Martin Tejček
| Martin Tejček | |
|---|---|
 Franz Nadorp: Portrét Martina Tejčka | |
| Narození | 11. listopadu 1781 Praha |
| Úmrtí | 21. března 1849 (ve věku 67 let) Praha |
| Povolání | malíř |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martin Tejček, psán též Teitschek (11. listopadu 1781 Praha – 21. března 1849 Praha[1]) byl český malíř.[2]
Život
Na pražské Akademii studoval v letech 1801–1815 u profesora Berglera.[3] Po studijních cestách po střední Evropě a Itálii se vrátil do Prahy, kde se zúčastnil vybudování tiskařské dílny Antonína Machka. V roce 1822 odešel do Vídně, kde se stal mistoředitelem litografického ústavu (Das Litographische Institut in Wien) hraběte Pálffyho v Hernalsu. V Praze se jako malíř znovu objevil od roku 1828, zde také v nouzi zemřel.[2]
Dílo
Zastával pozici akademického idealismu a historismu.[4] Byl malířem historických témat, portrétů, žánrů i krajin. Vytvořil například sérii barevných litografií Žamberka a okolí; ta byla vydána v roce 1822 z podnětu a patrně i na náklad majitele žamberského panství Johna Parishe von Senftenberg. V období zaměstnání v grafické dílně Antonína Machka byl spoluautorem portrétů významných českých osobností minulosti i současnosti.[5])
Zúčastnil se také ilustrování knížek národních obrozenců. Například pro knihu Miloty Zdirada Poláka Vznešenost přírody nakreslil a litografoval Saturna, odhalujícího Přírodu jako pannu.[6]
Beethovenův portrét
I když je Tejček v současnosti poměrně zapomenutý malíř, litografie vytvořená podle jeho portrétu Ludwiga van Beethovena z roku 1823 je uchovávána ve sbírkách ve Vídni, Lipsku a Bonnu[7]. Malíř o vzniku kresby napsal:
| „ | Ve Vídni jsem často chodil v ranních hodinách do Volksgarten a vysedával na lavičce. Každého dne se kolem mne ubírala nápadná osoba, a to mne jako začínajícího umělce podněcovalo k tomu, abych si ji pokud možno věrně, s jejím zvláštním držením těla, zakreslil do náčrtníku. Když jsem se k svému překvapení dověděl, od lidí sedících vedle mne, že je to Mistr Beethoven (tehdy jsem si nebyl ještě plně vědom jeho významu), propracoval jsem výkres podrobně. | “ |
| — Květy, 9. 12. 1976 | ||
Po návratu do Prahy se Tejček stal učitelem kreslení dětí obchodníka Josefa Graffa (1798–1848),[8] který byl milovníkem hudby a v jehož bytě se scházeli umělci pražští i mimopražští. Graff Tejčkovu kresbu koupil a nechal podle ní vyrobit sto litografických tisků. Ty pak rozdával návštěvníkům. Původní kresba se zbývajícími litografiemi se dostala do majetku dcery Marie (1830–1899, provdané roku 1853 za malíře Antonína Lhotu)[8]), jejich osud není znám.[9]
Tejčkovo poslední vystoupení je doloženo účastí na pražské výstavě domácích i zahraničních výtvarníků v prostorách Akademie v Klementinu roku 1839. Podle výstavního katalogu vystavoval dvě studieː "Perspektivní vyobrazení schodiště" a blíže neurčené "Zvíře".[10]
Galerie
Martin Tejček: Návrat ztraceného syna (1814)
Martin Tejček: Dřevěný lovecký dům v údolí Divoké Orlice (1822)
Martin Tejček: Litický lovecký zámek (1822)
Martin Tejček: Zámek Žamberk od východu (1822)
Martin Tejček: Zámek Žamberk od západu (1822)
Martin Tejček: Vltava u Tróje (1832)
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika zemřelých, sv. Havel, 1844-1852, snímek 67 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-08-31]. Dostupné online.
- ↑ a b TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců Str-Tka (dostupné online v NK ČR). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1994. Dostupné online. Kapitola Šír František, s. 583.
- ↑ PRAHL, Roman. Posedlost kresbou. Praha: Divus, 1998. Dostupné online. Kapitola Studium, ceny, stipendia, s. 17.
- ↑ Počátky Akademie výtvarných umění. S. 15. Almanach Akademie výtvarných umění v Praze [online]. 1926. S. 15. Dostupné online.
- ↑ HEILANDOVÁ, Lucie. Kresleno na kameni. Brno, 2018. Dizertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Radka Nokkala Miltová. s. 79. Dostupné online.
- ↑ KOLLÁR, Ján. Slovník slavjanských umělcův: Malíři a kresliči [online]. Praha: I. L. Kober, 1862 [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Beethoven beim Spaziergang [online]. Beethoven Haus [cit. 2022-08-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Soupis pražských obyvatel: Graff Joseph [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-08-30]. Dostupné online.
- ↑ PLEVKA, Bohumil. Příběh Beethovena portrétu. S. 36. Květy (dostupné online v NK ČR) [online]. 1976-12-09. S. 36. Dostupné online.
- ↑ Kunstwerke, öffentlich ausgestellt im Lokale der Akademie bildender Künste im Jahre 1839. Prag bei Gottlieb Haase Söhne 1839, kat. č. 66, 82
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Tejček na Wikimedia Commons
Literatura
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců Str-Tka (dostupné online v NK ČR). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1994. Dostupné online. Kapitola Šír František, s. 583.
Média použitá na této stránce
Martin Tejček: Dřevěný lovecký dům v údolí Divoké Orlice
Martin Tejček: Návrat ztraceného syna (1814)
Martin Tejček: Zámek Žamberk od západu
Martin Tejček: Litický lovecký zámek
Martin Tejček: Vltava u Tróje (1832)
Martin Tejček: Ludwig van Beethoven (litografie after author's drawing, cca 1841)
Franz Nadorp: Portrait of the Czech painter Martin Tejček (pencil)
Martin Tejček: Zámek Žamberk od východu