Barbora [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  96. ↑ Svatá Jana [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  97. ↑ Srpnová neděle [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  98. ↑ Bláznivá ze Chailot [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  99. ↑ Krvavá svatba [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  100. ↑ Neobyčejnost lásky [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  101. ↑ Den delší než století [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  102. ↑ Právníci [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  103. ↑ Krysař [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  104. ↑ Jedno jaro v Paříži aneb Krvavá Henrietta [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. 
  105. ↑ Urmefisto [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  106. ↑ Pahorek [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  107. ↑ Loupežník [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  108. ↑ Neobyčejný život (Svět podle Karla Čapka) [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  109. ↑ Mistr a Markétka [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  110. ↑ Léto v Nohantu [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  111. ↑ Howard Katz [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  112. ↑ Cesta Karla IV. do Francie a zpět [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  113. ↑ Tomáš Becket aneb Čest boží [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  114. ↑ Regina madre (Královna matka) [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  115. ↑ Ferdinando (Ferdinand) [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  116. ↑ To pravé [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  117. ↑ a b c Král se baví [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  118. ↑ Divadlo na Vinohradech [velká scéna] – Jonathan Lynn, Anthony Jay, Kristina Žantovská – Jistě, pane ministře [online]. i-divadlo.cz [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  119. ↑ Jistě, pane ministře [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  120. ↑ Jistě, pane ministře [online]. Divadlo na Vinohradech [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  121. ↑ Bláznivá ze Chaillot (La Folle de Chaillot) [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  122. ↑ Višňový sad [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  123. ↑ Vojcek [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  124. ↑ Naprosto neuvěřitelná událost: Ženitba aneb Mene Tekel, méně Tekel! [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  125. ↑ Zámek [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  126. ↑ Cyrano!!Cyrano!!Cyrano!! Postmuzikál [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  127. ↑ Hamlet [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  128. ↑ Kachna na pomerančích [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  129. ↑ a b Králova řeč [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  130. ↑ Mata Hari [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  131. ↑ Jistě, pane ministře [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  132. ↑ Adina [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  133. ↑ a b Famílie aneb Dědictví otců zachovej nám, Pane [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  134. ↑ a b Divadlo na Vinohradech [velká scéna] – Joe DiPietro – Famílie aneb Dědictví otců zachovej nám, Pane [online]. i-divadlo.cz [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  135. ↑ Obchodník s deštěm [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  136. ↑ a b Zkouška orchestru [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  137. ↑ a b Caesar [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  138. ↑ Apartmá v hotelu Plaza [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  139. ↑ a b Byl jsem při tom [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  140. ↑ Kachna na pomerančích [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. 
  141. ↑ a b Silnice [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  142. ↑ Jistě, pane premiére [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  143. ↑ Tak jako tak neboli Takzvaný večer na přidanou [online]. Virtuální studovna [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 45, 118, 266, 279.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 250–253.
  • Petr Hořec, Olga Nytrová: Jak slavívali a slaví slavní, Euromedia Group a Knižní klub, Praha, 1999, str. 139–145, ISBN 80-242-0120-8
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 612. 
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 109, 111, 120, 123, 127–8, 141–5, 148, 150, 152, 191, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 208. 
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 159, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

2. velvyslanec ČR u Svatého stolce
Předchůdce:
František X. Halas		1999–2003
Martin Stropnický		Nástupce:
Pavel Jajtner

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Prague distinguished visitors ceremony 150909-A-EM105-029.jpg
Mr. Jens Stoltenberg (middle left) the 13th NATO Secretary General; Ambassador Andrew Schapiro (center left) the U.S. Ambassador to the Czech Republic; Mr. Bohuslav Sobotka (center right) the Prime Minister of the Czech Republic and Mr. Martin Stropnicky (middle right) the Czech Republic Minister of Defense, pose with Troopers assigned to 4th Squadron, 2nd Cavalry Regiment during a static display ceremony held at Rusyne Base, Prague Airport, Czech Republic, Sept. 9, 2015. The purpose of the visit was to introduce the Czech Republic leadership and their military to the 2CR's Strykers along with their plan of attack for the upcoming tactical vehicle convoy, Dragoon Crossing, where the regiment will conduct their convoy from Germany to Hungary while passing through the Czech Republic and the Slovak Republic. (U.S. Army photo by Sgt. William A. Tanner/released)
MINISTRO VALAKIVI SOSTUVO REUNIÓN DE TRABAJO CON SU HOMÓLOGO DE LA REPÚBLICA CHECA (16983710939).jpg
Autor: Galeria del Ministerio de Defensa del Perú, Licence: CC BY 2.0
MINISTRO VALAKIVI SOSTUVO REUNIÓN DE TRABAJO CON SU HOMÓLOGO DE LA REPÚBLICA CHECA
U.S. Defense Secretary Chuck Hagel hosts an honor cordon to welcome the Czech Republic's Defense Minister Martin Stropnicky at the Pentagon, April 29, 2014 140429-M-EV637-133.jpg
U.S. Defense Secretary Chuck Hagel hosts an honor cordon to welcome the Czech Republic's Defense Minister Martin Stropnicky at the Pentagon, April 29, 2014. The two defense leaders met to discuss issues of mutual importance.
Secretary of defense visits NATO 160210-D-DT527-056.jpg
Secretary of Defense Ash Carter greets the Minister of Defense of the Czech Republic Martin Stropnický as they meet at NATO headquarters in Brussels, Belgium to discuss matters of mutual importance Feb. 10, 2016 (Photo by Senior Master Sgt. Adrian Cadiz)(Released)
SD meets with Czech Republic Minister of Defence 170502-D-SV709-136 (34371547266).jpg
Autor: Jim Mattis, Licence: CC BY 2.0
Defense Secretary Jim Mattis stands with the Minister of Defence for the Czech Republic Martin Stropnický before a meeting at the Pentagon in Arlington, VA, May 2, 2017. (DOD photo by Army Sgt. Amber I. Smith)
Stropnicky (cropped).jpg
Autor: Aaron Hostutler, Licence: CC BY 2.0
Secretary of Defense Chuck Hagel hosted an honor cordon to welcome the Czech Republic's Minister of Defense Martin Stropnicky at the Pentagon April 29, 2014. Official DoD photo by Sgt. Aaron Hostutler USMC (Released).